Na černovírském hřbitově leží tisíce vojáků z první světové války. Že jde o pietní místo, přitom naznačuje jen několik zachovalejších náhrobků a dvě kapličky. Řady nenápadných homolek hlíny připomínajících krtince jsou však také hroby. Zapomenuté a neudržované.
„Byly tu původně všude kříže, ale už je všechny někdo ukradl,“ vysvětluje učitel Jaroslav Hudský, který se dobrovolně o hřbitov pokouší starat.
Řady hromádek hlíny končí asi v polovině hřbitova a dál už je jen udusaná tráva. Louka to však není. „Všude jsou hroby. I tady, kde stojíme, jsou hroby. Vlastně stojíme přímo na mrtvých, jen to není vidět,“ upozorňuje Hudský na jednom z míst, která hřbitov nepřipomínají. Nikdo neví, kolik pochovaných v Černovíře přesně je. „Odhady mluví až o čtyřech tisících,“ říká Hudský, který se snaží zdokumentovat, jací vojáci jsou tam vlastně pohřbeni.
Jasné je, že je hřbitov rozdělený podle náboženského vyznání. Svůj kout tam mají vyznavači pravoslaví, katolíci, protestanti i muslimové. Nejzachovalejší a také největší hrob má generál Josef Kroupa. „Ten opravovala jeho rodina i lidé, kteří měli jméno Kroupa, a přitom nebyli jeho příbuzní,“ vypráví Hudský.
Hrob má v Černovíře i generál Karel von Elbogen, velitel olomoucké vojenské nemocnice z první světové války. Z druhé světové války je tam jen jeden viditelný hrob. Patří pilotovi RAF Vratislavu Liškovi, který bojoval v bitvě o Británii. „Válku přežil, ale zahynul při cvičném letu v roce 1948,“ říká Hudský.
Jinde by to byl skandál
Černovírský hřbitov se důstojným místem odpočinku válečných hrdinů jen tak nestane. „Dokud to tu patřilo armádě, bylo místo upravené, lidé sem chodili a pořádaly se tu mše. V padesátých letech ho ale převzalo město a o hřbitov se přestalo starat. Bylo to dané politickou situací, ale ani dnes to není lepší,“ podotýká Hudský. Poukazuje na to, že na Západě jsou vojenské hřbitovy v perfektním stavu a navštěvují je příbuzní padlých i turisté. „Byl jsem u Verdunu, kde mají nádherný vojenský hřbitov, podobné je to třeba v Normandii i jinde. Tam by si nikdo nedovolil ukrást kříže z hrobů vojáků, byl by to obrovský skandál. U nás to nikomu nevadí,“ diví se Hudský. Příspěvková organizace Hřbitovy města Olomouce, která má údržbu hřbitovů na starosti, nemá na zvelebení černovírského hřbitova peníze. „Podařilo se nám zrekonstruovat obě kaple, ale víc toho dělat nemůžeme. Prioritou jsou hřbitovy, na které lidé chodí. Toto je okrajová záležitost a město nám nikdy nedá tolik peněz, abychom hřbitov uvedli do reprezentativního stavu,“ říká ředitel organizace Igor Kleiner.
