Bitcoin skončil v pasti: Dva "těžaři" ovládli polovinu kapacity

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Zach Copley via Flickr (CC BY-SA 2.0)

Systém kontroluje jen hrstka lidí a síť je na pokraji kolapsu, tvrdí expert na nejpopulárnější kryptoměnu.

Virtuální měna bitcoin, do které lidé po celém světě investovali miliardy dolarů, na sebe strhla opět velkou pozornost. Tentokrát se o rozruch postaral jeden z významných vývojářů systému tohoto kryptoplatidla Mike Hearn. Vydal článek, kde označil bitcoin za mrtvou měnu. „Už se na vývoji bitcoinu nebudu podílet, všechny své bitcoiny jsem prodal,“ napsal v textu. Hearn patří mezi špičky ve svém oboru.

V roce 2014 odešel ze společnosti Google, aby se mohl věnovat výhradně bitcoinu. Vytvořil software, který používají miliony uživatelů a stovky vývojářů. Díky němu bylo možné ovládat bitcoiny přes chytré telefony. Jako experta citují Hearna přední světové časopisy či televize jako Economist nebo BBC News. Smrt bitcoinu už vyhlašoval kdekdo, nikdy však nešlo o tak významného odborníka úzce spjatého s architekturou systému, na kterém bitcoin funguje. Hearnovo prohlášení tudíž vzbudilo velký rozruch.

Ve svém rozsáhlém textu s názvem The resolution of the Bitcoin experiment, který vyšel 14. ledna, Hearn velmi podrobně argumentuje, proč se domnívá, že systém, na kterém stojí bitcoin, selhal. „Systém kontroluje jen hrstka lidí a síť je na pokraji kolapsu,“ uvedl. „Mechanismus, který tomu měl zabránit, selhal a už se nelze domnívat, že bitcoin může být lepší než existující finanční systém,“ nebere si servítky bývalý zaměstnanec Googlu.

Čína, Čína, Čína

Co tím Hearn myslel? Jen pro připomenutí. Bitcoiny patří mezi nejpopulárnější virtuální měnu. Získat je lze buď nákupem, nebo tak, že zájemce poskytne část výkonu svého počítače systému, na kterém tato virtuální měna funguje. Někdy se této činnosti říká, že bitcoiny lze těžit. Celý systém stojí na algoritmu, který přesně určuje, jak, kdy, komu a kolik bitcoinů bude postupně z celkového množství 21 milionů bitcoinů rozděleno. Za tuto službu jsou dobrovolníci – majitelé počítačových kapacit – odměňováni v bitcoinech.

Jelikož počet zájemců, kteří se s vidinou bitcoinového výdělku připojují do sítě, roste, výdělek – tedy počet bitcoinů, které lze získat – se postupně zmenšuje, zatímco jejich cena roste. Nároky na těžbu se tudíž zvyšují a pro řadového uživatele má smysl těžit v podstatě už jen ve spolcích, neboť cena elektřiny, kterou počítač „těžící“ bitcoiny spotřebuje, daleko převyšuje hodnotu takto získaných bitcoinů. V současné době je většina těžební kapacity ovládána z Číny, neboť tamní levné technologie a energie výrazně zatraktivňují těžbu, která se proto poBitcoin stupně přesunula na tento trh. Právě na čínské nadvládě staví Hearn svou argumentaci, proč bitcoin skončil.

Hearn píše, že dva čínští těžaři dokázali ovládnout přes padesát procent kapacity. Na nedávné konferenci se ukázalo, že pětadevadesát procent kapacity ovládá jen hrstka jedinců. Jelikož celý systém bitcoinu – jak určuje již zmíněný algoritmus – mohou ovládat, měnit či jakkoli upravovat výhradně jen těžící uživatelé, kteří drží nadpoloviční většinu výpočetního výkonu používaného na těžbu, je tedy jasné, v jakých rukou nyní osud bitcoinu leží.

Vývoj ceny bitcoinuVývoj ceny bitcoinu|http://www.plus500.cz/Vývoj ceny bitcoinu v posledním týdnu

Čínští těžaři jsou v současné době schopni vyplatit 25 bitcoinů (v přepočtu jedenáct tisíc amerických dolarů), pokud jim někdo poskytne jeden těžební blok, popisuje situaci Hearn. Těžební blok je zjednodušeně řečeno daná kapacita, díky které lze zpracovávat maximálně jednotky transakcí za sekundu. Jinými slovy umělý limit zabudovaný v současném zdrojovém kódu bitcoinu.

Někteří vývojáři včetně Hearna se tudíž domnívají, že toto pravidlo je třeba změnit. Poslední rok se proto Hearn se svým programem Bitcoin XT snažil o zvýšení kapacity těchto bloků, tedy zvýšení propustnosti bitcoinové sítě, aby síť dokázala zpracovávat více než jednotky transakcí za sekundu. Tím by umožnil, aby se vyplatilo více lidem zapojit se do systému. Program byl ale bitcoinovou komunitou ovládající většinu systému zablokován. Hearn rovněž tvrdí, že transparentnost bitcoinu se výrazně zhoršila a získat informace o tom, co se v oboru vlastně děje, je téměř nemožné.

