Anketa statečných. Najděte nejodvážnější lidský čin tohoto roku | E15.cz

Anketa statečných. Najděte nejodvážnější lidský čin tohoto roku

Jedenáct dětí a dospělých z Českobudějovicka letos pomohlo svým bližním v nouzi nebo jim zachránilo život.

Udělali víc, než je obvyklé. Třeba i ve své práci. Překonali lhostejnost, někdy i strach. Redakce Sedmičky se pokusila zmapovat nešťastné události, které mají díky lidské pomoci dobrý konec. Anketou statečných s pomocí čtenářů hledá nejsilnější příběh.
„Není obvyklé, že by nám na operační volali sebevrazi,“ říká budějovická policejní mluvčí Regina Tupá, která má za sebou práci kriminalistky.
Podle psychologa Rostislava Nesnídala je naopak rozmlouvání takových činů na lince důvěry obvyklé. Problém ale nastává, když tento člověk už umírá a nestojí o záchranu.
„O tom, že se naše studentky pokusily přesvědčit magistrát, aby nechal postavit přechod pro chodce, jsem ani nevěděl,“ líčí učitel českobudějovického biskupského gymnázia Josef Cepák.
Mezi stovkami bezejmenných hrdinů, kteří riskují svoje životy pro záchranu druhých i z hlediska svých profesí, jako jsou hasiči, zdravotníci a policisté, je ale dost civilistů. Většinu z nich skrývá anonymita. To je podle nás škoda. Povzbudivé na všem je, že často jsou za hrdinskými skutky děti. Redakce Sedmičky zná všech pět jmen školáků, kteří zachránili koně a zabránili jeho srážce s vlakem.
Pokusili jsme se sestavit výběr nominovaných tipů pro Anketu statečných. Na čtenářích Sedmičky teď bude, aby v následujících dnech hlasovali pro svého favorita.
Příběh nebo člověk s největším počtem hlasů se stane vítězem prvního ročníku čtenářské ankety. V příštím roce pak mohou čtenáři do ankety nominovat svého favorita sami.
Ne všechny opravdu lidské činy se dostanou na veřejnost. Můžete pomoci. Třeba změnit neprávem vžité povědomí o společnosti, ve které žijeme, k lepšímu.

1.Klára Nesnídalová. Zachránila umírajícího muže Rozmlouvat sebevraždu, uklidňovat v depresi. To je běžná práce pro pracovníky českobudějovického Střediska pro rodinu provozujícího linku důvěry.
Sedmadvacetiletá Klára Nesnídalová si ale na jaře vyzkoušela přímo detektivní pátrání. Na telefonu měla muže, který už kolaboval po předávkování léky. Nevěděla, kde se nachází.
„Volal, že spolykal nějaké prášky a nebaví ho žít. Opustila ho přítelkyně, přišel o práci,“ popisuje událost mladá žena, jejíž profesí je krizová poradkyně.
Muž podle ní omdléval a nechtěl za žádnou cenu sdělit místo, kde je. „Několikrát mobil přerušil. Pak se ozval znovu. Měl už zmatený hlas, jak působily léky, přestávala jsem mu rozumět. Snažila jsem se, aby řekl alespoň přibližně lokalitu, kde leží. Až za delší dobu popsal les za čtyřdvorským sídlištěm. Nakonec řekl, že je na rozcestí lesních cest. Přesvědčila jsem ho, aby zůstal na místě,“ vypravuje Klára.
Sedmadvacetiletého muže se podařilo zachránit s pomocí policistů a sanitky. Jejich vozy začaly po oznámení z linky důvěry pročesávat les. Byla už tma, naštěstí sebevrah zůstal ležet tam, odkud se naposledy ozval.
Celá akce trvala více než hodinu a podle lékařů byla pomoc už nezbytná. Pokud by zůstal omámený v lese, noc by nepřežil.

2.Petr Čep. Rozmluvil sebevraždu Pětačtyřicetiletý policejní důstojník budějovického operačního oddělení Petr Čep má přání. Sejít se znovu s mladým mužem, jemuž pomohl od sebevraždy. Příběh odstartoval telefonát na linku 158 v sobotu 3. října v 10.45 hodin. „Ozvalo se: Dobrý den, chci spáchat sebevraždu, ale nechci, aby mé tělo našly děti. Posílám souřadnice z mobilu,“ líčí Čep.
Souřadnice nemohlo operační oddělení rychle najít. A tady šlo o minuty. Po čtvrthodině vyjednávání se policista místo dozvěděl. Muž byl v lese u Kaliště. „Sedl jsem do auta. Muže jsem našel u padlého stromu přes příkop. Na stromě měl uvázanou smyčku z lana od auta. Sebevraždu kvůli dívce jsem mu vymluvil. Dali jsme si pár cigaret a potykali.“

