Bejbypank radí, jak přečůrat prezidenta

Jeho sláva hvězd se dotýká. Řeč je o Kašpárkovi v rohlíku, kabaretu, který vznikl v Jihočeském divadle. Pro zdejší soubor loutkohry ho napsal David Dvořák, divadelník z Kolína. „Tehdy jsem skutečně netušil, že bude mít Kašpárek tolik příznivců,“ ohlíží se šéf souboru Zdeněk Jecelín. První díl měl premiéru v březnu roku 2007, v prosinci vyšlo CD s písničkami a kolotoč nabral obrátky. Záhy se k hercům z českobudějovického Malého divadla přidaly hudební hvězdy: Blanka Šrůmová, Tonya Graves, Lenka Dusilová, skupina Gipsy.cz, David Koller, Márdi z Vypsané fixy, Milan Cais a Mardoša z Tata Bojs či Jan Kalina z kapely Sto zvířat.
Na koncertech se střídají a někteří také píšou pro Kašpárka písničky. „Lidi baví, že vystupují i známí muzikanti, na nichž si prožili nejlepší léta. Když je chtějí vidět, vezmou děcka s sebou a zapaří všichni společně,“ říká herečka Denisa Posekaná, jejíž šestiletá dcera Ema tomuto fenoménu propadla také.
Koncertní verze se dostala i na rockové festivaly, čímž davy fanoušků zhoustly a kromě dětí a rodičů zasáhl bacil bejbypanku také svobodné a nezadané. Soudě podle záplavy molitanových čír v ulicích pokaždé, když je nějaká bejbypanková akce, má toto hnutí v Česku tisíce stoupenců. Před Vánoci Kašpárek vyprodal pražskou Lucernu. „Dva tisíce lidí zpívaly Panenku, písničku, kterou jsem napsal. Bylo to takové nedvědovské,“ usmívá se herec a hudebník Jiří Šponar.
Už od mala mají stoupenci hnutí jasno: Bejbypankáč poslouchá písničky svých rodičů a někdy i rodiče. Má rád i bejbyhoppery s kapucou, bejbyfolkáče s kytárou i bejbyrasty s dredama. Bejbypankáči nejsou žádní smrkáči. Nudí je šišlavé písničky obtloustlé tetičky. A nesnesou, když se s nimi nemluví na rovinu. „Co z mámy hlavu vystrčil, je přece dospělý,“ píšou v kapitole zvané bejbypankologie.
Na veselých stránkách www.bejbypank.cz je také seriózní vysvětlení, co stálo u zrodu tohoto fenoménu. „Celé to vzniklo jako reakce na nedostatek kvalitních, původních písniček pro děti a také jako reakce na téměř neexistující mezigenerační zábavu určenou společně pro dospělé a děti,“ líčí Dvořák svou zkušenost otce malých dětí, která ho inspirovala. Zájemci si mohou na internetu zdarma stáhnout písničky a proniknout do typologie hnutí, jehož název vybízí každé dítě k punkové revoltě. Pořádně si zazlobit a vyzkoušet zakázané - třeba jezdit na stupátku popelářského vozu. Ne nadarmo patří písnička Strejda Jára k nejoblíbenějším. „Každé dítě touží projet se s popeláři,“ tvrdí Dvořák. Z novějších songů má obrovský úspěch popěvek Čůrej sem a čůrej tam. Je to reakce na neustálé rodičovské otázky typu Nechce se ti? Text je povzbudivý: „Ať jseš velkej, nebo malej / do sklenice vodu nalej / ten, kdo hodně vody lemtá / přečůrá i prezidenta.“ Při zrodu kabaretu se výtvarně vyřádil Matěj Němeček a hravost zůstává v oblečení, ozdobách a dárcích dosud. Základní je číro, molitanová čepice s ostny. Herci se vymódili v divadelním fundusu, takže jednotlivé kousky oblečení už mají odžité bůhvíjaké role, dramatické i komické. Publikum nejvíc nosí trička a odznáčky, například s ujištěním Bejbypank is not deaf! Mezi dárky je krasohled i dřevěná čokoláda, kterou lze „napálit kemoše“ a ještě na ni vyluzovat zvuky. Velkou službu udělaly papírové pytlíky na zvracení Blink 217 těm, jimž se dělá nevolno při jízdě na otáčivém hledišti. Kabaret Kašpárek v rohlíku tam v létě umístil svůj třetí díl. Krumlovská točna do bejbypankového kolotoče dobře zapadla, takže zbývá jen málo nedobytých míst. Prostě show must go on, i kdyby na rohlík nebylo.