Trumpova protidrogová operace v Karibiku může mít tajný cíl: svržení Madura
Napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a některými jihoamerickými zeměmi sílí. Washington podniká v Karibiku zásahy proti plavidlům, která se údajně podílejí na obchodu s narkotiky. Panuje však podezření, že Trumpovým konečným cílem je svržení venezuelského socialistického prezidenta Nicoláse Madura. Nově je terčem kritiky Bílého domu rovněž levicový kolumbijský prezident Gustavo Petro. Okolnosti úderů na lodě znepokojují i část amerických politiků.
Tradičně dobré americko-kolumbijské vztahy od návratu Trumpa citelně ochladly. O víkendu šéf Bílého domu oznámil, že zastaví Kolumbii veškeré americké platby a dotace. Země je největším vývozcem kokainu na světě a pěstování koky je nyní na historickém maximu.
Bílý dům se zlobí, že velká část produkce směřuje do USA. Kolumbijská vláda podle něj nic nedělá, i když Spojené státy přispívají na potírání drogového byznysu. Od roku 2000 obdržela tamní vláda podle The Wall Street Journal více než čtrnáct miliard dolarů.
Petro je pro Trumpa zřejmě trnem v oku i z důvodu, že je blízkým spojencem Madura. „Prezident Gustavo Petro z Kolumbie je nelegální drogový dealer, který silně podporuje masovou výrobu drog na velkých i malých plantážích po celé Kolumbii,“ napsal Trump na sociální sítí Truth Social. Vyzval Petra, aby nechal plantáže okamžitě uzavřít. „Nebo je Spojené státy uzavřenou za něj a to nebude pěkné,“ pohrozil.
Kolumbie si stěžovala na americký zásah
Trumpova kritika přichází poté, co Petro obvinil Spojené státy z vraždy kolumbijského rybáře v souvislosti se zářijovým americkým úderem na loď v kolumbijských teritoriálních vodách. Zabitý muž přitom podle něj neměl žádnou vazbu na obchod s narkotiky. „Kolumbijská loď byla v době zásahu neovladatelná a vyslala nouzový signál kvůli poruše motoru. Čekáme na vysvětlení od americké vlády,“ uvedl prezident jihoamerické země na sociálních sítích.
Spojené státy mezitím pokračují v zásazích proti lodím v Karibiku, kam umístily své vojenské lodě. Od začátku září provedly přinejmenším šest akcí a potopily tři plavidla, která podle Trumpa patřila venezuelským pašerákům drog. Během incidentů zemřely už na tři desítky lidí. Koncem minulého týdne provedl Washington úder na ponorku s tvrzením, že sloužila k přepravě drog.
Někteří právníci a američtí politici tyto zásahy kritizují a zpochybňují jejich legálnost. „K zastavení lodi lze použít sílu, ale obecně by se mělo jednat o neletální opatření,“ řekl BBC profesor Luke Moffett z Queens University v Belfastu. Užití agrese musí podle něj být přiměřené a nezbytné pro sebeobranu v případě, že existuje bezprostřední hrozba vážného zranění nebo ztráty života. Kroky USA jsou podle něj z hlediska námořního práva pravděpodobně nezákonné.
Aktivity v Karibiku znepokojují i Kongres
V Kongresu sílí volání po tom, aby Bílý dům poskytl více informací o svém boji proti pašeráctví, podle zdrojů NBC News jsou znepokojeni i někteří republikáni. „Republikány rozzlobilo, že zpravodajci při slyšení nebyli schopni odpovědět na otázky, které se týkaly právního základu operací,“ uvedl nejmenovaný zdroj stanice.
Někteří členové Kongresu jsou údajně rozčarováni také ohledně přesnosti zpravodajských informací, které americké síly používají k určení cílů. „Takže všichni tito lidé byli vyhozeni do povětří, aniž bychom znali jejich jména, bez jakýchkoli důkazů o zločinu,“ řekl republikánský senátor Rand Paul. Zákonodárci se obávají, že by při takto prováděných operacích mohli být ohroženi i američtí občané. Ptají se také, zda Bílý dům zvážil možnost msty drogových kartelů včetně činů na americké půdě.
Venezuela se kvůli těmto aktivitám obrátila na Radu bezpečnosti OSN, aby rozhodla, že jsou zákroky nezákonné. Trumpova administrativa se hájí tím, že venezuelský kartel Tren de Aragua vede s USA válku a ministerstvo zahraničí označilo tuto skupinu za zahraniční teroristickou organizaci. Ministr obrany Pete Hegseth považuje tyto kartely za „Al-Káidu západní polokoule“.
Nový pokus o svržení Madura
Washington tvrdí, že drogového byznysu je zapleten i autoritář Maduro, což podporuje podezření, že hlavním či vedlejším Trumpovým cílem je odstranění nepohodlného politika. Už během svého prvního funkčního období se americký prezident pokusil s Madurem zúčtovat, obvinil ho z falšování voleb, neuznal jeho vládu a podporoval opozici.
Objevují se názory, že nyní Trump volí jinou taktiku. Patrně se snaží přesvědčit svět, že Maduro je nebezpečný kriminálník, který se podílí na terorismu. „Budeme na něj vyvíjet obrovský tlak. Je slabý. Je docela možné, že pod tímto tlakem padne sám, aniž bychom museli cokoli udělat,“ citoval web Politico nejmenovaného představitele Trumpova týmu. Trump má podle něj řadu možností včetně leteckých úderů na drogové cíle na venezuelském území. V tuto chvíli ale nejspíš nejsou zcela na stole.
Trumpovi chybějí důležití spojenci
Venezuela je však pro Spojené státy poměrně velké sousto a Madurův režim už přežil s podporou bezpečnostního aparátu hodně. Menší akce nemusí k jeho odstranění stačit. Někteří odborníci navíc upozorňují na to, že Trumpovi by tentokrát mohla chybět kolumbijská diplomatická podpora ke změně režimu. Dobré vztahy nemá Trump ani s důležitou Brazílií, kde je nyní u moci také levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva.
S jeho předchůdcem, pravicovým populistou Jairem Bolsonarem, si Trump notoval a během svého první období s ním řešil i plán na odstavení Madura. Bolsonaro byl v září kvůli pokusu o převrat po prohraných volbách v říjnu 2022 odsouzen na 27 let do vězení. Bílý dům to označil za hon na čarodějnice. V uplynulých měsících americká administrativa postihla sankcemi a rušením víz brazilské činitele, kteří byli nějakým způsobem zapojeni do procesu s exprezidentem.
Velkým Trumpovým spojencem je v současnosti argentinský prezident Javier Milei. Bílý dům se mu snaží verbálně i finančně pomoci před nadcházejícími parlamentními volbami v jihoamerické zemi. Buenos Aires by nakonec mohlo obdržet až čtyřicet miliard dolarů na podporu argentinské měny.
