Komíny tyčící se nad obzorem a nad nimi kouř stoupající až k obloze. Kdysi opěvovaný obraz průmyslových měst jako vystřižený ze socialistických pláten. Dnes pohled, na který nejsou pyšní obyvatelé a mnohdy ani sami průmyslníci.
Neobejde se bez něho ani panorama na Táborsku. Zdaleka to ale nejsou jen továrny, které mají na svědomí špinavý táborský vzduch. Přispívají k němu také doprava, živnostníci i obyčejné kotle rodinných domků.
I když jižní Čechy patří k méně znečištěným oblastem republiky, i tady jsou podniky, které vypouštějí škodlivé výpary. Jejich žebříček sestavilo ekologické sdružení Arnika podle oficiálního registru znečišťovatelů. „Zákon stanovuje prahy pro vypouštěné látky, na jejich základě mají firmy povinnost data do registru dodávat samy,“ vysvětluje Zora Kasiková, tisková mluvčí Arniky.
Jak dopadlo Táborsko loni? „Často se na seznamech objevuje Grena z Veselí nad Lužnicí, je na prvním místě v žebříčcích rakovinotvorných a mutagenních látek,“ udává Kasiková.
Pozadu podle ní není ani Teplárna Tábor. Například Arsen, který do vzduchu vypouští, je rakovinotvorný, oxidy síry patří k plynům způsobujícím kyselé deště. Další škodliviny poškozují rozmnožování. Je třeba ale dodat, že množství těchto látek teplárna rok od roku snižuje.
Podle Kasikové tu figuruje i společnost AES Bohemia z Plané nad Lužnicí. Patří mezi firmy, které více přispívají ke skleníkovému efektu a podílejí se na kyselých deštích.
Stačí malé kotle
Stále častěji se ale ve spojení s „čistým“ vzduchem zmiňují střední a malé zdroje, tedy menší firmy, živnostníci nebo právě rodinné domky. „Samozřejmě je nutné vzít na zřetel také znečištění z dopravy nebo právě z lokálních topenišť,“ upřesňuje Kasiková.
Střední a malé znečišťovatele má na starosti táborský odbor životního prostředí. Podle Lenky Koubkové, vedoucí oddělení ochrany životního prostředí, jich v registru mají přes sto šedesát. Dostanou se sem čerpací stanice, lakovny, provozy, kde se brousí, kovodělné firmy nebo některé podniky, kde se zpracovává dřevo. „Dlouhodobě se situace v Táboře v tomto ohledu zlepšuje. Problém je ale doprava nebo právě malí znečišťovatelé,“ říká Koubková.
Měření čistoty ovzduší v Táboře má na starosti plzeňská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu.
„Velké podniky jsou sledované. Za to, že znečišťují ovzduší, odvádějí státu poplatek. Otázkou je, jak ke znečištění přispívají například drobní živnostníci a sami občané,“ potvrzuje názor táborského odboru životního prostředí Zdeněk Roubal, ředitel plzeňské pobočky.
Stanice, která v intervalech zaznamenává hodnoty škodlivých látek ve vzduchu, stojí v Táboře na Budějovické ulici, hned vedle finančního úřadu. Tábor si na stupnici od jedné do šesti zachovává nejčastěji dvojku nebo trojku. Největší problém je ale prach.
V úterý 1. prosince v jedenáct hodin dopoledne vyhodnotil přístroj v táborské stanici stav prachu v ovzduší jako velmi špatný. Jen o pár hodin později ale spadla hodnota téměř na třicet procent té původní. Obří výkyv se dá ale podle Zdeňka Roubala vysvětlit. „V tomto ročním období jsou zvýšené hodnoty na této stanici většinou ráno a dopoledne, ale i pozdě odpoledne, obvyklé. Důvodem bývá dopravní špička, kdy se auta delší dobu pohybují v kolonách nebo stojí v zácpě. Vliv mají i zhoršené rozptylové podmínky,“ vysvětluje Roubal.
Navíc je podle něj stanice blízko domů, kde se stále topí pevným palivem. Právě kouř z domácích komínů je velkým zdrojem prachu.
PM10 zkracuje život
Polétavý prach, odborně označovaný jako PM10, prokazatelně ničí zdraví člověka. „Prachové částice na sebe vážou jiné toxické látky, například těžké kovy, které se pak díky své nepatrné velikosti dostávají do lidského organismu. Člověk je vdechuje,“ vysvětluje Zora Kasiková z Arniky.
Nejmenší prachové částice můžou poškodit plíce a dostat se do oběhové soustavy člověka. Pokud je člověk vdechuje dlouhodobě, zkracují délku života a zvyšují kojeneckou úmrtnost. Další „možností“ je také rakovina plic.
