České stavitelství trpí nedostatkem veřejných zakázek
Ředitelé stavebních společností potvrzují své predikce poklesu českého stavebnictví v roce 2011. A prognóza pro příští rok? Pokles bude mít pokračování. Hlavním důvodem je nízká poptávka financovaná jak z veřejných, tak i privátních zdrojů.
#####Redukce stavebních kapacit
Společnosti proto musely začít s redukcí svých kapacit. Aktuální vytížení stavebních společností je na úrovni 79 procent. A některé zakázky se realizují i za cenu ztráty. S tím, že situace je náročná především v inženýrském stavitelství, souhlasí i Petr Čížek, jednatel společnosti Swietelsky stavební a předseda Sdružení pro výstavbu silnic: „Investoři se jen zvolna odhodlávají vypisovat výběrová řízení, což je paradoxní zejména v současném období, kdy je silniční síť po zimním provozu v tragickém technickém stavu.“ To se samozřejmě promítlo i do rozložení sil na trhu, jak potvrzuje Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema: „Úplně zmizela segmentace trhu z pohledu velikosti stavebních firem. Dříve se velké stavební firmy zajímaly především o infrastrukturní veřejné zakázky v řádu stovek milionů korun. Dnes se tyto firmy účastní výběrových řízení na zakázky v řádu jednotek nebo desítek milionů korun bez ohledu na to, že mají organizační strukturu nastavenou na jiný typ zakázek. To následně spouští cenovou válku.“
#####Nové zakázky se získávají velmi obtížně
Propad v oblasti nových zakázek měl ale také podstatný vliv na způsoby, kterými společnosti své zakázky získávají. Jako nejlepší zdroj svých zakázek nyní firmy hodnotí výběrová řízení (poprvé od začátku prováděných výzkumů společností CEEC) oproti dříve preferovaným osobním kontaktům. Zároveň se výrazně zlepšilo hodnocení transparentnosti výběrových řízení. Devět z deseti ředitelů potvrzuje, že je možné získat takovouto stavební zakázku bez úplatku. Avšak řízení financovaná z veřejných zdrojů jsou společnostmi hodnocena méně optimisticky.
O možnosti získat veřejnou stavební zakázku bez poskytnutí úplatku je přesvědčeno pouze šest z deseti ředitelů. Za úplatek považuje mírně nadpoloviční většina ředitelů i částky/dárky do hodnoty 10 tisíc korun. Naopak částka do jednoho milionu korun není považována za úplatek pouze dvěma procenty stavebních společností. „Není to problém jenom stavebnictví, ale celé společnosti, která se zatím stále – bohužel – potýká s řešením korupce na nejrůznějších rovinách,“ dodává k výsledkům výzkumu Tomáš Macků, Research & Communication Director Ipsos Tambor.