Aktualizováno: ČEZ plánuje proinvestovat do pěti let 426 miliard. Na poslední windfall tax odvede až 34 miliard

„Je to relativně hodně. V nejbližších letech to dosahuje skoro 100 miliard korun ročně,“ uvedl k investicím člen představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Připomněl, že v minulosti firmě stačilo na investice kolem 30 miliard korun za rok. „Takže nás čeká opravdu velké budovatelské úsilí,“ podotkl. „Půjde o investice do několika typů zdrojů,“ dodal.

Zřejmě největší položkou z plánovaných investic bude rozvoj distribuční soustavy, kterou je nutné připravit na nové zdroje a předpokládané vyšší zatížení. Na ten má firma do roku 2030 podle současných plánů vyčleněno přes 143 miliard korun. V příštím roce by mělo jít o 23,4 miliardy korun, což je o 1,1 miliardy více než letos.

Prodloužení životnosti jádra

Investice v řádu miliard korun ročně firma plánuje také do modernizace současných jaderných bloků a jejich zařízení. Cílem je podle Nováka prodloužit životnost bloků, která se zejména v Dukovanech blíží ke svému původně plánovanému konci, o desítky let. „Půjde také o velké investice, které se ale samozřejmě pak násobně vyplatí. Je to asi nejlepší investice, kterou můžeme udělat,“ dodal.

Mezi dalšími velkými projekty zmínil například přestavbu všech uhelných tepláren na plynové, další rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebo přípravu odstavování uhelných elektráren a uzavírek uhelných zdrojů. Firma se chce zaměřit také na další posílení svých ESCO firem (společnosti poskytující moderní energetické služby), ať už v Česku nebo na další růst podnikání v Německu, Itálii nebo v zemích Beneluxu.

Analytici: Akcie ovlivnily plány na zestátnění

ČEZ za letošní první tři čtvrtletí vydělal 21,5 miliardy korun, meziročně šlo o pokles o asi 6,5 procenta. Provozní zisk (EBITDA) stoupl o téměř tři procenta na 103,1 miliardy korun. 

Analytici předpokládají, že letos ČEZ vydělá mezi 26 a 28 miliardami korun. Z hlediska dalšího pohybu akcií bude podle nich klíčový další vývoj kolem případného zestátnění. 

„Celkově vnímáme zveřejněné informace neutrálně. Fundament společnosti v současné době nemá na cenu akcií výraznější dopad a investoři spíše čekají na další kroky nově se formující vlády směrem k deklarovanému odkupu minoritních podílů,“ zhodnotil analytik J&T Banky Milan Lávička. Pozitivně vidí výsledky distribuce a s tím spojený vliv loňské akvizice distributora plynu GasNet, naopak za očekáváním podle něj zůstaly provozní výsledky. 

Na vliv nižších cen elektřiny upozornil také analytik XTB Tomáš Cverna. „V klíčovém segmentu výroba a těžba společnost zaznamenala za první devět měsíců roku propad EBITDA o 17 procent, a to i navzdory meziročně vyšší výrobě v obou jaderných elektrárnách. Tržní cenové vlivy však převážily vyšší výrobu,“ uvedl.

Připomněl, že ČEZ má navíc smluvně zajištěn větší podíl svých dodávek na následující roky, než měl ve srovnatelném období loni. „To při nižších tržních cenách indikuje současnou slabší dynamiku EBITDA,“ dodal Cverna.

Analytika Fio banky Jana Rašku výsledky hospodaření ČEZ výrazněji nepřekvapily. „Mírné zklamání na trhu nicméně může vyvolat korekce výhledu očištěného čistého zisku na horní hraně intervalu z úrovně 30 miliard Kč na 28 miliard Kč. Náš aktualizovaný odhad přitom činil 29,7 miliardy Kč. Příčinu vidíme v tom, že ČEZ navyšuje výhled odpisů o jednu miliardu korun na 56 miliard Kč a opětovně o něco zvyšuje náklad na windfall tax,“ uvedl. Celkově tak výsledky hodnotí z tržního pohledu neutrálně až mírně negativně.

Podle Jana Slabého z poradenské společnosti Ecovis jsou v úterý představené výsledky ČEZ v souladu se všeobecným očekávání a podobný vývoj lze očekávat i do konce letošního roku. „Pokud se ve zbytku roku nestane nic mimořádného, potvrdí se odhady za celý rok i výhled na dividendu. Oči akcionářů tak budou směřovat především na nově nastupující vládu a její avizovanou snahu o zestátnění ČEZ, čímž by se diskuze o dividendě stala bezpředmětnou,“ podotkl Slabý.