Sorry jako, je to strategická dálnice, takže stavíme. Je jasné, že nenašetříme, musíme si půjčit
Ambiciózní plány vs. poloprázdná státní pokladna. Jak v Česku dokončit dálniční síť, vybudovat moderní vysokorychlostní železnici a zajistit si přitom zdroje financování za stovky miliard korun? Ačkoliv je doprava tradičně jedním z nejemotivnějších témat předvolebních soubojů, nejsilnější strany současné koalice i opozice na tuto otázku odpovídají jednotně a ve třech písmenech: PPP. Cizích kapes, do kterých bude nutné po volbách sáhnout a chytře se zadlužit, však bude ještě mnohem víc, shodli se zástupci vlády i části opozice na páteční debatě Hospodářské komory.
Česko bude muset v příštích letech masivně investovat do zbrojení i do stavby jaderných bloků. Tedy do projektů, které mají vyšší prioritu než dálnice či rychlovlaky.
„Už nyní narážíme na suverénně největší úzké hrdlo: nedostatečné finance,“ konstatoval odborník České pirátské strany Václav Vislous. Vznik klíčových dopravních tepen tak mají zajistit PPP projekty, v nichž spolupracuje stát se soukromým sektorem. Tímto způsobem například loni vznikl úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem; jednalo se o první velký PPP projekt v Česku.
„Na mezinárodní scéně zůstává jediná cesta, jak investovat a nezatížit státní rozpočty: PPP projekty. Máme-li v příštích volebních obdobích dlouhodobě zajišťovat výstavbu, musíme vytvořit centrum excelence pro přípravu těchto projektů. A právě do toho jsme se pustili,“ prohlásil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na evropské půdě se podle něj uvažuje i o tom, že by částečná účast soukromého financování na velkých strategických projektech mohla být dokonce povinná.
Silnice, dálnice i vysokorychlostní železnice na účet PPP projektů
Ve skutečnosti však představují i PPP projekty formu zadlužení, stát ho ovšem odkládá v čase. Například za novou dálnici platí až od okamžiku, kdy ji občané využívají, a to zpravidla po desítky let ve formě splátek.
„ANO bude PPP projekty dál podporovat. Cestu vidíme i ve větším motivování soukromých střadatelů, třeba malých fondů, aby do dopravní infrastruktury dávali své peníze,“ uvedl stínový ministr dopravy Martin Kolovratník (ANO).
Kupka slibuje dokončení dálniční sítě do roku 2033, výstavba první větve vysokorychlostní železnice, takzvané Moravské brány, má reálně začít za dva až tři roky.
„Je jasné, že na tyto stavby nenašetříme, musíme si půjčit, ale chytře. Je proto nezbytně nutné oddělit od běžného státního rozpočtu speciální rozpočet. Z něho by se platily výhradně strategické investice do dopravy a dostavby jaderných bloků,“ nastínil Hospodářskou komorou navrhované řešení prezident instituce Zdeněk Zajíček.
Vyčlenění těchto klíčových investic do samostatného rozpočtu by podle komory zajistilo, že se státní peníze „neprojedí“, a navíc by se tím stát údajně vyhnul zhoršenému ratingu agentur. Ty by na takto vyčleněné prostředky měly údajně pohlížet jako na „zodpovědné investice“.
Vedle zajištění dostatečného financování čeká na budoucí vládu ještě jeden tradiční úkol: odbourat byrokratické brzdy výstavby. Tedy například zkrátit povolovací procesy, například posudek EIA o vlivu na životní prostředí, nebo zjednodušit paragrafy. „Musíme některým samosprávám říct: ,Sorry, je to strategická stavba, takže stavíme. To beru jako úkol pro další sněmovnu,“ řekl Kolovratník.
Velkým tématem debaty byla i právě probíhající liberalizace trhu osobní železniční dopravy. Tedy proces, kdy čím dál více linek obstarávají soukromí dopravci. Ať už těch státem dotovaných, nebo těch provozovaných na komerční riziko. Ostřejší konkurence sice tlačí na nižší ceny jízdenek, jednotlivým nádražím už však dochází prostor pro absorbování dalších vlaků.
Praha a přeplněné hlavní nádraží
„Buďme upřímní. Na pražské hlavní nádraží se už dopravci nevejdou. Správa železnic hodila do veřejného prostoru ,bombu‘, když otevřela téma, zda sem všichni musejí nutně zajíždět, no a už je oheň na střeše. Všichni chtějí nejlepší časové sloty na hlaváku, takže zde budeme muset s liberalizací ubrat,“ prohlásil Kolovratník. Stínový ministr ANO vidí řešení také v navyšování železniční kapacity na nádražích, ale i v přidávání třetích, případně i čtvrtých kolejí na koridorech.
Cestující by se v příštím volebním období mohli dočkat ještě jedné změny, a to další úpravy systému takzvané jednotné jízdenky. Kupka hovoří o nabídnutí jednoho předplaceného, například ročního kuponu, případně elektronické aplikace. Pokud by si cestující zvolil druhou možnost, platil by podle toho, kolik by vlakem reálně ujel. Zda a případně k jakým změnám po volbách dojde, ukážou až příští měsíce.
