Boje skryté pod hladinou

Tritoni Beroun patří k nejlepším týmům mezinárodní ligy podvodního ragby. Na turnaje začali jezdit v roce 2006, a od té doby trénují po celý rok. Prázdninovou kratochvíli tak povýšili na klubovou přípravu na ligové turnaje, ve kterých slaví jeden úspěch za druhým. Na to, jak se podvodní ragby vlastně hraje nebo jaké jsou v Berouně tréninkové podmínky, se týdeník Sedmička ptal kapitána týmu Pavla Druláka.

Jak vypadá zápas v podvodním ragby?

Hráči se snaží dostat míček se slanou vodou do koše, který je na dně bazénu hlubokém čtyři až pět metrů. Podvodní ragby je kontaktním sportem stejně jako jeho známější verze na suchu. Proto se musí dodržovat jasná pravidla. Asi tím nejdůležitějším a základním pravidlem je, že pokud hráč míček pustí, musí na něj jeho soupeři přestat útočit, takže nehrozí, že by se při hře někdo přidusil. Hraje se ve složení šest na šest a každé družstvo má ještě dalších šest záložních hráčů. Střídání probíhá podobně jako v hokeji.

Jaké je složení berounského týmu?

Jsme celkem pestrý tým, co se týká věku. Složení je až na pár výjimek původní z roku 2006, což nám umožňuje se lépe sehrát. V roce 2007 se připojila čtveřice mladíků Vláďa Soukup, Karel Endršt, Jan Dopirák, Tomáš Mottl, kteří se brzy stali oporami týmu a tvoří část širší nominace na juniorské mistrovství Evropy. Letos v létě s námi začali trénovat Víťa Dražka, Tomáš Koucký a David Soukup. Snad s námi u toho vydrží a budou mít podobnou budoucnost jako ta předchozí čtveřice.

Pochlubte se vašimi úspěchy. Jak vám to jde na soutěžích?

V loňském roce jsme skončili na třetím místě v mezinárodní lize. Jejím nejúspěšnějším střelcem se stal náš Robert Polák. Letos útočíme na druhou pozici a věřím, že to dokážeme, protože na trénincích je vidět, že jsme se opět posunuli o kus dál. V průběhu roku jsme se umisťovali na medailových pozicích na turnajích v Grazu a v Bambergu. Letošním velkým úspěchem je třetí místo reprezentačního výběru na mistrovství Evropy ve Florencii. Z berounských hráčů jsem byl součástí reprezentačního týmu s Danem Benešem a Honzou Soukupem i já.

Jaké podmínky na trénování má tak úspěšný tým?

Během léta trénujeme v Berouně, a to třikrát týdně. Je to skvělá příprava do druhé půlky sezony. Po zbytek roku jezdíme zpravidla jednou týdně do Prahy a v Berouně trénujeme dvakrát do týdne v aquaparku. Tam se ale můžeme věnovat jen plavání, protože bazén nemá dostatečnou hloubku.

Má už tento sport v Čechách vybudovanou nějakou tradici, nebo o něm moc lidí neví?

Tento sport moc známý není. Je to asi tím, že diváci z něj mají opravdu málo. Z hladiny toho příliš nevidí. Tradici ale sport má, a to hlavně v Českých Budějovicích a v Praze.

Pro koho je podvodní ragby vhodné? Věnují se mu i děti?

Podvodní ragby je pro každého, kdo se nebojí vody. Může s ním začít kdokoliv, kdo je ochotný na sobě pracovat. Náš tým má věkové rozpětí patnáct až čtyřiačtyřicet let, což je vlastně ideální. Mladí mají dravost, ale ještě jim chybí zkušenosti. Starší vědí, co přesně mají dělat, neztrácí míče, ale mají problém zůstat déle pod vodou. Pro děti to není. Přeci jen jde o kontaktní sport, kde je hodně znát fyzická vyspělost.

Jaké jsou vaše cíle? Čeho byste chtěli v tomto sportu dosáhnout?

Dlouhodobým cílem je vyhrát ligu. Podstatnější ale je, aby nás ragby pořád bavilo a aby hráči měli pocit smysluplně stráveného času. Chtěl bych, aby nám vydržel funkční tým, kde jsou kluci ochotní dát pro společný úspěch kus sebe a vydat energii, i když to někdy bolí. V takových podmínkách se sportovní úspěchy dostaví jakoby samy, a to je příjemný pocit.