„Tohle kolo je za osmnáct tisíc. Mám ho od začátku sezony a ještě jsem na něj nešáhnul,“ ukazuje Jan Svoboda na malé kolo BMX. „A tohle je trochu za trest. Nejlevnější stojí pětadvacet tisíc a pořád se na něm něco rozbíjí,“ dodává s úsměvem ke druhému kusu své výbavy, horskému kolu MTB na fourcross.
Jan Svoboda z Protivína je v cyklistice obojživelníkem. Závodník budějovického týmu Cyklo Jiřička je jedním z mála, který v jižních Čechách jezdí na vysoké úrovni bikros – závody malých kol bez přehazovaček, na kterých jezdí vždy čtyři soupeři v jedné jízdě na čtyřsetmetrových tratích plných skoků a překážek.
A v kraji je jedním ze dvou vůbec, kteří se vydávají na fourcrossovou trať, kdy se také vyřazovacím způsobem sjíždí ze svahu na speciálních horských kolech přes různé skoky a přírodní překážky.
Dráha je v Protivíně
„Je nás málo. Ale není se co divit. Jediná dráha na bikros v kraji je v Protivíně a druhá pak v Klatovech,“ vysvětluje Svoboda. V Budějovicích je jediným, kdo podobné tratě jezdí. V Protivíně je bikrosařů více, ale fourcross jezdí jen Jakub Říha.
Letos začal dvacetiletý závodník svou čtrnáctou sezonu na malém kole a třetí na kole horském. V průběhu sezony přesedá z jednoho na druhé a jezdí různé typy závodů.
Letošní rok začal skvěle na BMX. Vybojoval druhé místo na halovém mistrovství republiky. Pak zkusil fourcross a připsal si dosavadní nejlepší výsledek tříleté kariéry. Obsadil sedmé místo v závodě evropského poháru v Praze a postup do finále mu utekl jen o kousek.
„To je tak se mnou vždycky. Na poslední chvíli něco zkazím,“ dodává s úsměvem. Jenže po úspěchu ve fourcrossu dostalo přednost zase BMX. Závody se často kryjí a Svoboda musí vybírat. Příkladem je následující víkend. V Rakousku se jede závod Světového poháru ve fourcrossu. V Klatovech zase závod Evropského poháru v bikrosu.
Pádů je hodně
„Vybral jsem si bikros, ale bylo to těžké. Rakousko taky není daleko a světový pohár bych si chtěl zajet,“ říká Svoboda. Jeho sezona sestává z šestatřiceti závodních víkendů po celé Evropě. Zkombinovat dvě cyklistické disciplíny je náročné. Začíná v dubnu a končí na začátku listopadu. K tomu neustálé ježdění a hodiny strávené v autě.
„Jezdím na závody sám nebo občas přemluvím někoho z kamarádů,“ upozorňuje závodník. „Když se třeba v Praze ošklivě vysekáte, potřebujete, aby vás někdo odvezl domů,“ pousměje se.
Pádů je v tomto sportu hodně a zranění také. I Svoboda přiznal, že v současné době padá celkem často, ale zatím má jen odřeniny. Před třemi roky si však ze závodů v Lotyšsku přivezl jedno z vážnějších zranění své kariéry. „Špatně jsem skočil, rozbil kolo a poškodil si vazy v zápěstí,“ popisuje zdravotní trable. Rok jezdil s bandážemi na rukou.
Fourcross a bikros není jen zábava při skákání, ale také náročný trénink. Vedle ježdění na dráze chodí Svoboda také do posilovny a usedá na silniční kolo, kde trénuje objemy a najíždí kilometry.
V tomto sportu rozhoduje hlavně technika, výbušnost a síla. V K. O. systému, kdy spolu jezdí vždy čtyři závodníci a dva postupují v pyramidě dál, je velmi důležitý start.
„Když jedu na malém kole a pak sednu na velké, nemám s tím problém,“ popisuje Svoboda, jak svá kola střídá. Opačně už je to náročnější, ale jízda na bikrosu je podle něj základem i pro fourcrossaře.
Fourcrossu se věnuje třetí sezonu, ale zcela na něj přesedlat nehodlá. V minulé sezoně byl třetí mezi juniory, v té letošní je sedmý v hlavní kategorii Elite.
„Záleželo by na tom, jak by se vyvíjela sezona,“ přibližuje Svoboda. Pokud začne tu příští na fourcrossovém kole a bude se dařit, možná tomu obětuje víc času a odjezdí víc závodů na úkor bikrosu.
V současné době je pro něj nejdůležitější finálové mistrovství Evropy v bikrosu v Norsku, které pojede v létě, a potom taky závod mistrovství republiky ve fourcrossu. „Tam bych chtěl zajet dobrý výsledek, abych se potom mohl něčím prezentovat,“ plánuje si.
Když v sedmi letech dnešní student začínal, jezdili v Protivíně Michal Polánský a Karel Votava. To byly jeho vzory. Jezdili spolu na závody v oranžových dresech a všichni jim říkali protivínští popeláři. Dnes se k nikomu neupíná.
„Nechci jezdit jako někdo. Chci jezdit tak, jak jezdím já, a tím se posunout dál,“ říká Svoboda.
