Bude to těžké rozhodnutí: kde postavit krajskou spalovnu? | E15.cz

Bude to těžké rozhodnutí: kde postavit krajskou spalovnu?

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Odpadky zakopané v zemi se možná za pár let stanou na Vysočině překonanou metodou minulosti. Zbývá k tomu ještě vybrat nejvhodnější místo pro pálení odpadu.

Je krátce před setměním a po polní pěšině u silničky ke Kosovu u Jihlavy jde starší žena. Za vodítko v ruce ji trhá poskakující strakatý pes. Dotaz ji nepřekvapí. „Spalovna odpadu? Tady? Hlavně, aby nesmrděla. Horší pohled než na tohle to určitě nebude,“ ukazuje Růžena Stará rukou na obrys stěny z betonových dílců, kterou nahoře jako zubaté krajky zdobí ostnaté dráty.

Kasárna nad psychiatrickou léčebnou v Jihlavě, kterým se říká „na Brněnském kopci“, jsou už roky opuštěná, skýtají však i dnes morbidní pohled.

Zdevastovaný a dnes z poloviny prázdný areál střeží dvě prosklené strážní věže s vymlácenými okny, nad ostnatými dráty na betonové ohradní zdi jsou pozůstatky izolátorů od elektrického vedení. Takový pohled evokuje spíše válečné koncentrační tábory, než bývalou vojenskou základnu údajně mírumilovného socialistického Československa.

S odpadem do kasáren

Někdejší vojenskou základnu logistiky opustili vojáci v roce 2003, kdy ministerstvo obrany zrušilo prakticky celou jihlavskou vojenskou posádku. Ve městě poté zůstal do nynějška pouze malý útvar, střežící u Jihlavy Pístova zakonzervovanou vojenskou techniku.

Bývalá kasárna na Brněnském kopci však možná čeká nové využití. Jsou v seznamu vytipovaných míst, kde by mohla během následujících pěti let vzniknout krajská spalovna odpadu. „Kdyby měla být spalovna v Jihlavě, byl bych proti. Takové zařízení by mělo být mimo město, aby nemělo vliv na jeho ovzduší,“ řekl jihlavský obyvatel Miroslav Vrba. O umístění spalovny zatím nepadlo rozhodnutí, výběr vhodných lokalit obsahuje dokument, který budou schvalovat dnes členové řídícího výboru ISNOV (to je společný postup, jak do budoucna v kraji řešit problém s odpady). Řídící výbor se coby seskupení zástupců kraje a obcí bude domlouvat, zda Vysočina k budování krajské spalovny přistoupí.

Členové výboru nyní mají připraveny podklady s analýzou současného stavu nakládání s odpady v kraji a možnostmi, jak pokračovat dál.

Prozatím odborníci navrhli čtyři možná místa, kde by v kraji mohla být centrální spalovna postavena. Samotná spalovna je jen jednou (ale podstatnou) ze zvažovaných alternativ, odborníci o ní mluví jako o „energetickém využití odpadů“.

Jihlava asi vyhraje, je uprostřed

Ačkoli zatím není rozhodnuto, je vysoce pravděpodobné, že spalovna bude v krajském městě Jihlavě. Tři z čelních variant jejího umístění s ní totiž počítají, až čtvrtou alternativou je areál strojírenského podniku ŽĎAS ve Žďáru nad Sázavou.

V Jihlavě jsou vedle zmíněného prostoru bývalých kasáren na Brněnském kopci vytipována ještě další dvě místa. „Jednou ze současných variant je průmyslová zóna, druhou je prostor mezi výpadovkou na Pelhřimov, Telečskou ulicí směrem k Pístovu a Pístovem,“ řekl krajský radní Zdeněk Ryšavý, který má ve vedení kraje spalovnu na starosti.

Přesněji zatím nejsou místa určena, odborníci je budou bodovat podle jejich kladů a záporů, a pak předloží výsledky svých rozborů opět k projednání řídícímu výboru.

Dalším krokem bude projednání návrhu v zastupitelstvech kraje a především patnácti obcí v kraji, které by se měly do přípravy projektu spalovny zapojit a dodávat do ní svůj odpad. Ten dosud končí na skládkách na různých místech Vysočiny.

Jenže všem skládkám v kraji jednak během několika let skončí jejich plánovaná životnost a jednak vlastní způsob likvidace odpadu ukládáním na skládky v současnosti není trendem, který bude stát podporovat. „U některých skládek v kraji je už jen několikaletá životnost, u některých je životnost do roku 2020. Je jasné, že potom se budou už těžko nové skládky zakládat nebo ty stávající rozšiřovat,“ soudí Ryšavý.

