Potvrzených případů prasečí chřipky v kraji každý den přibývá. V pondělí 7. prosince jich bylo na Vysočině celkem osmatřicet. Na přítomnost nového obávaného viru Pandemic H1N1 2009 však lékaři vyšetřují pouze lidi s těžším nachlazením či chřipkou.
Prasečí chřipky proto v kraji může být víc. „V minulém týdnu byl nárůst akutně respiračních onemocnění pouze o jedno procento, nevíme, jestli bude tento týden už překročen práh epidemie,“ řekla jihlavská krajská epidemioložka Alena Dvořáková.
Chřipková epidemie se zřejmě blíží
Lékaři dosud v kraji naočkovali tři stovky lidí, k dispozici mají první dodávku 1410 vakcín. Dalších 1500 dávek na Vysočinu dorazí ve druhé vlně. Chřipkových onemocnění bylo v kraji k minulému pátku v přepočtu 1717 na sto tisíc obyvatel, přičemž za epidemii odborníci považují dva tisíce nemocných.
Podle Dvořákové je důvodem obav z pandemie fakt, že se virus šíří v době netypické pro šíření každoroční sezónní chřipky. „Panuje obava, že by se mohly vzájemně ovlivnit viry prasečí a sezonní chřipky, a tím by mohl vzniknout nový typ viru, vyvolávající mnohem vážnější následky než dosud. Populace by tak nebyla připravena, neměla by protilátky a onemocnělo by více lidí – proto jde o vážnější situaci než dřív,“ vysvětlila epidemioložka.
Lékaři nyní začínají s očkováním prvních vytipovaných lidí, které by onemocnění mohlo ohrozit. „Všech pět krajských i soukromá nemocnice v Mostištích mají první várku vakcín. Očkují zejména zdravotníky, v jednotlivých případech po doporučení lékaře také těhotné ženy,“ řekla mluvčí hejtmanství Jitka Svatošová. Názory na prospěšnost očkování se stále nesjednotily. Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek, profesí lékař-ortoped, pokládá očkování za rizikové. „Informování o testech negativních důsledků a reakcí se zanedbalo, každé očkování mění lidskou imunitu,“ řekl. Sám se proti sezonní chřipce nikdy očkovat nenechal.
„Zda je nebo není vhodné v dobách epidemií očkovat, o tom se stále odborníci přou,“ upozornil Běhounek. Proti očkování se často staví právě lékaři, Běhounek to chápe. „Přistupují k němu opatrně, vidí mnoho komplikací,“ řekl.
Návštěvy v uplynulých dnech zakázáli na nemocničních odděleních jednotky intenzivní péče a anesteticko resuscitačním, doma zůstaly děti ze základních a mateřských škol v Horní Cerekvi, ve Svratce, v Herálci. Neučilo se ani v Senožatech, Častrově, Dobré Vodě a Polničce, dále pak v chotěbořské škole Smetanova, na druhém stupni velkomeziříčské základní školy Sokolovská, tamní střední škole řemesel a služeb a základní škole Seifertově v Jihlavě. Do 18. prosince bude preventivně zavřený i Domov důchodců v Proseči u Pošné. Do 11. prosince do školy nechodí ani děti v Habrech. Od 5. prosince nelze navštěvovat léčebnu v Háji u Ledče, do 13. prosince zavřeli školku v Ořechově a školu v Netíně na Žďársku, do 14. prosince školu Osvobození v Pelhřimově.
O uzavření zařízení či omezení návštěv se odborníci radí. „Domlouvám se s řediteli nemocnic a domovů pro seniory, zda chtějí uzavřít, nebo pouze informovat třeba upozorněním na dveřích při vstupu,“ řekla epidemioložka Dvořáková.
Epidemiologové doporučují, aby pracovníci sociálních a zdravotnických zařízení nechodili do práce nemocní, totéž tam platí pro návštěvníky. „Pouhé uzavírání zařízení vždy nemá efekt a navíc – epidemie se může táhnout. Nemocnice by byly i velmi dlouho zavřené,“ upozornila Dvořáková.
Lékaři nejdřív očkování nabídnou pacientům s chronickým vážným onemocněním, ženám v rizikovém těhotenství a vybraným zdravotníkům – praktickým lékařům a pracovníkům záchranných služeb. Přednostní skupinou budou i lidé nezbytní pro chod státu.
K očkování by měli zvát pacienty praktičtí lékaři, očkovat je pak budou oni ve svých ordinacích nebo zdravotníci ve vakcinačních centrech. Ta jsou v pěti bývalých okresních nemocnicích v kraji a v nemocnici sv. Zdislavy v Mostištích.
Očkování je nepovinné, platí ho stát.
