Přestože z ciziny přicházejí opakovaná varování o zpomalování ekonomiky a možných problémech, malé a střední podniky v Česku zůstávají optimistické. Ukazuje to i „Index očekávání firem“, který pravidelně zpracovává ČSOB. „Firmy jsou na rozdíl od minulosti efektivnější, profesionálnější a sofistikovanější, proto jsou i daleko lépe připraveny na krize,“ říká v rozhovoru pro E15 Petr Manda, ředitel Firemního bankovnictví ČSOB.
Česká ekonomika je léta v dobré kondici, firmám se většinou daří, také banky mají dobré výsledky, přesto se často objevují varování o možných rizicích. Co nám hrozí?
Ekonomice se skutečně daří, ale obezřetnost pramení z potenciálních rizik, která mohou přijít z vnějšku a mohlo by to pak ovlivnit v první vlně problémů především firmy orientované na export, protože 67 procent českého HDP jde na vývoz.
Čeho bychom se konkrétně měli bát?
Ochlazující ekonomiky v Německu, které je naším zdaleka největším obchodním partnerem. Německý průmysl se jen těsně vyhnul recesi a pro nás je podstatné navázání mnoha českých firem na automobilovou výrobu a všechno co s ní souvisí. Dalšími eventuálními riziky jsou možná obchodní válka mezi Amerikou a Čínou a nedořešený Brexit ve Velké Británii. I když u těchto dvou věcí se rýsují řešení, která nakonec nemusí být problematická.
Zatím jsou ale očekávaní českých firem nadále optimistická. Jaký je důvod?
Na rozdíl od minulosti je dnes největším tahounem ekonomiky vnitřní poptávka, předtím to byl export. Český spotřebitel je v dobrém rozmaru, lidé mají vyšší mzdy, nezaměstnanost je rekordně nízká, vede to k mnohem větší spotřebě. To souvisí i s optimismem v očekávání firem.
Na rozdíl od velké finanční krize, která vypukla ve světě v roce 2008, se dá ale pozorovat u firmem rozdílný přístup k podnikání. Jsou obezřetnější?
Neřekl bych obezřetnější, ale jak firmy, tak banky jsou na možné problémy lépe nastaveny. Navíc český bankovní sektor prošel vzpomínanou krizí jako jeden z nejlepších v Evropě, jak co do zachování kapitálové vybavenosti, tak co do likvidní pozice. Díky české koruně nejsme tolik provázáni s eurozónou, to také krizi eliminovalo. Pokud jde ale o samotné firmy, tak ty byly postiženy významně, protože jsme jako ekonomika na to nebyli připraveni, všichni byli předtím vychovávání především v takzvaném růstovém módu, pak ovšem přišlo velké brždění. Firmy také nebyly tenkrát tak kapitálově vybavené jako nyní, dnes nemají takové zásoby jako kdysi, používají více agenturní pracovníky, což jim dává větší flexibilitu a jsou i v lepší likvidní pozici. Shrnuto: Na možné nárazy a krize jsou připraveny lépe než v minulosti.
Souvisí to i s většími zkušenostmi získanými za 30 let svobody od listopadové revoluce?
Určitě. Firmy i banky mají dnes vyšší standardy v podnikání, využívají více moderní technologie, všichni jsou zkušenější. A chci u toho připomenout, že politika nemá až takový vliv na to, v jaké kondici je ekonomika, jak by se mohlo někdy zdát. Politické turbulence v Česku v tom nesehrávají takovou roli.
Malé a střední podniky tvoří základ české ekonomiky a často jsou to rodinné firmy. Za posledních 30 let už v nich ale došlo ke generační obměně. Jak se to projevuje?
Skutečně se to děje, v mnoha firmách probíhá generační výměna a mění to i jistým způsobem celou ekonomiku. Je to fenomén současnosti a my jako banka také na to musíme reagovat, máme pro to celé portfolio navázaných služeb včetně strategického poradenství. Dokážeme poradit, jak ošetřit nabytý kapitál, jak předat či prodat firmu. Samostatnou otázkou ale je, zda chtějí mladší generace pokračovat v podnikatelské tradici svých příbuzných v malých a středních firmách. Podle našich dat jen kolem 14 procent společností bylo předáno v rámci rodiny, zbytek byl odprodán či řešen jinou cestou a jen kolem třetiny předání bylo nakonec úspěšných. Jak jsem říkal, je to velmi zajímavý fenomén a není to vůbec triviální záležitost. Pokud se firma připravuje na předání či prodej, je to jedno z největších úskalí zejména při fungování malých a středních podniků, ne každý podnikatel si to ale uvědomuje.
Už od roku 2013 ČSOB zveřejňuje reprezentativní Index očekávání firem, co přesně zkoumá?
Ptáme se kolem 400 firem s ročním obratem od nuly do půl miliardy korun. Ptáme se na tři základní otázky: Jaká jsou očekávání ohledně poptávky po jejich zboží a službách, pak se ptáme na investiční apetit, tedy zda budou v nadcházejícím roce investovat více nebo méně než předtím a třetí otázka směřuje k záměru rozšiřovat či utlumovat vlastního podnikání.
