Hodně řidičů to už někdy v zimě na silnicích v Pardubickém kraji zažilo. Zatímco v okolí Pardubic svítilo slunce, silnice byly suché a bez problému sjízdné, tak třeba už v kopcích za Chrudimí byly některé cesty sotva průjezdné.
Problémy na takových vozovkách způsobuje hlavně silný nárazový vítr a mráz. Za takového počasí jsou některé silnice zaváté už pár minut po projetí pluhu či sypače.
Nebezpečné kopce
Problematických silnic je v kraji docela dost a leží hlavně na Žamberecku, Hlinecku, Lanškrounsku a v okolí Seče a Nasavrk. Jsou to především cesty ve vyšších nadmořských výškách, v otevřené krajině i v lesích.
Pokud na ně řidič narazí, může zapomenout, že má auto na zimu řádně připravené. Zimní pneumatiky, které jsou povinné od 1. listopadu, či dokonce řetězy jsou tam často k ničemu. Rizikovým silnicím, kde za nepříznivého počasí ani zimní výbava nepomůže, je podle silničářů lepší se v zimě vyhýbat nebo, pokud to jde, cestu odložit.
I když silničáři minulý týden o letošní zimě hovořili jako o jedné z nejmírnějších za posledních dvacet let, může se to stále velmi rychle změnit. Stačí jedna prosněžená chladnější noc.
„Problémy souvisí hlavně s nadmořskou výškou a s tím, jakou krajinou silnice vede. Nebezpečí číhá hlavně na otevřených úsecích. Problémy přináší silný nárazový vítr a teploty, když klesnou pod nulu. A to nemusí ani sněžit,“ řekl Zdeněk Jansa ze žambereckého cestmistrovství Správy a údržby silnic Pardubického kraje.
Věčný boj
V regionu není obec, která by při chumelenici a větru byla více než několik hodin zcela odříznutá od světa. Existují ale místa, kde silničáři svádí s živly během sněhové nadílky téměř nepřetržitý boj.
„Je to třeba obec Dědová nedaleko Hlinska. Pokud sněží, fouká, pak se může stát, že chvíli se nelze do obce dostat. Přístupové silnice do Dědové vedou otevřenou krajinou, a pak se tam tvoří jazyky a závěje. Obec v takovém případě může být krátkodobě nepřístupná,“ řekl Miloslav Křivský z hlineckého cestmistrovství Správy a údržby silnic Pardubického kraje.
Samostatnou kapitolou zimního provozu jsou cesty, které silničáři v zimních měsících neudržují. Patří mezi ně málo využívané silnice druhých a hlavně třetích tříd, které jsou zejména zena okraji okresů.
To znamená například i úzké horské cesty, u nichž se kvůli závějím a větší nadílce sněhu nedá udržet šířka dostačující pro průjezd dvou aut.
Většina těchto komunikací v kraji je nahraditelná, neboť do vesnic vedou i jiné cesty. Motoristé se však nemusejí bát, že vjedou do pasti. Na každý úsek neudržované silnice v kraji upozorňují řidiče dopravní značky.
Silničáři v Pardubickém kraji mají na starosti 3620 kilometrů silnic, z nichž 140 kilometrů je zařazených na seznam komunikací, které se v zimní sezoně neudržují.
Pardubický kraj patří k regionům s nejnižším počtem v zimě neudržovaných vozovek. Například v sousedním Královéhradeckém kraji se neudržuje asi tři sta kilometrů silnic z celkového počtu 3700 kilometrů komunikací, které jsou ve správě krajských silničářů.
PROBLÉMOVÉ SILNICE V KRAJI
ŽAMBERECKO
I/11 úsek Červená Voda -Červenovodské sedlo (Suchý vrch): Frekventovaná silnice v nadmořské výšce 800 metrů. Komplikace tam na silnici plné serpentin vytvářejí při sněžení a mrazu kamiony, které kopec nemohou vyjet, alternativou pro osobní vozidla je silnice z Králík přes Mladkov a Těchonín do Jablonného nad Orlicí.
II/312 úsek PastvinyVlčkovice: Frekventovaná silnice. Komplikace tam tvoří při sněžení a mrazu nákladní auta, která často blokují provoz.
Silnice III. třídy Žamberk -České Petrovice: Problémový je úsek v okolí Jedliny, kde je komplikované stoupání a hustý provoz související s nedalekým lyžařským střediskem.
II/311 úsek Mladkov - České Petrovice: Silnice se pouze pluhuje, silničáři nemohou vozovku ošetřovat chemicky; vozovka vede horským terénem.
HLINECKO
I/34 úsek u obce Kladno: Tvoří se tam závěje. Je to otevřený úsek s poměrně hustým provozem.
I/34 úsek Krouna-Borová: Silnice vede ve vyšší nadmořské výšce (přes 700 metrů nad mořem).
Silnice III. třídy v úseku Kladno-Kameničky: Silnice prochází kopcovitým terénem a otevřenou krajinou přes ves Dědová, tvoří se tam závěje.
Silnice III. třídy Kladno Vojtěchov: Silnice vede otevřenou krajinou, tvoří se tam závěje.
II/354 úsek Krouna Svratouch: Silnice vede lesem, kde se dlouho drží uježděný zledovatělý sníh.
Téměř všechny silnice vedoucí z Hlinska: Úseky v okolí do 10 kilometrů od města. Často se jedná o lesní úseky v nadmořské výšce kolem 600 metrů.
LANŠKROUNSKO
II/368 úsek StrážnáCotkytle: Silnice vede ve vyšší nadmořské výšce (přes 700 metrů) otevřeným terénem, často se tam tvoří závěje. Alternativa je cesta I/43 Lanškroun-Štíty.
SEČSKO A NASAVRCKO
I/37 úsek Nová Ves - Trhová Kamenice: Frekventovaná silnice vede lesními i otevřenými úseky. Tvoří se tam závěje i náledí.
II/344 úsek Horní Bradlo - Modletín: Silnice vede kopcovitým terénem.
II/343 úsek Seč - Trhová Kamenice: Silnice vede kopcovitým terénem, lesními úseky, ve výšce nad 500 metrů nad mořem.
II/337 úsek LibkovNasavrky: Silnice vede kopcovitým terénem.
Silnice III. třídy úsek Krásné-Chlum: Silnice vede otevřenou krajinou ve výšce nad 500 metrů nad mořem.
