Čas i peníze? Věnuji je svým obrazům

Je ironií osudu, že letošní laureát Ceny kritiky za mladou malbu Vladimír Houdek dostal na základní škole čtyřku z výtvarné výchovy. „Kreslil jsem si po svém,“ vzpomíná pětadvacetiletý malíř. Přes graffiti i tempery dospěl Houdek z Bystřice nad Pernštejnem na Vysočině k olejovým barvám.

„Vladimír má dostatek talentu, emocí, zážitků i chuti tvořit,“ říká o svém studentovi rodák z Jihlavy Vladimír Skrepl, v jehož ateliéru Houdek studuje pražskou Akademii výtvarných umění. Houdkovy obrazy vystavuje do konce března pražská Galerie Jelení v Drtinově ulici.

Co jste získal společně s cenou?

Koncem roku mi Galerie kritiků uspořádá autorskou výstavu s katalogem a odkoupí jeden můj obraz, druhý galerii daruji. Poslední dva roky jsem namaloval šedesát velkoformátových pláten, takže jsem rád, že to nezůstalo bez povšimnutí.

Jak se hledá laureát Ceny kritiky?

Oslovení nominátoři vybrali padesát malířů do třiceti let. Z těch pětičlenná komise vybrala deset finalistů. O vítězi nerozhodnou dvě vystavená díla, ale především poslední tři roky tvorby.

Co ukazují vaše plátna?

Velký důraz kladu na intenzitu osobního sdělení. V obrazech jsou odkazy k mému životu a nejdůležitějším vzpomínkám. Vyjadřuji je buďto narativně příběhem, či v různých symbolech ukrývajících mé pocity. Forma malby se mění s tím, jak se vyvíjím v čase.

Proč studujete právě u Vladimíra Skrepla?

Cením si, že nerespektuje a zpochybňuje zaběhlá dogmata v umění a tím umí pobouřit. Vážím si jej ale hlavně proto, že umí číst v obrazech i lidech. Přátelsky si tykáme, což mi pomohlo zdolat bariéru mezi učitelem a žákem.

Jaký máte, Vladimírové, vztah k Vysočině?

Vladimír Skrepl z Jihlavy pochází, ale žije v Praze. Já se často vracím na Vysočinu, miluji zdejší krajinu. Les je můj oblíbený motiv.

Jeden semestr jste studoval i v Šalounově ateliéru u malíře Jana Merty.

Byla to nesmírně cenná zkušenost. Merta je úplně jiný typ člověka než Skrepl. Jeho obrazy jsou klidné, tiché a přitom sugestivní. Při konzultaci mých obrazů mě naučil zabývat se více detaily. Setkání s ním bylo intenzivním zážitkem.

Na vysokou školu vás vzali bez maturity. Doděláte si ji?

Chtěl bych. Jsem v třetím ročníku šestiletého studia, takže je na čase. Maturitu potřebuji k tomu, abych získal titul MgA. Ale na titulu mi popravdě tolik nesejde. Podstatné je, co mě naučí profesoři.

Je obtížné určit cenu vlastního obrazu?

Pro mne osobně ano. Důležité je mít soudnost a cenu nepřestřelit. Zaráží mě, že někteří studenti akademie nabízejí svá díla dráž, než jejich profesoři.

Uživí se student prodejem obrazů?

Obraz čas od času prodám, ale na život si vydělávám brigádami – pomáhám připravovat výstavy.

Čím se chcete prosadit v silné konkurenci?

Jako v každém odvětví – za úspěch se platí tvrdou dřinou. Veškeré peníze i čas vkládám do malby a podřizuji jí celý život. Vůbec toho nelituji, malba mi investice vrací tím, že mě vnitřně naplňuje.

Čemu se věnujete v poslední době?

Zkouším malovat malé obrazy pouze s využitím černé a bílé barvy, což je velmi obtížné. Černá je neproniknutelná, temná a konečná. Bílá je základní barva i mé rozhřešení. Když se mi obraz nelíbí, přemaluji jej bílou a začnu znova.