Archeologové: Mamutí kosti už máme. Teď hledáme lidské
Hroudu po hroudě rozmělňují ve své dlani archeologové z Přerova. Když jim v ruce zůstane pravěká kost, zajásají.
Po sto šestnácti letech bádají v místech v Předmostí, kde jejich předchůdce Karel Maška objevil pravěký hromadný hrob. Největší naleziště koster lovců mamutů na světě. Zdeněk Schenk a Jan Mikulík se teď do lokality vracejí a doufají, že se jim podaří ze země vyzvednout další nálezy. Stačilo by jim málo. I malíček pravěkého člověka nebo kus vylomeného zubu.
„Už první den jsme našli hromádku zvířecích kostí, starých zhruba dvacet pět tisíc let. Odhadujeme, že to mohou být pozůstatky třeba z polární lišky či vlka. Kosti pošleme k posouzení antropologům, kteří nám prozradí i to, na co a kdy zvíře pošlo,“ říká Jan Mikulík.
Ten letos už v Předmostí našel několik pokladů nevyčíslitelné hodnoty – třeba kosti a kolenní klouby z mamuta. Doufá, že podobné artefakty vyzvedne i z místa zvaného podle nálezce „Maškův hrob“, do kterého se s rýčem v ruce právě prokopává.
„Je to sice jen malý ostrůvek mezi paneláky v Předmostí, ale může ukrývat obrovské bohatství. V posledních letech jsme tu po prudších lijácích nacházeli pravěké kosti i pazourky, které samy vystupovaly z půdy. Proto jsme se rozhodli, že první listopadový týden do země zapustíme sondu, která nás může posunout ještě dál. Chtěli bychom tu narazit na lidské pozůstatky nebo třeba na nástroje, které pralidé používali,“ podotýká Schenk.
Podle něj jim může k úspěchu dopomoci i lepší technika, kterou na rozdíl od svých předchůdců mají - třeba obyčejná „proplavovací linka“ v Dolních Věstonicích. Právě tam totiž archeologové posílají sáčky plné hlíny, která se tu proplaví po částečkách. A není vyloučeno, že v sítu může zůstat třeba jen nepatrná dětská kůstka.
Objev tisíciletí
Archeolog Maška, který na sklonku devatenáctého století hrob objevil, mohl mluvit o nálezu tisíciletí. Přesně 7. srpna roku 1894 tu našel kosterní pozůstatky osmi dospělých a dvanácti dětí, z toho tří novorozeňat. A nejen to.
„Objevný byl i nález jakéhosi kotouče z jírovce, který sloužil šamanovi ke kultovním praktikám,“ podotkl Schenk. Našla se tu rytina ženy, vyobrazená na mamutím klu, nebo soška mamuta, vyrobená z mamutího klu. Jenže z nálezů starých koster se archeologové dlouho neradovali. Na konci druhé světové války zůstala většina z nich na prach - zámek v Mikulově, kde nálezy historici uložili, totiž zasáhl požár. Z pokladů tak zůstal jen soubor spálených kostí.
„I v sedmdesátých letech minulého století tady jeden z archeologů bádal, ale na jiném konci než my teď. Podařilo se mu dostat do vrstev, které lidská ruka pětadvacet tisíc let nezasáhla. Doufáme, že se do podobných míst podíváme i my a sáhneme si na hlínu, po které se procházeli lovci mamutů,“ doufá Mikulík, který si odkrytím Maškova hrobu splnil jeden ze svých snů.
