Energetici couvají. Sokolovská uhelná už nechce dotaci na ztrátový provoz svých uhelných zdrojů

Elektrárna Vřesová skupiny Sokolovská uhelná

Elektrárna Vřesová skupiny Sokolovská uhelná Zdroj: Whitesachem, Wikimedia Commons

Ondřej Souček
Diskuze (0)

Přísně nastavená dotační „záchranná brzda“ pro ztrátové uhelné zdroje zatím zůstává nevyužita. Přestože se letos finanční situace uhelných elektráren nezlepšila, nikdo o dotaci takzvaného provozu nad rámec licence nepožádal a ani o tomto záměru nemluví. Pro energetiky je tento nástroj až poslední krajní možností, protože by reálně hrozilo, že by jejich elektrárnu mohl provozovat někdo jiný. 

Od loňského jara do letošního léta plnily titulky tuzemských byznysových médií zprávy o možném brzkém zavírání uhelných elektráren. Podobná varování vysílal do éteru zejména majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač a posléze se přidala i Sokolovská uhelná, která i veřejně odhadla, že by na pokrytí ztráty potřebovala stovky milionů korun. „Pokud se nic nezmění, jsme připraveni po začátku účinnosti lex plyn požádat o provoz nad rámec licence,“ řekl v dubnovém rozhovoru pro e15 šéf dozorčí rady společnosti Sokolovská uhelná Pavel Tomek.

Provoz nad rámec lincence

Požádat o provoz nad rámec licence umožnila letos schválená novela energetického zákona lex plyn, která nabyla účinnosti v srpnu. Má ale přísná pravidla. Ten, kdo o tuto podporu požádá, musí o dotovaný provoz soutěžit s ostatními potenciálními provozovateli. Tato podmínka má zajistit, aby o dotaci nežádali energetičtí hráči i ve chvíli, kdy energetické zdroje lze řídit efektivněji.

Na vnějších kulisách se toho dodnes moc nezměnilo, cena elektřiny i emisních povolenek se drží na podobné úrovni, přesto je dnes situace o dost odlišná. Sokolovská uhelná už o provoz nad rámec licence zájem nemá a neplánuje o něj ani požádat. Skupina Sev.en Pavla Tykače zatím mlčí, ale i to je posun oproti varovnému tónu loňské rétoriky, podle které by už dnes Tykačovy elektrárny měly být dávno zavřeny. „Po dohodě s vedením skupiny se v současné době k tuzemské energetice vyjadřovat nebudeme,“ sdělila mluvčí skupiny Eva Maříková.

Tomek dnes pro e15 potvrzuje, že provoz uhelných zdrojů bude v příštím roce pokračovat v rozsahu letošního roku. „Nebudeme odstavovat žádnou z uhelných elektráren a těžba hnědého uhlí zůstane v objemu, v jakém je letos. To znamená, že plánujeme vytěžit 1,7 milionu tun uhlí. Novou skrývku, jak jsme avizovali, již neodkrýváme,“ říká k tomu Tomek s tím, že žádost o provoz nad rámec licence považuje za dobrou pojistku pro ty nejčernější scénáře, které snad nenastanou.

Nikdo zatím zájem neprojevil

„Po konzultacích na úrovni ministerstva průmyslu se snažíme najít jiné nástroje. V rámci našich provozů hledáme možnosti, jak zefektivnit celý proces výroby elektřiny a tepla z uhlí a zavedli jsme taková provozní opatření, abychom alespoň dočasně ztráty eliminovali,“ dodal Tomek. 

O tom, že by někdo o provoz nad rámec licence chtěl požádat, neví ani ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „Považuji to za záchrannou brzdu pro případy, kdy elektrárnám hrozí insolvence a jejich zastavení provozu může způsobit nedostatek elektřiny v síti nebo zastavení dodávek tepla,“ říká Hájek. 

Elektrárny Sokolovské uhelné do této kategorie nyní určitě nepatří. Skupina navíc čerstvě představila strategický plán odklonu od uhlí, v rámci něhož poprvé představila i přibližné časové harmonogramy. Pokud nenastanou nečekané překážky, zprovozní nový plynový zdroj během příštího roku a nový kotel na biomasu o dva roky později, nejpozději však v roce 2029. Sokolovská uhelná dříve pro Hospodářské noviny uvedla, že podporu by potřebovala právě v tomto mezidobí, tedy v období přechodu na jiná paliva. Nyní už je ale jasné, že minimálně pro současnou topnou sezónu do jara 2026 žádnou mimořádnou dotaci nedostane.

Uhelná část Sokolovské uhelné loni skončila ve ztrátě. Její konsolidovaný výsledek se bez započtení daní dostal do minusu téměř 2,3 miliardy korun, což je meziročně o 3,6 miliardy korun horší než o rok dříve. Skupině výrazně klesly tržby na 5,2 miliardy korun z předloňských téměř 11 miliard korun. Důvodem byly vysoké ceny emisních povolenek, pokles těžby a poptávky po uhlí a v této souvislosti relativně nízké ceny elektřiny. 

Naopak nová, moderní a „zelená“ sesterská společnost SUAS Group se loni udržela v hrubém zisku. Skupina, která se zaměřuje na obnovitelné zdroje energie, bateriová úložiště, stavebnictví či odpadové hospodářství, před zdaněním vydělala 22 milionů korun. 

Začít diskuzi