Co ukazují poslední výsledky?
Ve všech parametrech jsou očekávání českých firem pozitivní a optimistické. Největší je u poptávky po službách a zboží, o něco menší u investic a rozšiřování podnikatelských záměrů. Nevidíme ale pesimismus, ani nějaké velké obavy z dalšího vývoje.
Tato čísla sledujete dlouhodobě, jak si je překládáte?
Míra optimismu se samozřejmě rok od roku mění, ale ekonomika jako celek pořád funguje. Obavy z rizik plynoucích z ciziny má vliv jenom na část podnikatelů. Malé a střední podniky mají primárně odbyt v České republice zejména ve službách a maloobchodu a blízkou budoucnost vidí velice pozitivně. Stejná je i moje prognóza. Český spotřebitel je prostě „v laufu“.
Kde vidíte menší míru optimismu?
U firem orientovaných na export. Tu a tam to vidíme u firem navázaných na automobilky nebo u strojírenských společností. U nich vidíme ochlazení poptávky zhruba o deset až patnáct procent, například kvůli situaci v Německu. Na druhé straně tyto firmy s tím už většinou počítají, jak jsem říkal, jsou připravené a některé už i diverzifikovaly výrobu, aby byly dopady na ně co nejmenší.
Přes 68 procent zástupců podniků je spokojeno s ekonomickou situací v Česku, vidíte ve výsledcích Indexu očekávání firem i to, jak se mění jejich fungování?
Ve srovnání s minulostí jsou české firmy efektivnější, profesionálnější, sofistikovanější, kvalifikovanější, vykazují vyšší produktivitu práce, používají čím dál více moderní technologie. Nedostatek pracovní síly řeší například zapojením automatizace a robotizace. I ty menší pak vnášejí do svého podnikání prvky, které byly předtím známé především u velkých korporací. Vidíme to i na daleko užší spolupráci s bankou, více se bavíme o produktech, o celkové strategii, což předtím některé firmy nedělaly.
Snažím se dopátrat toho, zda Index a to, co z něj plyne, ukazuje na změnu podnikatelského prostředí.
Obecně je u nás podnikání zodpovědnější a změnilo se strategické uvažování o tom, co dělat dál. Daleko kvalifikovanější jsou i banky. Když se to propojí, vytváří to celkově lepší prostředí a vede ke zkvalitnění služeb a nabídky.
Ukazují údaje z Indexu a vaše zkušenosti i něco negativního?
Často si firmy stěžují na poměrně velkou byrokratickou zátěž, která byznys v Česku provází. Potřebují administrativu zjednodušit. V tom ale nejsou firmy vůbec optimistické, že se to stane rychle. V případě očekávání celkového vývoje ekonomiky i jejich podnikání naopak pořád převažuje optimismus. A to je dobrá zpráva pro celou zemi.
Viliam Buchert
Autor je spolupracovník redakce
Co ukazuje Index očekávání firem od ČSOB
Index v mezikvartálním srovnání sice poklesl o 7,4 bodu, ale nadále indikuje převažující optimismus a nachází se v plusových číslech.
Zvýšení poptávky pro poslední čtvrtletí letošního roku očekává 42 procenta zástupců živnostníků a malých či středně velkých firem. Pokles naopak očekává 24 procent podniků, stejné procento nepředpokládá v poptávce žádné změny a desetina podnikatelů nedokáže vývoj poptávky po svých produktech či službách zatím odhadnout.
Až 40 procent živnostníků a zástupců malých či středních firem očekává, že jejich investice v letošním roce budou vyšší než v loni. Menší objem hlásí 35 procent dotázaných. Dalších 22 % podnikatelů nepředpokládá ve vývoji investic žádné změny a necelá 4 procenta nedokážou vývoj svých investic odhadnout.
Podíl podnikatelů, kteří se chystají své podnikání rozšířit, se mezikvartálně zvýšil o 2,3 procentního bodu. Rozšířit podnikání v horizontu jednoho roku plánuje více než 19 procent oslovených firem.
Celkově je pak se současnou ekonomickou situací v České republice rozhodně spokojeno či spíše spokojeno 68,4 procenta zástupců malých, střední i velkých firem.
Zdroj: Pro ČSOB zpracovala agentura Datank na vzorku 400 firem.
Petr Manda
Vystudoval Fakultu mezinárodních vztahů VŠE, má dvacetiletou praxi v bankovnictví a do ČSOB nastoupil v srpnu 2005 jako ředitel regionální korporátní pobočky v Praze. Je výkonným ředitelem divize firemního bankovnictví ČSOB a prostřednictvím třiceti šesti poboček obsluhuje podnikatele a malé i střední firmy na celém území České republiky. Ve svém volném čase rád jezdí s rodinou na hory, v létě na kole a v zimě na běžkách.
