Český divoký západ? Lomy kousek od Berouna

Po šestačtyřiceti letech přijel na Velkou Ameriku Limonádový Joe. Týdeník Sedmička tam byl s ním.

Zatímco cesta do Spojených států amerických trvá přes půl dne, k lomu Velká Amerika nad Mořinou přijedete z Berouna či Prahy za necelou půlhodinu. Místo si pro natáčení kovbojek oblíbili filmaři. Divoký západ z české Velké Ameriky několikrát udělali i americké štáby.
Nejznámějším snímkem, který se tu natáčel, je parodie na westerny Limonádový Joe aneb Koňská opera.

Fiala zaskočil za Fialovou

„Přesně si to vybavuji, tamhle odtud jsem visel a támhle po té úzké cestě jsem jel na koni nahoru místo Květy Fialové. Bylo to pro ni nebezpečné a já na koni uměl. Dnes nikdo neví, že v jejích šatech jsem já,“ prozrazuje na vyhlídce nad lomem čtyřiaosmdesátiletý představitel Limonádového Joa Karel Fiala. Po krkolomné cestě prochází podél lomu na protější stranu.
„Je to nádhera, je příjemné počasí. Když jsme natáčeli, bylo hrozné vedro. Ta Kolaloka, co jsme měli, se ale nedala pít. Menšík ji vždycky zahazoval. Tak jsme pili minerálku,“ vzpomíná Fiala. Občas se štábem zajeli i na Mořinu. Občerstvit se. Někdejší restaurace už ale nefunguje, Karel Fiala tedy navštívil jinou. Majitel slavného hrdinu hned poznal. „Mohl byste se nám tu podepsat,“ vyzval Fialu.

Eldorádo trampů

„Kolem Mořiny je na třicet jámových lomů. Další jsou také v okolí Koněprus. Celkem je na Berounsku téměř sto různýchlomů,“ říká geoložka ze správy CHKO Český kras Irena Jančaříková.
Mezi filmaři jsou nejvyhledávanějšími Velká Amerika, Alkazar a Solvayovy lomy. „Ročně dáváme několik povolení k natáčení. Většinou jsou to zahraniční produkce. Američané, Italové, Rusové,“ upřesňuje Jančaříková. Největším magnetem z trojice zmiňovaných je právě Velká Amerika. „Je největší, vypadá monumentálně,“ říká Jančaříková. Třebaže ji filmaři využívají k vyobrazení Divokého západu, název Amerika místo získalo ze zcela jiného důvodu. „Původně se myslelo, že název souvisel s trampským hnutím. Lom byl přímo Eldorádem trampů. Nicméně paní Jelenová, která po původu názvu pátrala, zjistila, že Amerikou byla nazývaná už v devatenáctém století samota, která tam stála před vznikem lomu. Možná to souviselo s tehdejším odchodem lidí za oceán,“ vysvětluje Jančaříková.

Silnice posetá auty
Podle námětu Jacka Londona na Americe vznikl i další pokus o westernovou podívanou, film Cesta na jihozápad. Zahrál si v něm i Jiří Schmitzer, který se o několik let později vrátil do nedalekého lomu Paraple neboli Solvayových lomů. Tam natáčel snímky Bumerang a seriál Zdivočelá země.
Třicet let po Koňské opeře si mořinský „Grand Canyon“ vybral do svého filmu Akumulátor I. režisér Jan Svěrák. „Lokalitu jsme vybrali vzhledem k exotičnosti a přírodní kráse, zároveň to bylo blízko Prahy. Od té doby jsem tam ale nebyl, “ říká Jan Svěrák. Na Americe strávil jeho štáb tři dny. Vznikla tu scéna, kdy se na jachtě stávají z indiána Roberta Kodyma a kovboje Davida Kollera pokrevní bratři.
Na natáčení nevzpomínají jen herci a členové štábů, ale i někteří starousedlíci. Třeba Vlasta Caldová, která s manželem žije u cesty k lomu. „Když se tu natáčí, je silnice posetá auty. Nedávno tu třeba Němci dělali Sněhurku a sedm trpaslíků,“ říká Caldová. V lomu už viděla kovbojskou základnu i buddhistický chrám. „Když tu točila Angelina Jolie, pořád tu létal vrtulník. Dělali jsme si legraci, že sem za ní lítá Brad Pitt,“ říká s úsměvem Caldová. Její dědeček pracoval na Americe, když se tu natáčel Joe. „Rád na to vzpomínal, prý chodili s herci společně do kantýny,“ vybavuje si Caldová.

Velké zásoby

To, že je Velká Amerika skutečným magnetem, potvrzuje i starosta Mořiny Vojtěch Štička. „Když někomu řeknu, že jsme z Mořiny, nezná to. Když ale povím Velká Amerika, má většina lidí jasno. Neznám nikoho, kdo by nebyl rád, že tu tenhle lom máme,“ tvrdí Štička. Do obecní kasy ale nejde z natáčení ani koruna. Podle Štičky je nutné návštěvníkům neustále připomínat, že zatímco herci na dno lomu smějí, pro ostatní je vstup přísně zakázáný. Náměstek firmy Lomy Mořina Radim Vaculovič neočekává, že se situace změní.
„Ručíme za bezpečnost. Amerika má pořád velké zásoby, deset milionů tun kvalitního vápence. Je těžké říci, zda se tu ještě bude těžit,“ říká Vaculovič.