Není příliš obvyklé, aby návštěvník překladatelské firmy na recepci vyplňoval podrobný dotazník, kdo je a za kým jde. V brněnské společnosti Moravia IT je to běžné. Nejde ani tak o bezpečnost zaměstnanců, jako spíše o ochranu informací, s nimiž pracují.
Ještě donedávna rodinná firma, která se zabývá překlady a jazykovou lokalizací, má mezi svými klienty ta nejzvučnější jména globálního byznysu, z nichž se otevřeně může chlubit jen Microsoftem. Ví přesně, s jakými službami či produkty tyto giganty přijdou na trh. Zároveň s tím, jak globální hráči novinky vyvíjejí, překladatelé pracující pro Moravia IT je připravují pro nasazení v jednotlivých zemích světa.
Moravia IT založili v roce 1990 manželé Forstingerovi jako místní překladatelskou a tlumočnickou agenturu. Po 25 letech působí po celém světě
Moravia IT založili v roce 1990 manželé Forstingerovi jako místní překladatelskou a tlumočnickou agenturu. Po 25 letech působí po celém světě, má 900 zaměstnanců a loni poprvé její tržby přeskočily 100 milionů dolarů, po přepočtu přes dvě miliardy korun.
Letos v únoru většinový podíl ve společnosti koupila americká investiční firma Clarion Capital Partners. Američané se poohlíželi po několika podobných společnostech, ale nakonec si vybrali Moravii díky jejímu rychlému růstu a zkušenostem.
„Clarion kupuje úspěšné firmy a pomáhá jim k dalšímu růstu. Ze společnosti s obratem 100 milionů dolarů pomůže udělat firmu s obratem půl miliardy dolarů,“ říká ředitel Moravia IT Tomáš Kratochvíl.
Díky kontaktům Clarionu a přístupu ke kapitálu by mohla brněnská firma poprvé v historii růst také díky akvizicím. „Teď na trhu rozhodně potenciál pro takový krok existuje,“ dodává Kratochvíl. Možnosti růstu jsou velké. Agentura po výzkum trhu CSA odhaduje, že letos se na trhu s překladatelskými službami a technologiemi protočí 38,16 miliardy dolarů.
Z Brna do celého světa
Překladatelé z Brna využili v devadesátých letech příchodu velkých IT firem na nové trhy ve střední a východní Evropě. V pronajatém bytě v Brně si podávali dveře zástupci společností jako Novell či Oracle. Na rozdíl od konkurence se Moravia mohla pochlubit na svou dobu výborným počítačovým zázemím. Už tehdy překladatelé v Brně používali pokročilé automatické překladatelské nástroje, které zvyšují produktivitu i kvalitu překladů.
„Tehdy jsme dělali jen jeden jazyk. Překládali jsme z angličtiny do češtiny. Jenže takových firem byla tehdy v regionu spousta. Na trhu se odehrávala konsolidace a vznikaly firmy, které uměly překládat do více jazyků. Tehdy jsme si řekli, že nechceme dělat na zakázku pro takové firmy. Chtěli jsme pro koncové zákazníky pracovat sami,“ vzpomíná manažer, který do firmy přišel v roce 1996.
Bez globálního pokrytí bychom byli jen malým hráčem, který pracuje pro silnější firmy
Moravia IT založila pobočky v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Stal se z ní silný regionální poskytovatel překladů. Jenže trh dál houstl. Být silný ve střední Evropě nestačilo. „Bez globálního pokrytí bychom byli jen malým hráčem, který pracuje pro silnější firmy,“ dodává.
Firma ale nešla cestou vlastních poboček ve všech zemích, do jejichž jazyků chtěla překládat. V jednotlivých státech si našla kvalitní dodavatele, kteří pro ni překládali. Byl to rychlejší a pružnější způsob růstu. Pro vlastní pobočku se Brňané rozhodli jen na klíčových trzích.
Jednou z takových zemí bylo Japonsko. Odbyt počítačového softwaru a IT produktů a služeb je tam obrovský. Vesměs všechny globálních technologické firmy navíc dávají šéfům svých japonských dcer hodně pravomocí. Ti pak mají hlavní slovo ve výběru společnosti, která bude jejich software či jiný produkt překládat do japonštiny.
V roce 2004 byla Moravia IT první firmou ze střední a východní Evropy, jež v Japonsku otevřela vlastní pobočku. „Získali jsme díky tomu v očích Japonců větší důvěryhodnost. Viděli, že jako firma z malé země to v Japonsku myslíme vážně,“ vysvětluje Kratochvíl.
Už v roce 2001 Moravia IT zapustila kořeny ve Spojených státech, aby byla blíž centrálám svých hlavních zákazníků. Následovala pobočka v Irsku, kde měla v té době řada softwarových a IT firem vývojová centra. V roce 2003 se Moravia rozrostla do Číny.
