Ujasnili jsme si, že šéf(ová) to dělá ve snaze ušetřit peníze a že s největší pravděpodobností mu (jí) nesejde zas tolik na kvalitě, že si z vás udělá obětního beránka, pokud se něco zvrtne, a že s velkou pravděpodobností budete překládat něco, co sesmolil člověk, který vlastně ani neumí psát. Co si počít? Posledně jsme si pověděli o různých způsobech, jak se překladu můžete zhostit – od varianty nejméně namáhavé až po tu nejnáročnější, jenže jak potom poznáte, že je překlad vůbec dobrý?
Další váš krok je nasnadě: seženete někde nějakého rodilého mluvčího a dáte mu přečíst plody své práce. Pokud při vás stojí štěstí, nějaký rodilec se namane přímo ve vaší kanceláři.
Nebude ovšem schopen říct, jestli je překlad věcně správný. Konec konců bilingvální angličtí mluvčí jsou asi stejně tak běžní jako inteligentní šéfové – nijak zvlášť. (Vtípek na okraj: jaké máme v anglickém jazyce slovo pro člověka hovořícího třemi jazyky? Trilingvní. Jaké máme slovo pro člověka, který mluví dvěma jazyky? Bilingvní. A co takhle pro člověka, který mluví jen jedním jazykem? Američan.)
Vychytat nejkřiklavější chyby
Ale byť váš kolega-rodilý mluvčí nedokáže posoudit správnost překladu, přinejmenším ve vašem elaborátu vychytá ty opravdu nejkřiklavější chyby a bude znát správný žargon. To, že jste vtáhli do hry ještě dalšího kolegu (rodilého mluvčího), pochopitelně znamená, že firma teď neplatí hned dvěma lidem za práci, co by jinak měli dělat profíci. Ach, ten moderní kapitalismus! Pokud není po ruce žádný kolega-rodilý mluvčí, vaše další kroky povedou na nižší stupeň potravinového řetězce, kde se porozhlédnete po nějakém anglickém lektorovi, jehož si firma platí, a tomu dáte své veledílo přečíst… tedy pokud vaše firma angličtinu dávno neeliminovala ve snaze zkrouhnout náklady na zaměstnanecké výhody.
Potíž s tímhle je v tom, že zmíněný rodilý angličtinář je dost možná jen turista zavanutý sem během svého roku neplaceného volna, které si vzal na poflakování po světě, než se pustí do budování kariéry, a tomu jde hlavně o to přivydělat si prací na koupi drog – učením pro jazykovou školu, jejíž obchodní model nezapře inspiraci McDonaldem: nulové dovednosti, nízká kvalita, masová výuka. V tomto případě si můžete být jistí, že lektor neoplývá absolutně žádnými znalostmi, které by se týkaly tématu, o nějž se v překladu jedná, a nemáte ani žádnou jistotu, že tento sváteční uživatel drog je vůbec schopen dát dohromady dvě souvislé věty ve vlastním jazyce.
Pokud nikoho nenajdete, čeká vás návštěva nějaké suterénní putyky, kam chodívají za svou dávkou drog právě takovéto dočasné náplavy z ciziny, a v ní holt pozvete někoho na pivo anebo za něj koupíte matroš výměnou za to, že se na ten váš výtvor podívá. A vaše firma tím pádem vítězí, protože teď platíte vy za práci, za kterou oni nechtěli zaplatit nic.
Hodně štěstí!
Ptejte se a diskutujte s autorem sloupku na crown@mf.cz