Do roku 2020 je sice zdánlivě ještě dlouhá doba, jenomže jde opravdu jen o zdání. „Spuštění zařízení spalovny, pokud nevzniknou nějaké obrovské komplikace, vidíme odhadem přibližně na rozhraní let 2017 a 2018,“ řekl Ryšavý.

Nyní ještě není rozhodnuto nejen o tom, zda v kraji vůbec spalovna vznikne, tím méně o tom, jaké zařízení by přicházelo v úvahu. Spalovna totiž není levnou záležitostí. „Náklady se u nich pohybují v rozmezí tří až pěti miliard korun podle zvolené technologie, čím je náročnější a čistší technologie, tím je spalovna logicky dražší,“ řekl Ryšavý.

Monopol na odpadky

Pokud se obce s krajem shodnou, že spalovnu chtějí, budou muset také vymyslet způsob jejího financování.

V úvahu připadají tři možnosti. Na zvážení je totiž i vstup silného soukromého investora. „Diskutujeme o tom, zda by to měl být projekt čistě komunální, tedy obecní, nebo čistě soukromý, nebo něco mezi, což by bylo podle mého asi ideální. Investor by do projektu přinesl peníze a současně by bylo dobré, kdyby nad projektem měly obce nějakou kontrolu a vliv,“ míní Ryšavý.

Kontrola obcí bude důležitá, aby se z provozu spalovny nestalo běžné podnikání, které by se v důsledku obyvatelům Vysočiny nemuselo vyplatit.

Jinými slovy: kontrola nad spalovnou by měla zabránit, aby se například ceny za odpad oproti současnosti pro obyvatele, obce i firmy zvýšily, nebo aby provozovatel kapacitu nenabízel třeba i pro jiné původce odpadu než z Vysočiny.

„Až tady takové zařízení vznikne, bude de facto monopolem a je třeba mít páky na to, aby ceny rostly v nějaké úměře se zisky spalovny. Aby se nestala nástrojem na rýžování peněz, což by mělo pochopitelně negativní dopad na kasy měst i na peněženky občanů,“ řekl Ryšavý.

Tím se dostáváme k důvodu, proč nyní kraj projekt prosazuje: státní politikou je totiž omezit nynější skládkování odpadu ekonomickým tlakem, tedy zvyšováním poplatků za jeho ukládání na skládky. Jeho zpracování ve spalovně by se tedy časem mělo stát - alespoň v kýženém ideálním případě - pro obyvatele Vysočiny finančně výhodnější.

Zařízení by nemělo odpad jenom spalovat, ale získané teplo využívat jako zdroj vytápění pro dané město, v letním období by ho pak mělo používat pro výrobu elektřiny. To by mohlo například pro domácnosti přinést menší náklady na teplo. Pokud členové řídícího výboru dnes připravenou analýzu schválí a věc podpoří zastupitelstva obcí, budou se odborníci zabývat hlubším rozborem vhodnosti zmíněných lokalit pro zbudování spalovny.

Z jejich práce by mělo vzejít pořadí jednotlivých variant. Pro každou z nich pak experti spočítají její cenu a popíší její případná úskalí.

Obce by pak měly založit sdružení, v němž se rozhodnou pro některou z variant. To by mělo být známo v polovině tohoto roku. Musí se také dohodnout na tom, kdo dál celý projekt ponese na svých bedrech. Je pravděpodobné, že pak sdružení obcí založí obchodní společnost. Jejím podílníkem bude moci být už zmíněný soukromý investor, bohatý strategický partner, který do stavby vloží své peníze.

Dalším možným sponzorem je Evropská unie, zda však bude chtít zaplatit spalovnu na Vysočině, je zatím velmi nejisté. Ministerstvo životního prostředí nyní jedná s Evropskou komisí o možnosti financování spaloven, které se v Česku chystají a jejichž příprava je již v pokročilejší fázi než na Vysočině: v Karviné, v Chotíkově u Plzně, a v Komořanech na Mostecku. Výsledek těchto jednání bude důležitý jako vodítko i pro spalovnu v Kraji Vysočina.

Jak odborníci došli k vytipování současných čtyř variant na Vysočině? Klíčové bylo, aby v místě mohlo být zařízení po spuštění napojeno na systém centrálního vytápění. Ten mají z největších krajských měst v Jihlavě, ve Žďáru nad Sázavou a v Třebíči.

Krajem obchází strašidlo s komínem

V Třebíči však před třemi lety spustili nové kotelny na biomasu, tam by tedy bylo spuštění spalovny jako dalšího zdroje tepla neefektivní. Firma ŽĎAS ve Žďáru naopak stojí před rekonstrukcí své kotelny - to je plus pro tuto variantu.

