Měsíční hlášení firem, více peněz pro dvojčata a vyšší odvody OSVČ. Daňové změny v roce 2026
- V prvních třech měsících roku 2026 musejí firmy upravit mzdové softwary z důvodu změny registrací zaměstnanců a zasílání měsíčních hlášení.
- Rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší.
- Živnostníci a podnikatelé si připlatí dvanáct set korun měsíčně navíc.
S rokem 2026 přichází řada daňových a dalších změn například v dávkách, zdaleka ne všechny lidé a firmy přivítají. Nastupující vláda místy chystá změkčení, jinde naopak přitvrdí. Především tím, že znovu zavede elektronickou evidenci tržeb, byť tentokrát ve vlídnější podobě bez papírových účtenek.
Výrazněji polepšit si mají pracovníci v gastronomii, jimž kabinet slibuje osvobození spropitného od daní. A ulevit zaměstnavatelům od papírování má jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele schválené minulou vládou. Počáteční fáze nového opatření však přinese řadu starostí a práce navíc.
„Je to krok k modernější a předvídatelnější státní správě. Přinese větší přehlednost a sjednocení administrativních povinností,“ uvedla šéfka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek ministerstva práce Iva Merhautová. Ta si podle svých slov uvědomuje, že pro podniky to bude znamenat zátěž. „Přechod proto bude postupný a zaměstnavatelé budou včas a srozumitelně informováni,“ dodala.
Podrobné přehledy lhůt, procesů a jednotlivých kroků včetně detailního harmonogramu a vysvětlení nových povinností jsou k dispozici na webu MPSV v prezentaci.
Místo 25 formulářů jen jeden
V současnosti musejí firmy každý měsíc odesílat několika institucím až 25 různých hlášení. Nová legislativa je nahradí jediným měsíčním hlášením, které bude mít jednotnou strukturu a bude možné ho podávat více způsoby. Cílem je zvýšit srozumitelnost povinností a omezit duplicity v předávání dat.
Systém bude v počáteční fázi vyžadovat, aby se všichni zaměstnavatelé včas připravili na změny, které startují od dubna 2026. Do budoucna však mimo jiné přinesou kvalitnější a detailnější informace, které už stát nebude opakovaně vyžadovat. Z těchto dat má těžit i soukromý sektor – například v oblasti statistik, plánování či komunikace s úřady.
Do začátku dubna potřebují podniky upravit mzdové softwary kvůli úpravě registrací zaměstnanců a zasílání měsíčních hlášení. Čas do konce března by měly využít také k ověření, zda mají u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) předepsaným způsobem evidovány všechny své zaměstnance, za které budou měsíční hlášení posílat. V první fázi bude totiž nezbytné doplnit několik nových údajů o zaměstnavatelích a jejich zaměstnancích.
Podle ředitele ČSSZ Františka Boháčka je klíčové, aby si firmy na ePortálu správy zkontrolovaly, zda mají v registru řádně přihlášené všechny zaměstnance a někteří jim nepřebývají. To se týká těch, kteří už z daných pozic odešli. „Pokud by tak zaměstnavatelé neučinili, tyto odchylky by každý měsíc způsobovaly chybová hlášení,“ upozornil Boháček.
Méně peněz na jedno dítě
Další změny se dotknou rodin s dětmi. Od ledna se mění výše rodičovského příspěvku, nadále ho bude možné čerpat jen do tří let věku dítěte. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení z 525 tisíc korun ročně na 700 tisíc, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 tisících, a kvůli inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026, pocítit ji však mohou i rodiny se staršími vícerčaty.
„Současná výše rodičovského příspěvku je rozdílná podle roku narození dítěte. U dětí narozených do 31. prosince 2023 činí 300 tisíc korun a lze ji čerpat do čtvrtých narozenin. U dětí narozených od 1. ledna 2024 se zvýšila na 350 tisíc, ale maximálně do tří let věku,“ uvedla Anna Kevorkyan z pracovního portálu JenPráce.cz.
Rodiče dvojčat a vícerčat mají částku vyšší. Starší vícerčata narozená do konce roku 2023 mají nárok na 450 tisíc korun, mladší na 525 tisíc – opět s limitem čerpání tří nebo čtyř let podle data narození. Právě tato skupina si od roku 2026 polepší nejvýrazněji.
OSVČ začnou odvádět více
Nový kabinet hnutí ANO, SPD a Motoristů už ohlásil zastavení postupného zvyšování sociálního pojištění OSVČ, které zavedl konsolidační balíček. Vyměřovací základ má zůstat na letošních 35 procentech průměrné mzdy.
Na lednovém nárůstu těchto odvodů na 40 procent průměrného výdělku však vláda už nemůže z důvodu legislativního procesu nic změnit. „Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027,“ upozornila Petra Pospíšilová, šéfka daňového poradenství BDO. Staronová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ale řekla, že peníze dostanou živnostníci zpátky jako přeplatky.
Navýšení bude opět rekordní, vlivem mechanismu konsolidačního balíčku vzroste skokově. Drobní podnikatelé si připlatí přibližně o dvanáct set korun měsíčně navíc. „Konkrétně OSVČ s minimálními zálohami budou od ledna 2026 hradit na odvodech sociálního a zdravotního v souhrnu o 1126 korun měsíčně více,“ přiblížila Pospíšilová.
Radost nebudou mít ani živnostníci, kteří využívají režim paušální daně. Těm s nejnižšími příjmy se paušální daň zvedne o 1268 korun měsíčně. Za celý rok si tak připlatí více než patnáct tisíc.
Odpočty na výzkum a vývoj
Podstatná změna se týká uplatnění daňového odpočtu na výzkum a vývoj pro firmy. Nově bude možné tento odpočet využít až v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích oproti současným třem. Dochází rovněž ke změně výše odpočtu, která by měla pomoci inovativním podnikům.
Podle nových pravidel bude možné uplatnit 150 procent výdajů vynaložených na výzkum a vývoj, a to do výše limitu pro zvýšenou sazbu odpočtu, což je 50 milionů korun. Administrativně náročné daňové odpočty dosud odrazovaly zejména malé firmy. Novelu zákona, která to má změnit, schválili poslanci v září 2025.
V praxi to znamená, že si daný subjekt bude moci od roku 2026 od základu daně odečíst veškeré náklady na výzkum a vývoj a ještě dalších 50 procent z dané částky. Za výzkumný projekt realizovaný příští rok to může udělat například až v roce 2030 nebo kdykoli do té doby.
Tím, že odpočty bude možné využít v pěti následujících zdaňovacích obdobích, získají podniky více prostoru pro daňové plánování a budou moci lépe kombinovat různé daňové výhody, například slevy na dani za zdravotně znevýhodněné zaměstnance. Aby se předešlo účelovému dělení firem nebo vyčleňování výzkumných aktivit, vztahuje se limit 50 milionů korun na celý odpočtový celek, tedy na propojené subjekty.
Prodeje firem nad 40 milionů
Prodeje firem či akcií nad 40 milionů korun pak nebudou od ledna příštího roku podléhat zdanění. Opatření platilo od začátku roku 2025, a to kvůli nově zavedenému stropu na osvobození od daně z příjmu. Toto pravidlo se tedy nyní opět mění. Nově bude stačit splnit časový test a prodej velkých firem bude od daně osvobozen. U kryptoaktiv však limit 40 milionů korun zůstane zachován.
