Důsledné kontroly nájemníků v bytech, boj proti hazardu, zneužívání sociálních dávek, lichvě, nepořádku v ulicích, rušení veřejného klidu a špatnému soužití mezi nájemníky, záškoláctví a exekuce. Takový je obraz litvínovského sídliště Janov v posledních letech.
V prosinci 2008 došla radním trpělivost a vyhlásili Nulovou toleranci. Program, zaměřený na problémové lidi funguje dodnes.
„Rozhodli jsme, že nebudeme už nadále trpět lidi, kteří narušují pořádek, dopouštějí se přestupků a trestných činů,“ prohlásil tehdy starosta Milan Šťovíček.
Úředníci začali u sociálních dávek. U mnohých klientů zjistili, že peníze vyplacené na dávky prohrávají v automatech. Nebo je utrácejí za alkohol a tím pádem nepoužívají na to, co by měli. Radnice tak začala v některých případech část dávek vyplácet formou stravenek. Někdy i dvakrát v týdnu, aby se lidé naučili hospodařit.
„Bylo to velmi progresivní, nové a neokoukané a šli jsme s tím i proti vyjádření ombudsmana. Necouvli jsme,“ řekl Šťovíček. Podle něj jedině systematická práce a pořádná kontrola přináší v Janově výsledky.
K osvědčeným metodám letos přidali tvůrci programu kontroly těch, kteří si například pro výplatu sociálních dávek jezdí autem. Několik hříšníků městská policie odhalila a o dávky přišli.
„Dokonce mezi klienty bylo i pár vlastníků pozemků pro výstavbu rodinných domů, kteří toto do čestného prohlášení nevyplnili,“ připomíná šéf litvínovských strážníků Martin Klika.
Pod kontrolou by měly být nově i sběrny. Podle Kliky k tomu mají oprávněný důvod. Mezi takzvanými šroťáky je řada těch, kteří si chodí pro dávky v hmotné nouzi a přitom jejich příjmy ze sběru kovů přesahují výplatu normálního člověka, který chodí do práce.
Proměna sídliště
Kdysi býval Janov normální panelákové sídliště, vystavěné hlavně pro obyvatele obcí, které museli ustoupit těžbě uhlí. Dnes má v celé republice nechvalnou pověst. Do povědomí se dostal hlavně ve chvíli, kdy městem pochodvali extrémisté. Ti využili nespokojenosti místních se špatnými podmínkami při spolužití s neplatiči a problémovými lidmi.
„Samozřejmě, Janov měl své problémy, ale tak do roku 1993 to bylo dobré, pak se to hodně zhoršilo,“ říká Miroslav Suttner, který se už počítá mezi janovské starousedlíky. Suttner naráží na dobu, kdy noví majitelé domů začali na sídliště sestěhovávat problémové lidi.
Nulová tolerance, jejíž součástí je nejen represe, ale také prevence, funguje přes dva roky a přináší výsledky.
Výrazně se snížily počty těch, kteří zneužívali sociální dávky. V městské hromadné dopravě, díky tomu, že do autobusů ve směru do sídliště Janov musí cestující nastupovat pouze předními dveřmi, klesl počet černých pasažérů. Vedení dopravního podniku je s opatřením spojené. Počet pokut klesl na desetinu.
Lepší je i situace v ulicích. Například klesl počet přestupků. Těch městská policie v roce 2009 řešila 2333. Rok nato už o více než čtyři sta méně.
Díky exekucím začali mnozí lidé splácet dluhy na nájemném nebo na pokutách. Za přestupky v roce 2010 zaplatili lidé 113 600 korun.
Stoupnul počet předvedených na policii. V roce 2009 jich bylo 245 o rok později 281.
Strážníci v doprovodu pracovníků sociálního odboru za předchozí dva roky zkontrolovali 959 bytů.
Projekt Nulová tolerance se týká dospělých i dětí. Strážníci například loni řešili osmašedesát případů záškoláctví. V několika případech dokonce nachytali policisté školáky při hraní na automatech.
„Dá se říct, že se vše trochu zklidnilo, ale přesto se lidé odtud stěhují pryč a je tu tím pádem hodně prázdných bytů,“ konstatuje Suttner.
Noví nájemníci se sem rozhodně nehrnou, o bydlení v sídlišti není zájem. Lidé, kteří odtud chtějí pryč často nemohou prodat svůj byt, i když zlevňují.
„Už bych tam nešel,“ říká Milan Soukup, který se z Janova před lety odstěhoval do sousedního teplického okresu.
Proto je v současnosti řada bytů prázdných, některé jsou už i vybydlené. Přes časté kontroly občas někdo obsadí volný byt neoprávněně.
Například mladík, který se dostal do jednoho prázdného bytu a několik týdnů v něm žil. Pak ho objevili policisté a vykázali ho. Asi měsíc nato jej hlídka strážníků objevila v jiném prázdném bytě a znovu ho vykázala.
Podle Martina Kliky, někdejšího místostarosty a současného velitele litvínovské Městské policie se tito lidé snaží využít toho, že soukromá společnost, vlastnící byty v sídlišti, je vyprázdňuje. Nájemníky ze vchodů, kde jich je málo, poté sestěhovává dohromady.
Akce zaměřené proti nepřizpůsobivým pokračují také v letošním roce. Kvůli nedostatku peněz ale například ubyli strážníci. Kontroly už proto nejsou tak rozsáhlé, jako v předchozích letech.
Hodně pomáhá mobilní služebna městské policie, která sleduje dění v ulicích. Lidé se tam mohou v případě, že chtějí upozornit na nějakou netrestnou činnost, obrátit. „To ale neznamená, že bychom polevili, to v žádném případě,“ říká Klika.
Podle něj v současnosti kladou větší důraz na prevenci a sociální oblast. Bez represe ale program Nulová tolerance udržet nejde. Znovu tak například začaly exekuce, ke kterým radnice přistoupila po vzoru nedalekého Chomutova.
Co bude dál?
Vedení města hodlá v Nulové toleranci pokračovat i v příštích letech. Problémových obyvatel se sídliště jen tak nezbaví. „Myslím si, že už jsme se naučili udržet v Janově větší klid. Víme, co chceme, podmínky se samořejmě mění, ale podstata věci zůstává,“ zdůrazňuje Klika.
Ten očekává, že změny v práci kolem sídliště přinese skutečnost, že odbor sociálních věcí přejde pod úřadu práce. S ním bude muset radnice ještě více spolupracovat, než tomu bylo doposud.
„Bude to o něco složitější, hlavně v tom, že doposud jsme se informovali při pravidelných poradách na radnici, nově budeme muset hledat sladění termínů a výměny informací mezi námi, městem a úřadem práce,“ říká velitel Městské policie Litvínov.
Polevovat v boji o zajištění pořádku a bezpečnosti obyvatel město nehodlá. Teď záleží na tom, jestli se snaha litvínovské radnici vyplatí.
Budoucnost panelákových domů je nejistá. Realitní společnost CPI Group, která vlastní šest stovek bytů v sídlišti, přišla totiž s nápadem, podle které by namísto opravy vybydlených domů raději nařídila jejich demolici.
Vedení Litvínova se ale radikální plán nezamlouvá, dalo by přednost opravě před bouráním. „Situace by se zase zhoršila. My chceme CPI pobídnout k čerpání dotací na rekonstrukci,“ říká litvínovská místostarostka Erika Sedláčková.
