Běhání beru místo nitroglycerinu | E15.cz

Běhání beru místo nitroglycerinu

Po sportovní odmlce vyzkoušel Bohuslav Rodina dlouhé tratě a běhání se stalo jeho drogou.

Z bydliště ve Štěkni vyklusává Bohuslav Rodina po ránu deset kilometrů do Přešťovic, kde pracuje jako mechanizátor zemědělského družstva. Odpoledne se vrací přímější čtyřkilometrovou trasou. Ročně naběhá tři tisíce kilometrů, vyzkoušel už několik maratonů.

Vzpomenete své atletické začátky?

Na základní škole jsem byl přeborníkem okresu ve skoku vysokém. Jako junior jsem hájil barvy budějovické Rudé hvězdy v krajském přeboru družstev, v sedmnácti jsem si vytvořil ve výšce osobák 169 centimetrů. Žádná velká sláva, ale bavilo mě to. Během studia na vysoké škole už nebylo tolik času, sportoval jsem více méně pro radost. Pak jsem se oženil a zfotrovatěl.

Co vás přivedlo zpátky mezi vyznavače aktivního pohybu?

V šestatřiceti jsem vážil osmdesát šest kilo a zlobil mě vysoký tlak. Doktorka mi dala prášky, což mě donutilo k zamyšlení nad životosprávou. Často jsem reprezentoval školu v přespolním běhu, a tak jsem to v terénu zase zkusil. Zlepšoval jsem kondici a po dvou letech se přihlásil na pouťový předmájový běh ve Vodňanech.

Sklidil jste úspěch?

V cíli jsem byl poslední. Pro závodění mě zachránila Grand Prix v Kamenném Újezdě, kam jsem vyrazil asi za měsíc. V početné konkurenci jsem doběhl osmnáctý, za mnou skončilo i pár mladých, a to mě chytlo.

Po zdravotní stránce jste si pomohl?

Heslo „Sportem ke zdraví“ zatím stoprocentně platí. Dovětek o trvalé invaliditě, který vtipálci rádi přidávají, se mne netýká. Za posledních čtrnáct let jsem si ověřil, že tělo bolí, ať člověk něco dělá, nebo ne. Zlobilo mě koleno a jeho stav se určitě nezhoršil, spíše zlepšil. Běhání beru místo nitroglycerinu.

Ve vašem případě také platí, že s jídlem roste chuť?

Dával jsem si postupné cíle. Říkal jsem si, že bych mohl uběhnout Běchovice. Povedlo se a vznikl další trochu šílený nápad - zkusit pětadvacítku na Hluboké. V kategorii veteránů jsem ji dvakrát vyhrál. Pak už zbýval jen maraton. K devětatřicetinám jsem si dal velešínský za dvě hodiny padesát pět. O rok později jsem se přihlásil do Prahy a čas ještě vylepšil.

A vůbec nejlepší výkon?

Účast na významnějších závodech spojuji s narozeninami. Ke čtyřicátým pátým jsem si nadělil pražský květnový maraton a vyšel úžasně. V polovině trati mi to stále běželo, na pětatřicátém kilometru, kdy se obvykle ozývají křeče, jsem předbíhal borce, kteří mi v začátku utekli. Bylo hnusné počasí, liják a teploměr na Smíchově ukazoval šest stupňů, ale lehce jsem profrčel kolem skupinek vyčerpaných běžců. Byl z toho čas 2:45 a nádherný pocit.

Před maratonem absolvujete speciální přípravu?

Když se běží na jaře, tak to chce přes zimu zhruba 350 kilometrů měsíčně. Nejvíc jsem udělal 370, ale ozývaly se už klouby a šlachy. Nutná je rovněž sacharidová dieta, týden před závodem jsem doslova po hrstích konzumoval sůl, abych udržel vodu v těle.

Řídíte se odbornou metodikou?

Nejdřív jsem si počínal živelně. Později jsem sáhl k literatuře a přečetl si, jak to má vypadat. Doporučované intervalové tréninky ale zase tak často nedělám.

Vyhovuje vám role osamělého běžce?

Nedokážu bez toho existovat. Ženské doma si dělají legraci, že moje kecky stepujou v předsíni, když tři dny neběhám. Nějakých osm let jsem předělával barák a většinu technických problémů jsem vyřešil v lese s keckama na nohou. Hlava se vyčistí, přijdou nápady, člověk se cítí skvěle.

Zmiňoval jste počasí. Prospívá závodu temná obloha nebo sluníčko?

Ideální je, když prší. Nestalo se mi, že bych při běhu zmrznul, ale už jsem se uvařil. Kdyby na Hluboké nebyly sprchy a netěšil jsem se na ně, tak jsem do cíle nedorazil.

Zažijete i veselé příhody?

V pražských ulicích jsem běžel s volnou gumou u trenýrek. Po dešti trenýrky ztěžkly a padaly. Připravené špendlíky jsem prochladlýma rukama nebyl schopen připnout. Trochu jsem pohoršoval diváky, ale slipy naštěstí držely.

Lákají vás prestižní akce, na kterých jste dosud nebyl?

Nic vysněného nemám. Kdybych zvádl maraton za 2:20, tak vyrazím do New Yorku, ale to zřejmě nehrozí. Ani jiné zahraniční závody mě nepřitahují, až teď jsem byl poprvé s píseckým oddílem v Deggendorfu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.