3.Studentky biskupského gymnázia. Bojovaly za přechod Čtrnáctileté studentky biskupského gymnázia v Českých Budějovicích mají podíl na tom, že na Plavské ulici vznikne přechod pro chodce.
V říjnu zde porazilo auto jejich spolužačku, která na následky zranění zemřela. Kamarádky ze čtvrtého ročníku sepsaly proto dopis a e-mailem ho přeposlaly na budějovický odbor dopravy.
O tom, že dopis poslaly úředníkům, škola ani nevěděla. „Vzaly jsme si to obě jako téma práce pro občanskou výuku,“ říká Tereza Staňková. „Známky z té práce ještě nevíme,“ doplňuje Klára Gregorová.
O svém nápadu informovaly jenom rodiče. V seriózně napsané žádosti studentky připomněly, že místo, kde zemřela jejich známá, je nebezpečné hlavně pro děti. Na obou stranách ulice jsou totiž autobusové zastávky.
Předem děkujeme za zájem o tento problém, zakončily autorky žádost. Podle náměstkyně primátora Ivany Popelové, město spolu s Jihočeským krajem, kterému silnice patří, přechod postaví.

4.Žáci Základní školy ve Zlivi. Zabránili srážce koně s vlakem Pětici školáků ze Základní školy ve Zlivi se podařilo zabránit srážce vlaku s jezdeckým koněm. Ten utekl v neděli 20. září z hřebčince ve Vondrově. Kůň chodil po železničních kolejích. Po nich měl každou chvíli projet rychlík.
„Koně odehnali a po několika stech metrech se jim ho podařilo chytit. Pak volali na policejní linku,“ říká ředitel školy Jan Režný.
O zásahu dětí z osmé a deváté třídy se škola dověděla až od policistů. Kromě nich volal na linku 158 i další školák, který koně na železničním náspu viděl z okna.

5.Hana Sohorovská. Pomohla bezdomovkyni Ačkoliv má sedmapadesátiletá Hana Sohorovská pomoc lidem v pracovní náplni, letos se jí podařilo víc, než je obvyklé. Změnila život opuštěné a poloslepé ženě bez domova. Její klientka bude po dlouhých letech slavit opravdu klidné Vánoce.
Vše začalo na jaře. Hlídka strážníků našla na kolejích u Husovy kolonie osmačtyřicetiletou bezdomovkyni. „Byla skoro slepá, zmatená, nevěděla, kde je. Do azylového domu ji kvůli zdraví nevzali,“ líčí Sohorovská, která pracuje na odboru sociálních věcí magistrátu. Spolu s kolegyněmi pak zajistila ženě lékařské vyšetření a operaci očního zákalu.
„Zjistili jsme, že žila v hrozných podmínkách. V chatce plné odpadků. Pomohli jsme jí s vydáním občanského průkazu, aby mohla brát důchod. Naštěstí se objevila i garsonka v domě s pečovatelskou službou. Než se přestěhovala, vyřídili jsme jí prodloužený pobyt v léčebně dlouhodobě nemocných,“ říká úřednice.
Bezdomovkyni začal po zdařilé operaci očí nový život.

6.Jitka Servusová. Odzbrojila zloděje Pro Jitku Servusovou to byly okamžiky, na které nezapomene. Odzbrojila zloděje, ohánějícího se nožem. Pomohla jí k tomu trochu i lest.
Servusovou jako městskou policistku přivolali koncem října její kolegové ke sběrnému dvoru u Švábova hrádku, kde objevili dvojici zlodějů kovů. Muže a ženu. Muž se odmítal vzdát.
„Měl v ruce dlouhý nůž a ukazoval, že si ho vrazí do břicha. Když vyhrnul mikinu, měl pod ní samé jizvy,“ líčí šestatřicetiletá Servusová.
„Šlo o to, navázat s ním kontakt, najít motiv. Hystericky křičel, že je mu všechno jedno, protože nemá peníze. Toho jsem se chytila,“ vysvětluje. Při vyjednávání mu nabídla, že od něj odkoupí železo i nůž. Vytáhla stokorunu. Muž souhlasil a odevzdal nůž. Ačkoliv po tom zloděj znovu začal vyhrožovat s druhým nožem a krotil jej i přivolaný policejní psycholog, Servusová je přesvědčená, že postupovala správně. Vhodným vyjednáváním zabránila tragédii, možná i zranění svých kolegů.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!