Život v Česku nečekaně rychle zdražuje. Inflace svazuje ruce ČNB, půjčky jen tak nezlevní
Život v Česku zdražuje rychleji, než předpokládala Česká národní banka. Říjnová inflace překonala jen několik dnů starou prognózu centrálních bankéřů. Zlevňování půjček včetně hypoték se tak dále odkládá na neurčito.
Ceny v Česku na podzim rostou výrazně rychleji, než jak ve své jen pět dnů staré analýze prognózovala Česká národní banka. Tedy autorita, která má v zemi za úkol řídit inflaci. Zatímco bankéři očekávali, že říjen přinese oproti loňsku zdražení o 2,2 procenta, realita je podle statistiků o tři desetiny procentního bodu výše.
Rychlejší růst cen v Česku svazuje centrální bance ruce, pokud jde o potenciální uvolnění měnové politiky. Analytici se tak shodují, že naděje na zlevnění půjček včetně hypoték není na pořadu dne.
„Říjnová inflace žádný důvod k oslavám nepřinesla. Cenový růst byl nepatřičně silný, když jen oproti minulému měsíci ceny vzrostly o čtyři desetiny procenta,“ říká hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil.
Cílem centrální banky je dvouprocentní růst cen, říjnová inflace tak byla o čtvrtinu vyšší než prognóza ČNB. Krom toho v říjnu zrychlila inflace i oproti září, tehdy ukazovala míra meziročního zdražení 2,3 procenta. „K nárůstu inflace přispěly ceny potravin, které se chovají nevyzpytatelně,“ dodává analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.
„Pro centrální banku jsou inflační čísla potvrzením, že obezřetný přístup v měnové politice je stále na místě,“ soudí ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Ceny služeb totiž podle něho stále rostou až příliš svižným tempem. „Rychlý růst cen je patrný u dovolených nebo třeba u hotelových pobytů,“ dodává analytik. Inflaci nafukuje i pokračující enormní růst cen nemovitostí.
ČNB v současnosti už od počátku května drží svou základní úrokovou sazbu na úrovni 3,50 procenta, přičemž během dvanácti předchozích měsíců tuto sazbu celkem sedmkrát snížila. Základní úrok prakticky okamžitě snižuje náklady firemních úvěrů, se zpožděním pak tlačí níže i úroky z hypoték. V případě příznivého vývoje inflace trh sázel na to, že by centrální bankéři mohli jít se základním úrokem dále dolů, stále cenově napjatá realita ale tato tyto sázky snižuje.
„Očekáváme, že do konce roku se již úrokové sazby nezmění,“ soudí Krček. Zejména služby v Česku prý budou zdražovat i nadále, což bude limitovat prostor pro centrální bankéře pro případné uvolnění úroků.
„V souhrnu aktuální data nenabízejí žádný přesvědčivý signál, že by se inflace chystala v dohledné době vrátit na dvouprocentní cíl České národní banky,“ varuje Hradil s tím, že Investika očekává, že v listopadu dosáhne opět zhruba 2,5 procenta, v prosinci pak poskočí až k 2,8 procentům a v průměru za celý rok tak dosáhne 2,6 procenta. „ČNB bude zřejmě období současných vyšších sazeb prolongovat,“ dodává Dufek.
Na konci tohoto období přitom nemusí být pokles sazeb, ale naopak růst. „Pravděpodobnost dlouhodobé stability sazeb, což je náš základní scénář, v našich očích vzrostla,“ uvádí hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. V nejpravděpodobnějším scénáři banka po stabilitě sazeb v příštím roce počítá s tím, že v roce 2027 přijde jejich lehký růst.
