Aréna? Tady se nevyhrává

Jedenácté září. Jakoby si teroristé po dvojčatech mrakodrapů v New Yorku vybrali další objekt k likvidaci. A zahleděli se pro změnu do Evropy, do Karlových Varů. Místo kukel přetáhli přes hlavu slávistické dresy a mise mohla začít.
Mise pod názvem: KV aréna.
Slávistické dresy pak vystřídali za boleslavské, liberecké a naposledy litvínovské. „Vedli jsme. Kdybychom dali na 3:0, zápas by vypadal úplně jinak. Když soupeř srovnal, byla to už z naší strany křeč,“ řekl karlovarský asistent Mikuláš Antonik po poslední porážce v KV aréně. Jenže. Bylo by to při tříbrankovém vedení jiné?
Karlovy Vary doma uhlídaly jen útočníky Třince, jinak by jim v každém zápase nestačily na vítězství ani ty tři góly. Kromě tříbrankového Litvínova a jednobrankového Třince totiž vstřelí soupeři v nové aréně pokaždé čtyři góly. „Musíme se nad tím zamyslet, zaměřit se na to. Není možné dostávat doma tolik gólů,“ zlobí se Antonik.
S koučem Palečkem pořádají pro hráče seance u videa, podrobně rozebírají špatně řešené situace. Po domácím propadáku s Mladou Boleslaví sestříhali hráčům všech čtrnáct gólů, které zatím v extralize dostali. Jenže ani to Energii nepomohlo. Ve Zlíně dostala čtyři góly a stejně jí doma naložil Liberec. „Věděli jsme, jak jsou teď Vary na tom. Chtěli jsme na ně hned vlítnout a vyšlo to,“ pochvaloval si pak liberecký střelec Jan Hlaváč vítěznou taktiku.
Že dostává Energie doma takové příděly, to by ani tak nevadilo. Pokud by branku soupeře obtěžkala ještě výrazněji. Jenže tohle nebývala nikdy silná zbraň Karlových Varů.
A není ani teď.
Trenéři dokonce museli znovu rozebrat svůj elitní útok. Kapitán Skuhravý k sobě dostal mladičkého Deje, Kumstát se poroučel do třetí řady k Pletkovi a Pechovi. „Potřebovalo to nějaký impuls. Bylo na nás vidět, že se trápíme. Tak to trenér zkusil a vyšlo to. Hlavně, že jsme vyhráli,“ říkal Petr Kumstát po domácí výhře nad Třincem.
Nejvyšší hráč Energie byl u dvou gólů domácích. Na druhý vítězný nahrál Pechovi, třetí dal tenhle čahoun sám. „Asi nám to takhle jde líp,“ usmíval se po zápase.
Prvním vítězném v nové aréně. A zatím také posledním. V dalším duelu s Litvínovem Energie ztratila dvoubrankové vedení a čtyři minuty před koncem dorazil hostující Gureň zkoprnělé domácí úplně. „Vedli jsme 2:0 a to nás ukolébalo,“ odtušil pak po zápase Jaroslav Kristek.
Střelci prvního gólu proti Litvínovu se letos v útoku s Melenovským daří. Jejich řada patří v kanadském bodování k tomu nejlepšímu, co teď Energie má. Další statistika už však pro Kristka k chlubení tolik není. V bilanci vstřelených a obdržených branek při pobytu na ledě ztrácel před zápasem v Českých Budějovicích dva body.
Energii zatím letos vůbec vytahují z bryndy venkovní zápasy. Bodovala na Kladně, v Pardubicích i na Spartě, nezvládla jen televizní duel s Venerovým Zlínem.
„Venku hrajeme lepší hokej než doma. Tady tu obranu otevíráme trošku víc a bohužel se nám to nevyplácí a padají z toho góly,“ vysvětluje Kristek.
„Musíme se víc koncentrovat na zápasy. Tenhle tým to umí,“ říká Antonik. Správně. Pokud Energie loni ztrácela body v základní části v koncovkách zápasů, letos dohání manko téměř výhradně od začátku. To je další rozdíl mezi mistrovskou a současnou sezonou. „Zápasy za sebou běží v rychlém tempu. Musíme se co nejrychleji vzchopit,“ ví Antonik.