Neváhali a mnohdy nasadili vlastní život, aby pomohli druhým. Všichni hlavní aktéři následujících sedmi příběhů jsou autory mimořádných činů.
Právě proto je redakce Sedmičky zařadila do ankety s názvem Sedm statečných. Je jen na čtenářích, koho zvolí v premiérovém ročníku hlasování největším hrdinou Zlínského kraje za rok 2009.
1. Stanislava Hillerová: Oživila starého muže
Strážnice zlínské městské policie Stanislava Hillerová svou pohotovou reakcí a bezchybnou první pomocí zachránila život staršímu muži.
Ve středu 23. září dopoledne se na ni v Sadové ulici obrátil jeden z chodců s tím, že nedaleko leží na zemi bezvládné tělo. „Nejprve říkal, že tam leží žena, ale byl to zhruba sedmdesátiletý důchodce. Byl v bezvědomí, na hlavě a v obličeji měl krvácející zranění, které si způsobil při pádu na zem,“ popisuje dramatické okamžiky mladá strážnice.
Hillerová ihned zahájila resuscitaci. Zraněnému muži vytáhla zapadlý jazyk, čímž uvolnila dýchací cesty, a začala s masáží srdce a dýcháním z úst do úst. Do příjezdu záchranné služby se jí podařilo obnovit důchodci základní životní funkce.
Zdravotníkům pomáhala při záchraně muže až do chvíle, kdy ho odvezli k dalšímu ošetření. „Svým zásahem zřejmě strážnice zachránila pánovi život,“ konstatoval lékař, který muže převážel do zlínské nemocnice.
2. Martin Baláž: Zabránil sebevraždě
Sedmatřicetiletý zlínský policejní vyjednavač Martin Baláž pomohl zachránit muže z Uherského Hradiště, který se chystal skočit ze zábradlí mostu přes řeku Moravu v Hradišti. Sebevraha k zoufalému činu dohnaly osobní, finanční i pracovní problémy.
„Muž na naši hlídku volal, že jestli k němu přijdou, skočí dolů. Když se k němu přiblížili dva záchranáři a chtěli ho vytáhnout, sebevrah zpanikařil a seskočil o metr níž na pilíř mostu. Proto jsme raději požádali o pomoc vyjednavače,“ připomíná zásah mluvčí zlínské policie Jana Bártíková.
Navázat kontakt s promrzlým, vystrašeným a opilým mužem ale nebyl snadný úkol ani pro profesionála. „Zoufalý muž měl na sobě jen tričko s krátkým rukávem a vlivem alkoholu na konci pilíře doslova vrávoral,“ vzpomíná Baláž.
Proud vody byl navíc natolik silný, že záchranáři měli obavy, aby v případě sebevrahova pádu vůbec stihl pomoci motorový člun, který pohotově připravili hasiči.
„Bylo velmi těžké navázat s ním hovor. Zažíval jsem pocit bezmoci, že spadne. Po necelých dvou hodinách se mi ale muže podařilo přesvědčit, aby do vody neskákal,“ říká vyjednavač. Muž nakonec skončil v kroměřížské psychiatrické léčebně.
Už na začátku roku pomohl Baláž dvaadvacetiletému mladíkovi ze Zlína, který přišel o práci i o dívku a chtěl si podřezat žíly. Za celou svou kariéru podobným způsobem pomohl už v devatenácti případech.
On sám se s psychickou zátěží vyrovnává pobytem v přírodě a sportem. „To je pro mě nejlepší relax. Jezdím stanovat, rád rybařím a hraju tenis,“ dodává Baláž.
3. Renata Bezová: Vytáhla muže z ohně
Nebýt odvážné poštovní doručovatelky Renaty Bezové, skončil by listopadový požár rodinného domku v obci Vítonice tragicky.
V přízemí domku se totiž kouře z plamenů nadýchal osmapadesátiletý muž. Nestačil utéct i kvůli omezené orientaci způsobené alkoholovým opojením. Měl štěstí, kolem domu právě v tu chvíli procházela Bezová.