Zatím poslední zemí, kde firma otevřela pobočku, byla Argentina v roce 2006. V těchto výrobních centrech, jak jim lidé z Moravie říkají, už jen kompletují a kontrolují překlady od externích dodavatelů. Od té doby se Moravia geograficky rozrostla v USA, kde otevřela další pobočky v San Francisku a Seattlu.
Překladatelská firma bez překladatelů
Dnes je v původně překladatelské firmě z 900 zaměstnanců jen třicítka překladatelů. Zbytek tvoří koordinátoři projektů, softwaroví inženýři, kontroloři kvality či vyhledávači kvalitních dodavatelů překladů pro 150 jazyků, do nichž cizí produkty Moravia IT lokalizuje.
„Na tento model jsme přešli už v polovině devadesátých let. My jsme teď spojka mezi tím, kdo potřebuje něco přeložit nebo lokalizovat, a tím, kdo to kvalitně udělá. V rozsahu a objemu, v jakém to umíme, podobnou službu zvládnou tři nebo čtyři další firmy na světě,“ tvrdí Kratochvíl.
My jsme teď spojka mezi tím, kdo potřebuje něco přeložit, a tím, kdo to kvalitně udělá. V podobném rozsahu to zvládnou tři nebo čtyři další firmy na světě
Velké globální firmy používají dva až tři dodavatele překladů typu Moravie a v čase mění jejich vytížení. Buď se specializují na jednotlivé produktové řady, nebo se starají o všechny produkty zákazníka, ale každý má vyčleněno určité množství konkrétních jazyků. „Třeba Microsoft Office aktuálně lokalizujeme do 54 jazyků. Konkurence má na starosti dalších 54 jazyků,“ uvádí příklad Kratochvíl. Postupně se Moravia IT do struktur svých klientů zakousává stále hlouběji.
Kromě překladů se orientuje i na další služby, které je schopná díky své síti spolupracovníků poskytovat po celém světě. Třeba zajišťuje sběr a vkládání informací o hotelích do mapových aplikací. Pro zákazníka je pak těžší Moravii rychle nahradit konkurencí. Některé korporace navíc začínají i při dodávkách překladů spoléhat na jediného dodavatele. Slibují si od toho větší rychlost a pružnost, protože se nemusí při rychlých změnách přizpůsobovat tempu nejpomalejšího z dodavatelů.
Nová organizace
Brněnská firma má teď přibližně patnáct klíčových zákazníků, kteří tvoří hlavní část byznysu. Celkem pracuje pro 50 až 70 klientů. Cílem podniku je mít maximálně stovku zákazníků. Většímu počtu by prý už Moravia nedokázala poskytovat tak individuální a na míru šité služby.
Z Česka se zakázky příliš nehrnou. „Rádi bychom pracovali třeba pro AVG nebo Avast. Problém je v tom, že v Česku není moc firem, které by se chtěly stát globálním lídrem. To je typ zákazníků, pro které chceme pracovat,“ říká šéf podniku.
Služby poskytuje Moravia IT pod heslem blízkost zákazníkovi. V brněnském případě však nejde o klišé. Před třemi lety kvůli tomuto pojetí zcela změnili organizační strukturu. Místo týmů, které se specializují na jednotlivé regiony a produkty, vytvořili globální skupiny, které jsou vyčleněny vždy pro konkrétního zákazníka.
Rádi bychom pracovali třeba pro AVG nebo Avast. Problém je v tom, že v Česku není moc firem, které by se chtěly stát globálním lídrem. To je typ zákazníků, pro které chceme pracovat
„Funkční a geografická struktura pořádně nefungovala. Pracovníci, kteří měli na starosti konkrétní zákazníky, museli pořád vyjednávat s geografickými lídry a funkčními lídry o tom, co je správné. Teď věříme, že šéf naší skupiny u konkrétního zákazníka udělá sám správné rozhodnutí, protože je zákazníkovi nejblíže a zná jeho potřeby nejlépe,“ vysvětluje Kratochvíl. Podstatné je, že taková rozhodnutí udělá rychle. Moravia IT se zároveň dokáže mnohem lépe napojit na firemní kulturu svých zákazníků.
Sám Kratochvíl je překvapený, jak toto pojetí firmu, které šéfuje, proměnilo. „Když jsme měli setkání s našimi globálními týmy, tak bylo vidět, jak jsou odlišné. Jak skupina našich lidí pro Microsoft funguje a přemýšlí jinak než ti, kteří pracují pro jiné velké hráče,“ říká ředitel Moravie. Staly se z nich takové malé exempláře velkých nadnárodních koncernů v na první pohled nenápadné moravské firmě.
