Smlouvy měly být původně podepsány už letos na podzim. Projekt je však příliš velký a bude se realizovat patrně na etapy, řekl na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně předseda představenstva OHL ŽS Michal Štefl. „Projekt je grandiózní, řeší se kontragarance ruské strany,“ uvedl Štefl. Jeho slova potvrdil i generální ředitel státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti EGAP Karel Pleva, která má projekt pojistit. „Chceme větší zapojení ruských státních financí do projektu, abychom věděli, že nad tím drží někdo ochrannou ruku, abychom nešli do rizika. Je to obrovský, gigantický projekt,“ upozornil Pleva.
Celý projekt ve výši 40 miliard korun, který má česká strana realizovat, je asi čtyřikrát vyšší, než dosud nejdražší akce, kterou kdy EGAP pojišťovala. Zástupci EGAP, České exportní banky (ČEB), ministerstva průmyslu a obchodu, OHL ŽS a dalších českých firem o projektu na MSV jednali. „Projektu by pomohla etapizace,“ uznal Štefl. Podle něj je realizovatelná první část. Obnášet má asi 100 kilometrů železnic za zhruba 300 milionů eur. Podle Štefla je v plánu podpis rámcové smlouvy s ruskou stranou v polovině prosince při návštěvě ruského prezidenta Medveděva v Praze.
Výstavba železnice o celkové délce 711 kilometrů měla začít do konce letošního roku. Celkové náklady se odhadují podle dřívějších informací na 150 miliard rublů (skoro 92 miliard korun) a podílet se na nich má federální i regionální rozpočet. Česká strana má stavět zhruba polovinu železnice. Dalších asi 300 kilometrů a osmikilometrový most přes řeku Ob má dělat ruská strana. Projekt na české straně financuje konsorcium bank, jehož lídrem je ČEB. Dále je členem UniCredit a ING. Celý projekt zaštiťuje korporace Ural průmyslový - Ural polární. Cílem je postavit železnici v místech, která jsou bohatá na rudná naleziště. Železnice se má stavět i v místech, kde byly v minulosti gulagy a jsou nepoužívané tratě, které stavěli vězni z dob komunismu. OHL ŽS chce zachované náspy tratí využít.
Třetinu celého projektu platí ruský stát, má zajistit především most přes řeku Ob, další třetinu tratí od svých nalezišť směrem k městu Nadym má zaplatit Gazprom a zbývající podíl chtějí Rusové řešit úvěrově s českou stranou. „Tato třetina se bude ještě dál členit na další části, nakonec to získá reálnou podobu,“ domnívá se Štefl. Podle něj je účast na projektu velkou šancí pro české firmy. Kolem tratí mají vzniknout desítky těžebních a energetických závodů. S tím souhlasí i Pleva. „Kolem železnice se rozvíjejí další možnosti a projekty pro české výrobce. Nyní se jedná o stavbě elektrárny hned vedle železnice, budou tam doly na rudy a to všechno bude železnice spojovat. Je tam příležitost na řadu let dopředu,“ soudí Pleva.
