Chlupáči Zuzka a Max našli nové rodiny

Psi z přerovského útulku dostali šanci na nový domov. I díky Sedmičce, která pro ně hledala nové pány.

Jak se mají psi, kteří přes stránky Sedmičky hledali ztracený domov? Zatímco někteří ještě žijí v přerovském útulku a čekají na lepší život, jiní už mají své adoptivní rodiny. Mezi nimi třeba Zuzana a Max.

Voříščí dáma Zuzana si spokojeně užívá sníh. Už před dvěma měsíci se z ní stala paní domu v rodině Dagmar Kolomazníkové. Podřizuje se jí celý chod domácnosti, všichni si ji hýčkají, v misce má nejoblíbenější granule, v šatníku slušivý zimní obleček a dokonce i boty, aby si na posolených chodnících neničila ťapky.

„Zuzka se ještě před pár měsíci potloukala po Přerově a ve zbídačeném stavu se dostala do útulku. Někdo nám ji přehodil přes plot, měla úplně zplstnatělou srst,“ vypráví vedoucí útulku Soňa Hynčicová. Tím ale smolné období psa skončilo. Fenku si totiž vybrala na stránkách Sedmičky Dagmar Kolomazníková z Přerova, která se rozhodla dát jí domov a své dceři udělat radost.

„Dcera Tereza si vždycky přála mít psa. Jenže bydlíme v paneláku, tak jsme dlouho odolávali a místo psa jsme jí pořídili činčilu a andulku. Před časem ale dostala psa i její kamarádka a dceřino přání bylo ještě naléhavější. V září jsme listovali Sedmičkou a uviděli v nabídce Zuzku. Hned se nám zalíbila a rozhodli jsme se, že si ji vezmeme,“ říká Kolomazníková. Novinová stránka se snímkem křížence pudla má u Kolomazníkových dodnes místo na ledničce.

„Stálo tam, že je přátelská, ale déle si na člověka zvyká. Nedůvěřivá a ostražitá opravdu z počátku byla, ale jen vůči mužům a důchodcům s francouzskými holemi. Zatímco její vztah k mužům se možná i díky dceřinu kamarádovi Filipovi rychle změnil, na chodníku ťukající hole nesnáší pořád,“ podotýká Kolomazníková.

Pochvaluje si však to, že je fenka učenlivá a bez problémů zvládá první povely. Její majitelka dokonce říká, že je jejich Zuzana učebnicově chytrá psí holka.

Kdyby roční kříženec Max uměl mluvit, také on by se asi zmínil o přízni osudu. Ještě před měsícem žil v útulku a dnes má už svou dřevěnou psí boudu, šťastně běhá okolo vesnického stavení a společně se svým dalším psím kamarádem dělá radost rodině Pacovských.

„Max u nás žije teprve chvíli, ale už teď je jasné, že je to silná psí osobnost. Máme doma čistokrevného bígla jménem Goofy, se kterým se rychle skamarádil. Spí spolu v boudě a ani na sebe nežárlí. Ale když s nimi jdeme běhat a oba jsou v postrojích, snaží se Max Goofyho předehnat aspoň o půl čumáku - i za cenu toho, že ho odhodí do boku,“ líčí Tereza Pacovská.

Max měl štěstí, že se dostal do rodiny, která má nejen široké srdce, ale i velkou zahradu. „Výběh potřeboval. Našli jsme ho, jak pobíhá po městě. Byly u něj děti, které mi prozradily, že mu začaly říkat Maxi. Jméno už mu zůstalo a také nová rodina s ním souhlasila,“ podotýká Hynčicová.

S opuštěnými psy se čtenáři Sedmičky seznámí i v příštím roce.