Chile otevírá největší radioteleskop světa. Účastní se i čeští vědci

Radioteleskopy ALMA

Radioteleskopy ALMA Zdroj: Profimedia.cz

Otevření gigantického radioteleskopu ALMA, který je nejrozsáhlejší pozemní astronomickou pozorovatelnou svého druhu na Zemi, se zúčastní i čeští astronomové. Uskuteční se tuto středu 13. března v Chile. Jde o špičkové a zcela unikátní zařízení, které nemá obdoby.

ALMA bude znamenat průlom v současné astronomii, řekl Jan Palouš z Astronomického ústavu Akademie věd, který se v řídicím centru v poušti Atacama na slavnostní akt připravuje se světovými odborníky. „Na pozorováních přímo v centru ALMA bude pracovat astronom Stanislav Štefl, který pochází také z Astronomického ústavu. Doufám, že časem k němu přibudou i další Češi,“ uvedl Palouš.

ALMA má ambice rozluštit tajemství vesmíru

Tak jako další desítky vědců z celého světa se Češi podíleli na budování obřího teleskopu i proto, že se v roce 2007 stali členy Evropské jižní observatoře (ESO). Na observatoři v Ondřejově díky tomu vzniklo regionální centrum ALMA. Toto centrum se stane servisem a podporou pro uživatele ALMA ze střední a východní Evropy.

„Doufáme, že teleskopu ALMA se podaří objasnit různá tajemství vesmíru spojená jednak se vznikem hvězd a planetárních soustav, tak se vznikem galaxií a vůbec s vývojem celého vesmíru,“ věří Palouš. Do Chile byli na slavnostní otevření pozváni dva členové řídicího výboru ESO; Palouš a astronom Jan Buriánek.

Teleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) se nachází na chilské observatoři Chajnantor na náhorní plošině v nadmořské výšce 5050 metrů v poušti Atacama. Jde o jedno z nejsušších míst na planetě, pro astronomy je ale ideální. Vyhledávají místa s co nejmenším množstvím vody v zemské atmosféře, protože měření nesmí ovlivňovat vlhkost. Negativně působit a rušit pozorování mohou i vzdušné proudy. Právě Atacama je podle Palouše pro milimetrová a submilimetrová pozorování velmi dobrým místem.

ALMA disponuje jakýmsi "centrálním mozkem" jako fikce seriálu Návštěvníci

Gigantický teleskop za přibližně 650 milionů eur (asi 19,5 miliard korun) se skládá celkem z 50 dvanáctimetrových a řady dalších antén. Jeho část byla zkušebně spuštěna už na podzim 2011. Podle Palouše bude průlomem v oboru milimetrové a submilimetrové astronomie. „Díky svým rozlišovacím schopnostem a rychlostí expozic, které budou mnohem vyšší než u jiného zařízení, které na světě dosud existuje,“ řekl.

ALMA bude fungovat podle Palouše zcela jinak, než ostatní podobná zařízení. Ve svém centru má superpočítač, který sečte signály z jednotlivých antén a vytvoří přesný obraz zkoumané oblasti. Veškerá pozorování budou prováděna servisním způsobem - astronomové budou podávat návrhy, které posoudí odborná komise. Pokud bude návrh přijat, budou pozorování provádět vyškolení odborníci, dodal přední český odborník.