Získat oficiální reakce a názory na Hearnovy poznámky proto prakticky nelze. Vyjadřovat se nyní nechtěl ani samotný Hearn, kterého se týdeníku Euro podařilo kontaktovat. „Díky za zájem, ale obávám se, že v současné době už dále nehodlám s médii komunikovat, doufám, že to chápete,“ reagoval Hearn na dotazy týdeníku Euro.

Digitální zlato

Někteří lidé z oboru ale označují Hearnovu reakci za přehnanou. „Problém je, že v bitcoinové komunitě existuje více frakcí vývojářů, kteří mají odlišný pohled než Mike Hearn na to, kdy diskutovaný limit odstranit, a ti vývojáři tvrdí, že je to zbytečné a potenciálně nebezpečné,“ popisuje poměrně složitou tematiku český expert na bitcoinovou problematiku Marek Palatinus.

V praxi totiž existují mezi vývojáři podílejícími se na systému fungování bitcoinu dva extrémní názory. Jedni se dívají na bitcoin jako na rezervní měnu internetu, označují ho za takové digitální zlato. Pro takovou podobu měny je nežádoucí, aby systém, na kterém funguje, umožňoval tisíce transakcí za sekundu, jak chce Hearn. Bitcoin by pak byl mnohem více nestabilní a dle vývojářů zastávajících tento názor více vystavený útokům zvenčí. Naopak druhý pohled na bitcoin coby transakční měnu vyžaduje flexibilitu, je tudíž žádoucí celý systém vypořádání této virtuální měny zrychlit a zlevnit, což by umožnil Hearnův Bitcoin XT.

„Nedá se říct, že jeden nebo druhý přístup je špatný, ale jsou ve vzájemném nesouladu,“ domnívá se Palatinus. „Chápu rozhořčení Mika Hearna, protože core vývojáři mají některé názory opravdu extrémní a je těžké je přesvědčit i u relativně přímočarých návrhů. Na druhé straně nesouhlasím s názorem, že je bitcoin kvůli tomu mrtvý, byť se vyvíjí jiným směrem, než od něj Mike před lety očekával,“ dodává.

Čína začíná hrát na bitcoinovém trhu stále zásadnější roli. Nejprve v roce 2013 tamní centrální banka prohlásila, že omezí obchody s bitcoiny a že bude tyto transakce monitorovat. Na konci téhož roku tam došlo k zákazu obchodování s bitcoinem v bankovní sféře. Nyní se ukázalo, že jakkoli se země oficiálně staví proti bitcoinu, patří k lídrům v jejich těžbě. To zavdává příčinu ke spekulacím, zda spolu oba postoje nějak nesouvisejí a Čína se jen nesnaží svým průnikem do systému bitcoinu tuto měnu ovládnout a třeba i následně zničit.

Normální měna

Čína ale nebyla jediná, kdo se oficiálně postavil proti této měně. Podobně se zachovaly například Rusko a Francie. Naopak třeba federální soud v Texasu označil v srpnu 2013 bitcoin za měnu jako každou jinou. Nijak odmítavě se k bitcoinu nestaví ani Německo.

Bitcoin funguje od roku 2009 a jednou z jeho nejvíce oceňovaných výhod je anonymita. Jinými slovy, lze jen velmi těžko – a za určitých okolností dokonce vůbec ne – zjistit, kdo komu platí. Taková peněženka, do které nevidí finanční ani jiné úřady. Pro nelegální byznys v podobě zbraní nebo už zmíněných drog tedy vysoce ceněný partner, což v minulosti vytvořilo na pověsti bitcoinu asi největší škraloup. Investoři do bitcoinu si rovněž musejí zvyknout na velké výkyvy hodnot.

Začátkem prosince 2013 vystřelila hodnota bitcoinu na 1132 amerických dolarů, o měsíc dříve to přitom bylo lehce přes dvě stě. Na této měně bylo v minulosti možné pohádkově zbohatnout, ale i prodělat během velmi krátké doby. V současné době už lidé investovali do této měny téměř 6,3 miliardy amerických dolarů a suma velmi rychle roste. Bitcoin tudíž zajímá stále více úřadů. Pokyn ke kontrole a monitorování transakcí v této měně už vydala řada evropských států. l •

Bitcoinomie
Celkový počet bitcoinů v oběhu: 15 107 025

Tržní kapitalizace (v USD): 6 314 283 239

Počet transakcí za posledních 24 hodin: 206 882

Průměrný počet transakcí za hodinu: 8620,08

Zdroj: Bitcoinwatch.com, stav k 21. 1.2016 v 11.20