Zatím však vítězí Jihlava, kde je na centrální vytápění napojen největší počet odběratelů tepla. Další argumentem pro Jihlavu je její poloha uprostřed kraje. „U výběru lokalit je důležité jejich budoucí dopravní napojení na železnici i silnice, jejich vzdálenost od obytné zóny, soulad s územním plánem, ekonomičnost výstavby i geologické poměry v místě, které by mohly ovlivnit stavbu,“ vysvětlil Ryšavý.

Spuštění spalovny budou muset předcházet také další investice: vybudování příjezdových silnic či překladišť odpadu v okresech. Pokud tento scénář vyjde, dojde na Vysočině za několik let ke skutečné odpadové revoluci. Stávající skládky doslouží, nové už nevzniknou. „Větší revoluce je ale asi v tom, že stát nyní jasně podporuje tento trend energetického využití odpadů a pokládá ho za smysluplnější, než ho dávat na skládky,“ míní Ryšavý.

Zatím je však před vedením kraje jako dosavadním koordinátorem snahy o vznik spalovny nejtěžší úkol: přesvědčit zastupitele v patnácti obcích, aby vznik spalovny podpořili.

Klíčový tedy bude postoj Jihlavy. Ve Žďáru nad Sázavou totiž už zmínka o zvažované lokalitě v tomto městě loni koncem roku vyvolala pozdvižení. Padl tady i návrh na uspořádání referenda.

Radní města nakonec uklidnilo, že v pořadí lokalit je jejich město až na čtvrtém místě, takže se zatím jeví nepravděpodobně, že by se spalovna Žďáru týkala. „Pokud by se pořadí umístění ve Žďáru posouvalo někam výš, otevřeli bychom k tomu daleko širší veřejnou diskusi, nyní nevnímáme, že jsme jako město v tomto seznamu prioritou,“ řekl žďárský místostarosta Ladislav Bárta.

Vlastník společnosti ŽĎAS, slovenská firma Železiarne Podbrezová Group, se zatím k možné existenci spalovny v areálu své firmy podle Bárty nevyjádřila.

Jihlavské zastupitele seznamování s vyhlídkami na spalovnu čeká. „Nejvhodnější místa, kde by spalovna mohla stát, budeme porovnávat s územním plánem, takže zastupitelstvo města se zatím tématem nezabývalo,“ řekl mluvčí magistrátu Radek Tulis.

Podle jihlavské vysokoškolské studentky ekologie Marcely Dubnové je obecně zbudování spalovny lepším řešením než skládky. „Spalovna bude zabírat méně místa než skládky a odpady se neukládají v zemi, kde jsou vždycky trochu jako časovaná bomba,“ míní Dubnová. Důležité podle ní je, aby spalovna byla kvalitní a z jejích komínů nevycházel zápach. „V Jihlavě už si dost užíváme ze zápachu z výroby dřevotřísek v Kronospanu, přestože tam instalovali drahé filtry. Pokud by měla být cítit, tak bych rozhodně nechtěla, aby byla poblíž místa, kde v Jihlavě bydlím,“ míní studentka.

Lepší řešení do budoucna než skládky

Jihlavský odborník na nakládání s odpady Ivo Zajonc soudí, že současné technologie spalování odpadů jsou tak pokročilé, že není třeba obávat se jejich negativních dopadů. „Pokud se vybere dobrá technologie, dobře se postaví a provozuje se tak, jak má, jsou rizika takřka nulová,“ míní Zajonc.

Podle Zajonce se naopak stávají dnes větší hrozbou skládky, i když jsou provozované podle předpisů. „Do budoucna se neobejde nakládání s odpady bez spalování některých z nich,“ řekl Zajonc.

Nebezpečím podle jeho názoru je, že po vzniku spalovny mohou lidé ztratit motivaci odpad třídit. „Je riziko, že když ji firma postaví, bude se možná snažit podnikat různé kroky, aby naplnila její kapacitu, získat do ní co nejvíce odpadu,“ naznačil Zajonc.

SPALOVNA V KOSTCE

Úřady se začínají zabývat úvahami o stavbě krajské spalovny odpadu. Ta je podle nich nejschůdnější cestou, jak s odpady nakládat. Současné skládky v kraji jsou překonaným trendem a brzy budou plné nebo skončí jejich životnost. Nyní se mluví o třech lokalitách možné spalovny, z nichž tři preferované jsou v Jihlavě: mezi Pístovem a jihozápadním okrajem města, nad psychiatrickou léčebnou či v jihlavské průmyslové zóně. Čtvrtá je v areálu firmy ŽĎAS ve Žďáru nad Sázavou. O spalovně budou rozhodovat 16. ledna zástupci obcí, v létě pak jejich zastupitelstva.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video