Sběrem lahví si lze snadno přivydělat. V obchodech vykupují plastové lahve za půl kuny za kus. Nejvýkonnější sběrači si tak jen na Makarské riviéře přijdou až na 20 tisíc kun denně, což v přepočtu dělá asi 70 tisíc korun. Vše platí státní fond pro likvidaci ekologických škod. Jak upozorňují ekologické organizace, fond se kvůli tomu dostal do ztráty 700 milionů kun.
Mezi těmi, kdo vozí prázdné lahve do obchodů (některé zřídily dokonce speciální okénka pro vracení „petek“ ve velkém), se najdou i cizinci. „Po ránu se opalují a koupou a odpoledne se vrhnou na sbírání lahví,“ popisuje nevítanou konkurenci jeden z místních sběračů, který ale odmítá říct, kolik si denně vydělá. „Musím si přece dávat pozor na ministra financí,“ naráží na snahu chorvatského eráru zvýšit výběr daní.
Podle sdružení výrobců a dovozců nápojů Eco-Ozre si takto nevydělávají jen místní. Organizace zdokumentovala případy pašování celých kontejnerů s petlahvemi ze sousedního Srbska a Bosny a Hercegoviny. Předsedovi Eco-OzreDragicovi Bararicovi se nelíbí, že výkup lahví je neprůhledný. Podle něj nikdo neví, kolik lahví bylo skutečně vybráno a zda někdo z fondu nevyvádí peníze.
Záhřeb výkup lahví zavedl v naději, že tak naučí Chorvaty třídit odpad. „Současný systém je neudržitelný a bude změněn,“ připouští nyní ministryně životního prostředí Mirela Holy. Odměna za jednu petlahev se tak nejspíš sníží z 50 na 30 lipa.
Ekologické organizace, které brojí proti způsobu využívání peněz z fondu, zároveň poukazují na to, že pro některé Chorvaty je sbírání petlahví jediným zdrojem příjmů. „Je patologií naší společnosti, že sbírání petlahví funguje jako forma sociální politiky,“ prohlásil podle serveru tportal.hr Vjeran Piršić ze sdružení Eko Kvarner.