„Bylo jasně, že tam něco hoří, tak jsem se šla podívat. Neváhala jsem ani minutu, nepřemýšlela jsem, co všechno se může stát. Kouř byl všude, takže jsem poprvé muže nenašla a musela jsem se jít ven nadechnout. Potom jsem ho viděla ležet u dveří kuchyně a vytáhla ho ven. U dveří už začal trochu vnímat. Rozhodně jsem toto pána netahala ze šlehajících plamenů, jak to bývá ve filmu. Ale příjemný zážitek to nebyl. Hasiči říkali, že za dvě minuty už by byl mrtvý,“ vypráví Bezová. I ona se při záchraně hodně nadýchala zplodin.
„Ihned po příjezdu jsme se o ni začali starat, pak ji převzal lékař. Její stav se brzy zlepšil a po ošetření zůstala na místě,“ říká mluvčí hasičů Ivo Mitáček.
Hasiči mezitím bojovali s plameny, které se rozšířily do kuchyně i ložnice. „Byl to statečný čin. Nebýt jí, mohlo to dopadnout špatně,“ soudí Mitáček.
Původně šťastný příběh má ale aktuální bolestnou dohru. „Ten pán byl náš dobrý známý, a tak jsme se o něj po požáru starali. Vařili jsme mu, chodil se k nám koupat, dokonce jsem s ním kupovala oblečení. V prosinci ale zemřel, zřejmě na zápal plic. Bohužel,“ říká Bezová.
4. František Kovář: Drama na silnici
Dramatickou směnu prožil 5. listopadu profesionální řidič František Kovář z Morkovic. U obce Střílky se stal svědkem vážné dopravní nehody.
Řidič dodávky těžce havaroval mimo silnici a v poli se převrátil na bok. V autě cestovalo pět osob a z nich tři se vážně zranily. Jeden z pasažérů vypadl a převrácená dodávka ho zavalila.
„Naštěstí jsem jel liazkou pro dřevo a měl vevnitř stahovací pásy. Díky nim jsem tu dodávku mohl postavit na kola a mladíka jsem vytáhl,“ popisuje František Kovář vypjaté chvíle. Kolem jako naschvál v tu chvíli zrovna nikdo nejel, takže ihned raději sám zavolal záchranku a hasiče.
„Ten kluk na tom vůbec nebyl dobře, později jsem se dozvěděl, že měl zlomených devatenáct žeber. Ani nebyl čas nijak panikařit, pokud se nejedná o děti, tak zvládnu všechno. První pomoc si oživím vždycky na školení řidičů, takže jsem věděl, co dělat. Kluka jsem položit do stabilizované polohy, s ostatními jsem komunikoval, uklidňoval je a čekali jsme na pomoc,“ dodal Kovář.
Dlouho nevěděl, jak posádka dodávky dopadla, až nedávno se mu ozval nejvíce zraněný mladík. „Děkoval mi za záchranu života, pořád ještě nevidí na jedno oko. Ale říkal, že až se dá dohromady, přijede poděkovat osobně. Z toho jsem měl samozřejmě velkou radost,“ říká zachránce.
Zlínští hasiči jej chtějí nominovat na Cenu Salvátora za hrdinský skutek. „Málokdo by si poradil tak dobře, zvládl to jako profesionální záchranář,“ poznamenává mluvčí zlínských hasičů Ivo Mitáček.
5. Michal Smola: Pomohl soupeři
Zlínský orientační běžec Michal Smola zažil na nedávném mistrovství světa v Maďarsku horké chvilky. Místo boje o medaili zachraňoval soupeři život.
„Měl jsem asi minutovou ztrátu na první trojku, když jsem uviděl Švéda Martina Johanssona na zemi a u něho Francouze a Nora. Zastavil jsem také,“ vrací se k dramatickým okamžikům zlínský běžec. Dozvěděl se, že si Švéd vrazil při běhu do stehna tři centimetry silnou větev, která vězela asi dvanáct centimetrů hluboko.
