Cena každý rok spotřebované elektřiny se tak nyní rovná pěti procentům všech dosud vytěžených bitcoinů, píše časopis Forbes s odvoláním na statistiky serveru BlockChain. Jak ale sám Forbes upozorňuje, odhady počítají se spotřebou běžných počítačů. Dnes se ovšem k těžbě stále častějí používají specializované jednoúčelové počítače, jejichž spotřeba bývá obvykle nižší.
Při těžbě virtuální měny počítače řeší mimořádně komplikované matematické algoritmy, což vyžaduje velké množství elektrické energie. Za úspěšné vyřešení obdrží těžař odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Vzhledem k nejistému výsledku a vysokým nákladům se těžaři často sdružují do skupin.
Po vytěžení je konkrétní suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu. Každá „mince“ je unikátní a nezaměnitelná. Obtížnost těžby se stále zvyšuje. Konečný počet bitcoinů je stanoven na 21 milionů, přičemž jejich úplné vytěžení se předpokládá kolem roku 2040. Nyní je vytěženo asi 11 milionů bitcoinů.
Jak se vyvíjí cena bitcoinu
Spotřeba elektřiny pro těžbu dosahuje takové úrovně, že se dokonce negativně projevuje na životním prostředí na celé planetě, upozorňuje například Guy Lane, zakladatel australského startupu Bitcarbon, který studuje uhlíkovou stopu zanechanou výrobou bitcoinů. Lane tvrdí, že 90 procent hodnoty vytěžených bitcoinů spolknou náklady na spotřebovanou elektřinu. Nyní podle něj těžba zanechává uhlíkovou stopu odpovídající Kypru, čásem kvůli stoupající náročnosti úkolu poroste.
Internetovou měnu bitcoin vytvořil v roce 2009 anonymní vývojář používající pseudonym Satoši Nakamoto. Měna je navržena tak, aby ji nikdo nemohl ovlivňovat, tedy ani vlády a centrální banky. Její hodnota závisí na důvěře lidí v tuto měnu.
Hodnota bitcoinu v posledních měsících prochází značnými výkyvy. V listopadu se vyšplhala až na 1250 dolarů, v prosinci se však kvůli restrikcím v Číně propadla až na 421 dolarů. V lednu se opět vrátila nad 1000 dolarů.
