Američané nechají v pondělí na Měsíci ztroskotat dvě sondy

Pohled za Zemi z Měsíce (mise Apollo 11)

Pohled za Zemi z Měsíce (mise Apollo 11) Zdroj: Profimedia.cz

Američané nechají v pondělí na odvrácené straně Měsíce ztroskotat dvě sondy, jejichž přístroje prováděly měření gravitačního pole Měsíce. Jejich řízený pád na měsíční povrch ale vědecký účel nemá. Sondám dochází palivo a Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se jich chce zbavit tak, aby nepoškodily nějakou cennou oblast. Například tu, kde jsou stopy prvního muže na Měsíci Neila Armstronga.

Podle deníku The New York Times již na Měsíci takto skončilo mnoho sond, které k němu lidé vyslali, zvláště v době závodů velmocí o dobývání vesmíru v 60. letech minulého století. Tentokrát se však NASA snaží své „smetí“ vyhodit pečlivěji.

Sonda Ebb by tak měla na povrch dopadnout 40 sekund po pondělních 23:38 SEČ a narazit do hory nedaleko severního pólu Měsíce rychlostí přes 6000 kilometrů za hodinu. Její dvojče Flow pak vesmírnou pouť ukončí o 20 sekund později.

Vzhledem k tomu, že se tak stane na odvrácené straně Měsíce, lidé na Zemi nic neuvidí. „Neočekáváme, že by záblesk byl vidět ze Země,“ podotkla Maria Zuberová z NASA během telefonického rozhovoru s novináři.

Sondy prováděly měření gravitačního pole na oběžné dráze křižující severní a jižní pól Měsíce. Přelétávaly přitom nad všemi částmi měsíčního povrchu. Existuje přitom nepatrná šance osm k milionu, že by při neřízeném dopadu mohly poškodit slavné stopy či jinou historicky důležitou oblast. Při řízeném ztroskotání je taková šance nulová.

Američané sondy k Měsíci vypustili v září 2011. Na jeho oběžnou dráhu se dostaly letos v lednu. Přístroje mimo jiné zjistily, že Měsíc ve svých počátcích čelil mnohem intenzivnějšímu bombardování asteroidy, než se dosud předpokládalo. Z podrobného gravitačního mapování vědci zjistili, že lunární podzemí je značně roztříštěné. Stejné intenzitě bombardování tak mohla čelit v dávné historii i Země.