Charismatický technokrat ve válce
Zřejmě největším potížím své kariéry čelí v posledních týdnech někdejší jihlavský starosta a současný prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal.
Skupina poslanců se snaží dosáhnout jeho odvolání s odkazem na Dohnalův nákladný život za peníze daňových poplatníků. Jeho počínání v čele úřadu prověřuje policie, on se snaží nařčení vyvracet a válčí s poslanci, novináři i s kolegy v úřadě.
Koho za starostku? Co ten mladý inženýr?
Dohnalova politická kariéra začala v řadách členů Československé strany socialistické, za níž byl v roce 1990 zvolen do jihlavského městského zastupitelstva. V té době pracoval jako vedoucí výpočetního střediska v nemocnici, rozjížděl vlastní firmu a nic nenasvědčovalo tomu, že se z absolventa elektrotechnické fakulty ČVUT stane jedna z nejvýraznějších postav regionální politiky přelomu století.
Dohnalova politická kariéra nabrala doslova raketovou rychlost 12. září 1991. Republikánům, lidovcům a občanským demokratům se v tajném hlasování podařilo překvapivě sesadit první porevoluční starostku Danielu Brodskou a zastupitelé zaskočeni náhlým zdarem neměli předjednanou žádnou náhradu.
Nenápadný, ale bezpochyby schopný a tehdy ještě zřejmě i nekonfliktní socialista Dohnal se v bezradné atmosféře ukázal být nakonec jediným, na kom se dokázali shodnout. V jedenatřiceti letech se tak stal starostou padesátitisícového města.
Přestože neměl Dohnal zázemí velké politické strany, dokázal si zanedlouho vybudovat takřka neotřesitelnou pozici. Rozhodně neplnil roli provizorního starosty a mnozí tehdejší zastupitelé později připustili, že jeho schopnosti podcenili. Právě slovo schopnosti se v souvislosti s Dohnalem vyskytuje často a i jeho zavilí odpůrci mu přiznávají neobyčejný rozhled, taktický um i jisté charisma. Doslova památné jsou i jeho rétorické výkony na adresu oponentů.
Již dva roky po zvolení starostou se Dohnal stal předsedou Svazu měst a obcí. V roce 1994 pak svůj post v čele města obhájil, tentokrát však již v barvách Liberální strany národně sociální a jako kandidát Jihlavské aliance.
Z provizorního starosty vláda silné ruky
Možná i díky neopakovatelné porevoluční době lze dnes Dohnalovo působení na radnici asi nejvýstižněji nazvat jako vládu pevné ruky. Pro charismatického starostu jakoby tehdy nebylo nic nemožné. Do městské rady například neváhal přibrat lidi z komunistické kandidátky, nebo třeba nechal ze zastupitelstva vyvést poslance Čestmíra Hofhanzla.
Dlužno dodat, že Hofhanzlovi se tehdy nelíbily podmínky přenechání pozemků firmě Bosch Diesel. Vztahy radnice s podniky a podnikateli za Dohnalovy éry byly vůbec poměrně dramatické. Podnikatelské prostředí ve městě bylo tehdy rozděleno na dvě hlavní skupiny. Za střed první z nich byl považován jihlavský Rotary Club, o němž se tehdy, spíš než jako o charitativní organizaci, mluvilo i psalo jako o klientelistickém spolku. Jeho členem byl i Dohnal. Konkurenční skupina se pak rekrutovala zejména z okruhu kolem společenství firem Icom.
První hejtman a šéf úřadu
Radnici opustil Dohnal po dvou volebních obdobích v roce 1998, již v roce 2000 se ale do politiky vrátil. Jako lidovci nominovaný nestraník vyhrál v barvách Čtyřkoalice krajské volby a stal se historicky prvním hejtmanem kraje Vysočina. O čtyři roky později už vedl kandidátku lidovců a musel se spokojit „jen“ s místem náměstka.
Do KDU-ČSL vstoupil Dohnal v roce 2005 a hned poté jej lidovci prosadili jako svého muže do čela Nejvyššího kontrolního úřadu. Zde nyní čelí snahám o odvolání. Impulzem iniciativy poslanců byl drahý pronájem velkého bytu v Praze, využívání hned tří služebních aut, nákladné nákupy uměleckých děl či pronajímání kanceláří.
František Dohnal žije stále v Jihlavě, s rodinou obývá dům v centru města, který je přestavěný z někdejší modlitebny.
Jak hodnotíte práci Františka Dohnala? Pište na mail redakcejihlava@mf.cz
