Chce se mi brečet z našich chyb

Hradečtí hokejisté vedení kapitánem Martinem Koudelkou směřují k předsezonnímu cíli, kterým je postup do play-off .

Porážky s Chomutovem a Ústím po předcházející šestizápasové vítězné sérii potvrdily, že s týmy z vedoucí čtyřky se hradeckým hokejistům letos nedaří. Dokázali z nich porazit jen jednou doma Jihlavu. „Musíme začít se silnými mužstvy vyhrávat,“ říkal po domácím zápase s Ústím pětatřicetiletý kapitán týmu Martin Koudelka, loňský mistr extraligy s Třincem, kde hostoval, a mistr světa v in-line hokeji.

Jaké máte dojmy z dvojzápasu s největšími favority na postup do extraligy?

Je to bída. Chtěli jsme nějaký bod udělat a navázat na předchozí zápasy. Zatím jsou zřejmě obě mužstva výkonnostně nad naše síly. Snažíme se, bojujeme, ale to je zatím asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. Přitom tam máme dobré momenty, ale potom přijdou úplně nesmyslné chyby. Až by se mi z toho chtělo brečet. Vždyť takové chyby nedělají ani mladší dorostenci.

Co s tím budete dělat?

Musíme bodovat s mužstvy, která nás teď čekají, jsou s námi rovnocenná, a připravovat se na play-off . A měli bychom začít vyhrávat i se silnými mužstvy.

Ústí jste dal gól. Jak se vy osobně cítíte?

Touto dobou mi vždycky docházely síly, ale letos to zatím ujde. Náš útok funguje, takže jsem spokojený. Ale když potom dostaneme zbytečné góly, psychiku to nalomí. Nemáme na to, abychom zápas s tak silným týmem, jako je Ústí, otočili.

Na začátku sezony jste měli šňůru nepodařených zápasů, na kterou navázala úspěšná série šesti zápasů. Kde nastal obrat k lepšímu?

Začali jsme si věřit, najednou jsme vyhrávali i vyrovnané zápasy na penalty. Na mužstvu bylo znát, že se nebojí vyhrát.

Jaká je nyní nálada v týmu?

Neděláme z porážek tragédii. Chomutov i Ústí jsou špičková mužstva, se kterými se můžeme rovnat, jen když podáme nadstandardní výkon. Dva zápasy se nám nepovedly, což se svým způsobem dalo čekat. Musíme je hodit za hlavu a soustředit se na další.

V týmu jsou mezi hráči velké věkové rozdíly, jak se s nimi srovnáváte?

Je to v pohodě, my to s Káďou (spoluhráč Jiří Kadlec, pozn. red.) nějak přežijeme. On je ještě o pět let starší, takže to ani neřeším. Alespoň dokud budeme mladším stačit, což snad zatím stačíme. S kluky vycházíme v pohodě, třeba Budík (třiadvacetiletý útočník Vít Budínský, pozn. red.) je taky takový blázen. Pohoda, neřešíme to.

Nešetříte se přece jen trochu ve svém věku?

To se nedá. A kdybych řekl, že jo, tak mě odtud vyženou. Každý zápas se musí hrát naplno. Nerad prohrávám.

V Hradci hrajete již šest let. Na které okamžiky nejraději vzpomínáte?

Bylo jich hodně. Po celou dobu tady byla výborná parta. Teď se tvoří nový tým, tak je to zase zajímavé. Přišli noví mladí kluci, s tím se dá pracovat. I když to není tak jednoduché jako předtím, když jsme se všichni po šesti letech naprosto detailně znali.

Mezi bývalými spoluhráči vám byl blízký dnes ústecký Jaroslav Roubík. Jste v kontaktu?

Dlouho jsem s ním nemluvil. Jen jsme prohodili pár slov na ledě. On má svoji práci tam a už to není jako dřív. Ale občas si zavoláme, to jo. Letos v létě jsme plánovali nějaký sraz, ale nestihli jsme to. Takže to určitě doženeme po sezoně.

A vaše cíle v letošní sezoně?

Hrát play-off , jít co nejdále a předhonit Budíka v počtu gólů. (Kolem právě prochází Vít Budínský - „Hele, to nebude problém,“ komentuje mladý střelec. Koudelka souhlasně přikyvuje.)