Banky mění strategii: za dopadení lupiče odměna. I půl milionu

Raiffeisenbank už potřetí vyplatí odměnu za dopadení lupiče. Díky tomu snižuje počet přepadení.

Peníze, nebo život! S touto větou vtrhl 3. února maskovaný lupič do pobočky Raiffeisenbanky Na Příkopě. Odnesl si kolem pěti tisíc korun, ale neradoval se z nich dlouho. Člověka, který pachatele pomohl dopadnout, teď čeká půlmilionová odměna.

„Dáváme tím jasný signál, že přepadávat naše pobočky se nevyplácí. Hlavním impulzem pro vypsání odměny byl rostoucí počet loupežných přepadení. Od sklonku roku 2008, kdy jsme ji zavedli, je útoků méně,“ vysvětluje mluvčí banky Tomáš Kofroň s tím, že půl milionu vyplácejí už potřetí.

Udávala i manželka

Psychologové i kriminalisté postup banky oceňují. „Odměna sází na spodní tóny lidské psychiky. Každý žije v nějakém sociálním prostředí, kde má i nepřátele či závistivce. A do tohoto pole se strefuje strategie odměny,“ míní policejní psycholožka a šéfka katedry na policejní akademii Ludmila Čírtková. Podle ní je užitečný jakýkoliv postup, který vysílá signál, že loupežné přepadení je spolehlivou cestou za mříže. Tedy i odměna pro „udavače“.

Psycholožka to ilustruje případem ze Slovenska. Policie dlouho nemohla najít pachatele přepadení transportu s penězi, nakonec ho ve vzteku udala manželka. „Naštvala se, protože její muž měl velké srdce Jánošíka. Peníze štědře rozdával či půjčoval kamarádům, což se jí nelíbilo,“ říká Čírtková.

Podobných případů je více. Třeba v listopadu přepadl dvaadvacetiletý muž se zbraní v ruce v Praze dvě různé banky a získal asi sto třicet tisíc korun.

Téměř všechny peníze utratil za elektroniku a romantické výlety s přítelkyní. Právě ona a jeho kamarád však o měsíc později přivedli policii na jeho stopu, když se jim ukradenými penězi pochlubil.

Odměna některé odradí

Jiné velké peněžní ústavy v Česku k vyplácení odměn nesáhly. Upřednostňují jiné způsoby, jak se chránit před lupiči. Bankéři úzce spolupracují s policií, jejíž důstojníci se před šesti lety stali členy České bankovní asociace.

„Banky se poslední dobou hodně snaží, každý ústav preferuje jiné bezpečnostní prvky. Vše, co napomáhá k objasnění loupeže, se vyplatí, tedy i odměna. Lumpové si to mezi sebou řeknou a někoho to odradí,“ míní vrchní komisař Jiří Zábrodský, šéf oddělení, které se na vyšetřování loupeží v peněžních ústavech specializuje.

Rostoucí počet objasněných loupeží jeho slova potvrzují. Loni dopadli pachatele v rekordních téměř šestapadesáti procentech případů.

Peníze váhající motivují

Někdy sice policistům odměna přidá práci, protože musí probrat kvantum oznámení, ale je pravděpodobné, že se ozve i nějaký klíčový svědek. Peníze bývají lákavou pobídkou, která dotyčného zbaví strachu nebo lhostejnosti.

Policisté pak bance kontakt s „informátorem“ zprostředkují. „Identita svědka je tajná, jeho jméno se v dokumentech neobjeví. Spolupráce s obyvateli je pro nás ale důležitá vždy, bez ohledu na to, zda banka vyplácí či nevyplácí odměnu. Někdy zapůsobí na pachatele i samotný mediální tlak,“ doplňuje Jiří Zábrodský.

Loni v červnu přepadl pobočku Raiffeisenbanky v Palladiu na náměstí Republiky muž, který vyhrožoval výbušninou. Odnesl si několik tisíc korun a nakonec se sám udal. Zjistil, že ho zachytily bezpečnostní kamery. Poté, co se uviděl v televizi, zřejmě usoudil, že se stejně nemá kam schovat.

Vyplácení odměny je jedním z opatření, jimž Raiffeisenbank posiluje svou bezpečnost. Všechny velké peněžní ústavy využívají různé postupy, které snižují riziko, že lupiči uspějí. Ať už je to třeba zabarvení peněz či co nejlepší umístění kamer. Navíc už na pobočkách nenechávají velkou hotovost, takže škody obvykle nepřevyšují sto tisíc korun.

Ocenili policistu v civilu

Loni vyplatila jednorázově odměnu také ČSOB. Její zástupci ocenili pomoc policisty v civilu, který v červenci na Sofijském náměstí zahlédl zloděje vybíhajícího z pobočky i s lupem. Policista v době svého volna muže sledoval a zároveň informoval kolegy. Díky tomu pachatele za pouhých osm minut dopadli.
Jinak ale ČSOB vypisování odměn nezvažuje, stejně jako Komerční banka nebo Česká spořitelna.

„K prevenci používáme jiné mechanismy a máme výsledky. Vzdor zhoršení bezpečnostní situace počet přepadení našich poboček v letech 2008 a 2009 klesl,“ říká mluvčí spořitelny Pavla Langová.

V západní Evropě banky vypisují odměny naopak běžně. „Tam je podezřelý ten, kdo to neudělá,“ podotýká jeden z pražských detektivů, který se objasňováním loupežných přepadení zabývá.

Ve srovnání s evropskými metropolemi, kde se podaří zjistit pachatele v průměru jen asi ve čtrnácti procentech případů, je na tom Praha velmi dobře. Loupežná přepadení bank dokážou pražští policisté objasnit bezmála z poloviny.

Pachatelé téměř vždy vyhrožují se zbraní v ruce, i když jde leckdy „jen“ o plynové pistole. Už osm let ale při přepadeních nebyl nikdo zraněn.

Loupila kvůli chorému

Mezi lupiči jsou i bezúhonní lidé, kteří se dostali do tíživé situace.

„Vybavuje se mi případ, kdy žena přepadla banku, aby manželovi umožnila klidný zbytek života. Rodina měla hypotéku, podle lékařů měl muž do roka zemřít. Manžel se ale uzdravil, žena skončila ve vězení,“ říká policejní psycholožka Čírtková.

První úspěch ženu povzbudil, chtěla rodinu zbavit všech dluhů a do banky šla znovu. „Tentokrát ji ale chytili,“ podotýká Čírtková.

Jedna z typologií pachatelů popisuje i lupiče-diletanta. Do banky kdysi vstoupil muž, který si jednou rukou kapesníkem zakrýval obličej a v druhé držel zbraň. Když mu vyděšená pokladní vydala peníze, zjistil, že nemá ani jednu ruku volnou a ve zmatku utekl.

Banky vytvořily kvůli „elpíčkám“, jak podsvětí také označuje loupežná přepadení, zvláštní tým odborníků. Jsou v úzkém kontaktu s kriminalisty a svými znalostmi technologií a bankovního prostředí jim v pátrání pomáhají.

Tresty za loupeže jsou vysoké, většinou do deseti, někdy až do patnácti let. Vězení přitom hrozí i těm, kteří si z banky neodnesou ani korunu. Stačí, když přepadení doprovodí vyhrůžkou se zbraní, byť hračkou.

V Komerční bance si dokonce udělali malý propočet: „Při uloupené částce například sto tisíc korun a následnému trest pět let, získává pachatele vlastně jen 1666 korun za měsíc. Pokud by zůstal na podpoře, inkasuje mnohem větší částku,“ říká mluvčí banky Monika Klucová.