Bagr. Do vody jenom s rizikem | E15.cz

Bagr. Do vody jenom s rizikem

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Rybník Bagr v českobudějovické Stromovce se snaží radnice oživit už třicet let. Zatím se to nikomu nepodařilo.

Stromovka a rybník Bagr uprostřed ní. Dvě budějovické dominanty, které marní svůj potenciál. Vodní nádrž nemá kvalitní přítok, osmašedesátihektarový park je loukou bez zvláštního využití. Před padesáti lety tady jezdil po trati s tunely dětský vláček, kolem rybníka byla hřiště. „Kromě restaurace Oáza na druhé straně tu stála ještě jedna malá, pak převlékárny a půjčovna loděk. Bagr byl tehdy mnohem větší. Obležený lidmi,“ vzpomíná jednasedmdesátiletý Jaroslav Ertl na dětství.

Koupání z nouze

Přes žalostný přítok ze Zlaté stoky a pověsti o závadné vodě se v rybníku koupají v těchto dnech lidé s dětmi. „Je tu čistější voda než u Malého jezu na Malši. Jinou možnost koupání ve městě nemáme. Pokud otevřou teď opravenou letní plovárnu, bude tam hlava na hlavě,“ nabírá Jaroslava Havrdová vodu do dlaní a ukazuje, jak je průzračná. Tvrdí, že Stromovka i s Bagrem je krásný, ale zanedbaný a nevyužitý kus Budějovic, což je škoda.
Podle architekty Hany Urbancové Bagr vznikl jako přírodní koupaliště po těžbě písku. Původně s ním město počítalo jako s nádrží, do které voda jen naprší. V osmdesátých letech udělalo první rekonstrukci. Vodu do něho přivedla Zlatá stoka, vznikly nepěkné betonové kraje, brouzdaliště. Další rekonstrukce začala v roce 2000 a do dvou let spolkla deset milionů korun. Zlatou stoku doplnila zakopaná přívodní potrubí. Dílo částečně spláchly povodně v srpnu 2002, od té doby se kolem koupaliště zastavil čas.
Lidé, kteří v těchto dnech Bagr využívají, říkají, že za poslední tři týdny v něm voda klesla o metr. Přívod vody do něho má na starost firma ČEVAK. Pravidelně ho zastavuje před zimní sezonou a pouští na jaře. Voda teče po Zlaté stoce od Stecherova mlýna přes návesní rybník v Litvínovicích a napájí i několik dalších menších nádrží ve Stromovce.
„Můžeme vodu přidat, ale je nebezpečí, že při přívalových deštích se Zlatá stoka rychle rozvodní. Manipulovat se s ní musí pomalu,“ vysvětlil Ondřej Koupal z firmy ČEVAK.
Koupaliště nezajímá ani hygieniky. Podle Františka Kotrby z krajské hygienické stanice nepatří mezi nádrže s kontrolovanou vodou, lidé do vody vstupují na vlastní riziko.

Památka z padesátých let

Samotná Stromovka je dnes chráněnou přírodní památkou. Vznikla v padesátých letech minulého století na podmáčených lukách jako příměstský lesopark, město zde nechalo zasadit tisíce stromů. V roce 1995 dokonce dendrolog Jiří Olšan přirovnal místní kombinaci bříz, smrků a dalších stromů ke snaze o napodobení sibiřské tajgy.
Zlatou stoku protékající Stromovkou vyhloubili stavitelé v letech 1519 až 1520. Napájela městské rybníky. Od osmnáctého století tekla přes městské sádky a rybníky u Remlových Dvorů, kde je dnes sídliště Vltava.
„Název „Zlatá“ souvisí s výnosy chovu ryb. Podobně jako Zlatá stoka u Třeboně nebo Zlatý most u divadla v Budějovicích. Po zástavbě lokality Čtyři Dvory po druhé světové válce některé její úseky mizely,“ říká historik Jan Schinko.
Samotná Stromovka má podle něj nevýhodu, že leží poněkud mimo hlavní městskou osu.

Koupali jste se někdy v Bagru? Co by s ním mělo město udělat?

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video