Berušky znovu rozžhaví rozety

Partička nadšenců z Radslavic miluje mopedy a legraci. A o víkendu pořádá závod Žhavé rozety.

Radslavická náves bude už brzy svědkem setkání nejlepších pilotů mopedů a „fichtlů“ široko daleko. Nebo aspoň těch nejzapálenějších. Praví mistři řidítek, jejichž stroje spalují utajované směsi benzinu s olejem, si nenechají ujít čtvrtý ročník závodu Žhavé rozety. Závodu, který je spjatý s místním Beruška Racing Teamem. Jeho vzniku předchází zajímavá i veselá historie.

S beruškou na hlavě

Vše začalo před necelými deseti lety. „Někdy v roce 2001 jsem se zúčastnil vytrvalostních závodů mopedů v nedalekých Radvanicích,“ vzpomíná u radslavického koupaliště u sklenice piva jeden ze členů party Milan Lacko. „Neměl jsem na závod přilbu, ale dostala se ke mně taková starší otlučená. Tak jsem ji natřel na červeno a přidal černé puntíky,“ popisuje, jak nevědomky namaloval základy budoucího Beruška Racing Teamu.

Od té doby se počet závodníků s krovkami na hlavě rozšířil, vydávali se na soutěže v okolí. Zaprášené mopedy, které zahálely ve stodolách a garážích, začaly novou etapu svého života.

Vavříny Beruška Racing Team zrovna nesbíral. Ale mluvit o zklamání? „Většinu závodů jsem dokončil, to je úspěch,“ hodnotí Lacko. A nezastavil ho prý ani upadnutý výfuk.

„Já jsem zase jednou ztratil obě šlapky, třikrát píchnul a nakonec jsem ještě dojel šestý,“ chlubí se husarským kouskem Miroslav Sehnálek.

Z jejich vyprávění by člověk mohl nabýt dojmu, že se na závodech demolují nějaké bezcenné vraky. Ale opak je pravdou. V kategorii originál se objevují i perfektně zachovalé nebo zrestaurované stroje. Třída speciál zase povoluje množství úprav a nadšenci se na svém mopedu umí pěkně vyřádit. Různá odlehčení, vyztužení, úpravy karburátorů nebo válců, možností je dost.

Spousta jezdců koumá taky s benzinem a olejem. Oproti původním strojům dokážou upravené motory točit až dvojnásobek a mopedy jedou i stovkou,“ vysvětluje další z jezdců Jiří Herzog.

Vesnické MotoGP

V roce 2006 už pilotům Beruška Racing Teamu přestalo stačit mít berušky jen na hlavě. A tak si ke svému boku pořídili živé. „Chtěli jsme trošku udělat show a zároveň parodovat závody mistrovství světa MotoGP,“ usmívá se Lacko.

Na startovním roštu tak jezdci týmu túrovali své mopedy a vedle každého z nich stála pohledná slečna v bílém tričku na uzel a s bílým deštníčkem. S dámami Beruškami po boku už nebylo daleko k prvnímu ročníku Žhavých rozet. Toho se o rok později v Radslavicích zúčastnilo asi čtyřicet jezdců. Loni organizátoři přidali pro zpestření i kategorii „fichtlů“.

Ta nebude chybět ani v sobotu 24. července, kdy se v deset hodin dopoledne Žhavé rozety roztočí počtvrté.

„Nejspíš se pojede ve čtyřech kategoriích, vždy deset minut plus dvě kola k tomu, trať povede po asfaltu i šotolině,“ vypočítává předsedkyně Beruška Racing Teamu Lucie Navrátilová. Délka okruhu je 1,4 kilometru a převýšení sedm metrů.

Kromě organizace domácího podniku mají Berušky v týmu další důležitou roli. Slouží jezdcům jako psychická opora a jezdí s nimi prakticky na všechny závody. Práci mechaniků ale nezastanou.
„Nikdy jsem na tom neseděla,“ přiznává Navrátilová. Podobně se tváří i další dívky.

Jen ta, která se před chvilkou učila otáčet plynovou rukojetí, říká: „Příští rok si taky chci vyzkoušet závodit,“ hlásí odhodlaně Beruška Iveta. Chlapi u stolu se smějí.