Což takhle usednout před akvárium, pustit si pohodovou hudbu a sledovat, jak modrožlutí bodloci hrají fotbal s mušlemi? Domácí podmořský svět, který si vybudoval v Budějovicích Jaroslav Ondráček, nabízí i takové zážitky. V suterénu řadového domu má tři akvária o celkovém obsahu pět tisíc litrů. Ze sedačky pozoruje jejich barevný program. Ve vedlejší místnosti je krb s kuchyňkou a v další líheň pro množení mořských rybek a korálnatců. Chová takzvané korálové ryby. Normálně žijí na korálových útesech Tichého oceánu.
Jak hrají ryby fotbal?
Bodloci Paracanthurus hepatus jsou úžasně chytří. Přenášejí malé mušle z místa na místo, baví se tím. Říkám tomu, že hrají fotbal. Někdy škádlí lastury, které se při doteku zavírají jen tím, že se o ně občas otřou. Stalo se, že je i docela zničili. Klauni z rodu Amphiprion se mazlí s žahavými sasankami Heteracis magnifica. Schovávají se mezi ně a vybírají nečistoty. Sasanky jim neublíží, pokládají je za součást svého organismu. Žijí s nimi v symbióze.
Kdy jste se začal zajímat o mořskou akvaristiku?
První malé mořské akvárium jsem založil v roce 1966. V té době byl populární Jean Jacques Custeau, který jako první točil barevné filmy o podmořském světě. Dostal jsem tehdy sasanku koňskou z Jadranu, ale celé to nemělo dlouhého trvání. V polovině devadesátých let jsme s manželkou rekonstruovali dům v Havlíčkově kolonii a v suterénu postavili mořská akvária. To u nás ještě nebyla mořská akvaristika obvyklá. Neměli jsme ani informace, scházel internet, knížky v češtině. V Budějovicích vznikl Spolek přátel mořské akvaristiky, později jsem ho vedl.
Jakou část moře vaše akvária představují?
Chovám korálnatce. To znamená živočichy žijící na korálových útesech kolem Indonésie. Většinu z nich najdete v hloubce do dvaceti metrů, tedy kam se běžně lidé potápějí a kam pronikají sluneční paprsky. Mám tu více než dvacet druhů ryb a sto druhů korálnatců. Nejlépe mi jdou sasanky Heteractis magnifica, množí se jako myši. Rarita je i Acrozoantus, říkám mu liščí ocas. Roste na mořské houbě.
Čtyřiadvacet let jste pracoval jako biolog na českobudějovické Akademii věd. Překvapí vás na tomhle miniaturním mořském světě ještě něco?
Moře je úžasně živý svět. A málo o něm víme. Říká se, že povrch Měsíce zná lidstvo lépe, než mořské dno. V budoucích letech ho čeká intenzivní výzkum, nacházejí se zde i dosud neznámé biologicky aktivní látky, využitelné v medicíně. Některé organismy žijící v okolí podmořských sopek dokážou přežít tlak stovek atmosfér a teplotu vyšší než sto stupňů.
Vzorek živočichů, který máte, je úžasně barevný. Jsou barvy i hlouběji pod hladinou?
Je to otázka nasvícení. Nikdo neví, proč se objevují v hlubinách, kam nepronikne červená část světelného spektra, organismy červené barvy. Další tajemství je i prostředí v mořském akváriu. Uděláte třeba dvě navlas stejná, mají stejný obsah, nasvícení, složení vody, rostlin, živočichů a přesto fungují každé jinak. Je to záhada. Osobně nemám odvahu to vysvětlit a myslím si, že není na světě člověk, který by na to měl nějakou zobecňující teorii.
Na první pohled to vypadá, že relaxujete ve sklepě a kocháte se pohledem na barevné rybky. Kolik času tenhle koníček stojí?
Denně tak půl hodiny a jednou týdně celý den. Mám štěstí, že mám chápající manželku a zastoupí mě i starší syn, který bydlí u nás v domě. Asi nejtěžší pro nás byl srpen 2002, kdy povodeň zničila velkou část chovu. Přišla ve dvou vlnách. Se záchranou nám pomáhalo hodně přátel a akvaristů. Z původního chovu tu jsou už jen tři klauni. Je zajímavé, že dvě ryby tenkrát přeplavaly ve sklepě zatopeném vodou z Malše z jednoho akvária, kde byla lehčí sladká voda, do druhého. V něm byla totiž u dna ještě těžší slaná voda.
Co byste poradil začínajícímu mořskému akvaristovi?
Aby nezačínal s malým akváriem. Vyrobit vhodné mořské prostředí je otázka teploty a chemického složení, které v malém prostoru vytvoří těžko. Takzvanou Nano akvaristiku v padesátilitrových nádržích bych ponechal špičkovým chovatelům.
Jaroslav Ondráček:
Narodil se roku 1945 v Budějovicích
Titul RNDr., CSc.
Původním povoláním biolog. Po roce 1992 působil rok na univerzitě ve Španělsku.
Dnes podniká. Zajímá ho mořská akvaristika, vyšly mu o ní tři knihy.
Choval také ptáky a psy
