Ale ani nové budovy, rozšíření výstavní plochy a jiné rozmístění expozic nezměnily základní smysl veletrhu: představit novinky hodinářské a klenotnické produkce, a to v globálním rozměru.
Změny si pochvalují všichni vystavovatelé. „Máme největší expozici na letošním veletrhu, celkem jde o dva tisíce metrů čtverečních,“ konstatuje s uspokojením Petr Matějek z firmy Racio, která se u nás stará o prodej hodinek značky TAG Heuer. O místo byla v Basileji nouze už delší dobu. Před časem se dokonce zrodila myšlenka část expozic přesunout na jiné výstaviště, ale to se ukázalo jako nepohodlné a nepraktické. Proto se počátkem dekády začalo s přestavbou a rozšířením areálu ze čtyřicátých let minulého století.
Investice ve výši bezmála devíti miliard korun a práce, které si vyžádaly takřka tři roky, přinesly výrazný efekt: devítidenní hodinářskou a klenotnickou show letos navštívilo o 17 procent návštěvníků více než loni a bylo jich celkem 122 tisíc, vystavovatelů bylo téměř 1500 a reprezentovali produkci 41 zemí a stovek značek a společností. Ve skrze globální ráz veletrhu letos stejně jako v předchozích letech signalizoval také vysoký počet návštěvníků z Asie.
Evropský hodinářský průmysl recesi nezná
Tento kontinent se stává hlavním odběratelem kvalitní hodinářské produkce a na výstavišti to je vidět i na rostoucím počtu asijských hostesek a sushi barů. Hlavně díky odběratelům z Hongkongu (tedy Číny), Japonska, Jižní Koreje i zemí Středního východu se loni hodinářský export Swiss made zvýšil o 11 procent na celkem 430 miliard korun a stejně dobré obchody v Asii dělají i hodináři němečtí či francouzští.
Recesi nebo krizi proto evropský (a tedy zejména švýcarský) hodinářský průmysl zkrátka nezná. Naopak profituje ze stále většího zájmu o mechanické hodinky, jejichž vlastnictví se pro společenskou elitu vyspělých zemí, ale i Číny, Ruska či Thajska stává imperativem.
