Pro mnoho Budějovičáků je letiště v Plané srdeční záležitost. Ve městě žijí děti a vnuci bývalých vojenských pilotů. Někteří obyvatelé, ale i podnikatelé považují budování mezinárodního civilního letiště na místě vojenského za černou díru na peníze.
Od jeho vzniku v roce 2005 už město do podniku vložilo šestadevadesát milionů korun, Jihočeský kraj 115 milionů. Návratnost peněz je zatím méně než třetinová. Kdy a jak začal letecký provoz při západní straně města?
1. Nápad místních aviatiků
S nápadem letiště přichází začátkem třicátých let minulého století místní aeroklub. Garantem bylo město České Budějovice. Vybírá pozemky a pro výkopové práce využívá nezaměstnané. V roce 1935 dokončuje letiště firma Matyáš a Moučka. Celé dílo, včetně příjezdové silnice, se kolauduje v prosinci 1937. Letiště má tři dřevěné hangáry, do každého se vejde až deset letadel a jednopatrovou budovu s dílnami a kancelářemi.
2. První vojáci
Poprvé se vojenští letci představují v Plané v červnu 1937 při leteckém dni. Atrakcí jsou stíhačky Avia B-534. V té době začínají vyrážet z místa četnické letecké hlídky. Dohlížejí na západní hranici. Vzniká takzvaná Haléřova letka, tvořená lehkými bombardéry, pořízená ze sbírky obyvatel nazvané Jižní Čechy armádě. Základna slouží jako vojenská. Činnost ruší nástup nacismu. Místo obsazuje Luftwaffe se záložním útvarem a leteckou školou. Zkouší první turbinové stíhačky Messerschmidt 262. Montují je v nedalekých Korosekách. Kvůli jejich přepravě Němci rozšiřují silnici.
3. Roky po osvobození
V červnu 1945 vzniká 2. Letištní peruť. V první fázi opravuje a chrání majetek a odminovává prostory. V té době tady zakládá armáda tradici leteckých opraven, která vydrží až do roku 2004. Slavností je přílet českých příslušníků britského královského letectva R.A.F., kteří založili 2. leteckou divizi. Od 1. července 1947 začíná pravidelný letecký provoz Československých aerolinií na lince Praha – České Budějovice. Létá se dvakrát denně. V roce 1948 vzniká výcvikové středisko pro izraelské letce. Na letadlech Avia S-199 je školí čeští váleční veteráni.
4. Léta komunismu
Po roce 1948 končí linka do Prahy a letku opouštějí západní piloti. Padesátá léta začínají zahájením generální rekonstrukce letiště. Nastupují sovětské migy. Od roku 1955 zůstává v Plané jen 1. stíhací letecký pluk.
5. Divoká devadesátá
Nezvratné změny přicházejí po roce 1990, kdy dílny opravují hlavně stíhačky Mig-23 BN. Ty jsou později určené k vyřazení.
Počátkem devadesátých let sílí hlasy místních obyvatel proti hluku z provozu letiště. V peticích požadují kompenzace nebo zrušení letů. Obce Litvínovice, Planá a Homole se rozrůstají o nové rodinné domy.
V roce 1996 zůstává jen
2. letka Vojenského technického ústavu letectva nazvaná stresová. Kromě oprav slouží letiště pro přesuny vojáků na zahraniční mise.
6. Obnovení provozu
Budějovická radnice jedná s armádou o možnosti využití prostoru pro smíšený civilní a vojenský provoz. K 31. prosinci 2005 ale vojsko letiště definitivně opouští.
Na společném provozování letiště se v roce 2005 domluvili jako partneři Jihočeský kraj a město České Budějovice. Založili akciovku, ve které vlastní většinu pozemků a nemovitostí Jihočeský kraj. Přebírá je bezúplatně od armády
k 11. září 2007. V roce 2007 začíná první etapa rekonstrukce letiště. Hned příští rok získává společnost licenci na neveřejný mezinárodní provoz. Likvidují se staré ekologické zátěže.
7. Dálnice ve vzduchu
Podle vedení závisí další vývoj letiště na penězích od města, Kraje a Evropské unie. První etapa přestavby stála víc než šedesát milionů korun. Zahrnovala rekonstrukci administrativní budovu a řídící věže. Letos má začít další fáze, která spotřebuje miliardu korun. Společnost musí kvůli licenci na veřejný mezinárodní provoz postavit devět půl kilometru dlouhé oplocení, osm vstupních bran, odbavovací halu, upravit dráhu a vylepšit technické zázemí. Výdaje by měly z poloviny pokrýt dotace z evropských fondů. Žádost o příspěvek bude rada ROP Jihozápad schvalovat v polovině dubna.
Pro letošní rok žádá letiště od města devatenáct milionů. Šéf Ladislav Ondřich to zastupitelům zdůvodnil krátkou zprávou. Kritizoval ji budějovický radní za TOP 09 Tomáš Bouzek. „Zastupitelé musí víc kontrolovat hospodaření letiště. A žadatel by měl potřebu peněz lépe doložit,“ řekl Bouzek.
Pokud letiště po všech stranách uspěje, mohou Jihočeši už za dva roky létat linkou třeba do Říma nebo Barcelony. Cestování vzduchem má zatím větší naději na úspěch než jízda po dálnici D3, která bude v nejlepším případě kolem Budějovic hotová po roce 2017.
Letiště a zajímavosti
Letiště leží 6,5 kilometru od centra Českých Budějovic
Má rozlohu 250 hektarů
Ranvej je dlouhá 2,5 kilometru
Zatím má licenci na neveřejný mezinárodní provoz
Přistávat a startovat tam mohou letadla s až 160 cestujícími typu Airbus 320 a Boeing 737
V loňském roce tam startovalo nebo přistálo 8 238 většinou malých a lehkých letadel