Kdyby poslechl soupeře Thierryho Gueorgioua, mohl doběhnout české štafetě pro zlato. Rozhodl se ale jinak. „Z takového vítězství bych neměl radost,“ říká přesvědčivě někdejší juniorský mistr světa.
Zatímco Nor Nordberg běžel do cíle pro pomoc, Čech a Francouz odnesli zraněného Johanssona k cestě, kde čekali na sanitku. Když dorazil Nor se záchrankou, trojice zvolna doběhla společně do cíle. Tam ji čekalo bouřlivé přivítání.
„Diváci už věděli, co se stalo, takže jsme sklidili obrovský aplaus. Přišli za námi i Martinovi rodiče. Objímali nás a děkovali nám. Bylo to hezké,“ vzpomíná Smola.
Jeho čin ocenil nejen sportovní svět, ale také jeho okolí, radní i vedení krajského úřadu. „Udělal by to každý, žádná jiná možnost nepřipadala v úvahu,“ odmítá Smola označení za hrdinu.
6. Petr Netočný: Zpátky do života
Zlínský psycholog specializující se na léčbu závislostí Petr Netočný sice v roce 2009 neoživoval zraněné řidiče na silnici ani netahal bezvládná těla z hořícího domu, přesto nejspíš pomohl zachránit životů hned několik.
Už více než tři roky působí ve Zlíně i okolí pod jeho vedením Občanské sdružení ONYX, které se denně věnuje práci s narkomany. „Je dobré, že se nám v posledních letech daří držet počet narkomanů na stejné úrovni,“ říká Netočný.
Lidé závislí na drogách si mohou s Netočným a jeho lidmi popovídat, v centru vyměnit použité jehly, udělat test na nejrůznější nemoci. „Rozhodně se necítím na to, že bych měl figurovat v nějaké anketě hrdinů. Dělám normálně svoji práci stejně jako moji kolegové z Onyxu,“ podotýká Netočný.
Pravidelných uživatelů návykových látek, kteří vyhledají pomoc, jsou ročně na Zlínsku stovky. „Některým nepochybně rada pana Netočného nebo jeho kolegů zachránila život,“ nepochybuje Jarmila Řicicová ze Zlína. Její synovec ještě nedávno balancoval na hraně závislosti.
„Možná, že kdyby pomoc nenašel, mohl už být po krk v drogách. Oni mu to pomohli kočírovat a zlikvidovat začátky závislosti, takže jim je celá naše rodina hodně vděčná,“ vysvětluje Řičicová.
7. Pavel Ševčík: Posté daroval krev
Konkrétní jména lidí, kterým pomohl někdy i k záchraně života, se Pavel Ševčík z Malenovic nikdy nedozví. Nepochybně se ale dají počítat na desítky, a i proto mu místo mezi hrdiny regionu rozhodně patří.
V říjnu letošního roku Ševčík absolvoval odběr krve s pořadovým číslem sto. Poprvé krev daroval ve dvaceti letech jako student vysoké školy. „Doktorka Újezdská nás ve škole lákala k odběrům. Mnozí jsme jí chtěli vyjít vstříc, ale zároveň musím přiznat, že jako kluci jsme to brali také jako možnost ‚ulít se‘ ze školy,“ vzpomíná s úsměvem osmačtyřicetiletý dárce.
Vzor pro dobré skutky má i v rodině. Jeho otec získal za dárcovství krve Zlatou Jánského plaketu. „Dokud mi to zdravotní stav dovolí, tak budu krev dávat,“ ujišťuje Ševčík.
Jeho přístup považuje ředitelka zlínské pobočky Českého červeného kříže Anna Vařáková za mimořádný. „V dnešní době každý počítá všechno na peníze. Tito lidé přitom dávají ostatním pozitivní příklady. Dovedou se rozdělit, jsou to úžasní lidé a já je považuju, a také jim to pokaždé říkám, za skutečné hrdiny,“ poznamenává Vařáková.
