Ta scéna, tak důvěrně známá z filmů ze třicátých let, kdy se úředník prochází po chodbách radnice s rozpálenou cigaretou, jako by z dnešní doby zmizela. Cigareta prostě není v kurzu. Všude se propaguje zdravý životní styl a slogan, že normální je nekouřit, dokonce bije do očí i na krabičce cigaret. V prostorách úřadů se kouřit nesmí, dokonce ani na zastávkách městské hromadné dopravy. Nařízení je to sice hezké, jen kdyby někdo kontroloval jeho dodržování. O tom, že si můžete zapálit prakticky kdekoliv, jsme se přesvědčili i v našem testu Sedmičky.
Fotíte tu výstavu?
Přicházíme do budovy radnice. Chceme zkusit, jestli s někým pohne fakt, že se budu po mázhauzu procházet se zapálenou cigaretou. Uvnitř postává skupinka asi deseti lidí, kteří instalují výstavu, mezi nimi pobíhají magistrátní úředníci. Stojím přímo uprostřed mázhausu s cigaretou v ruce. Zapálenou. V tu chvíli k fotografovi, který je hned vedle mne, přichází mladá žena a ptá se: „Vy fotíte naši výstavu?“ Zapálené cigarety si všimla, ale neřekla ani slovo.
Zkoušíme tramvajovou zastávku. Tam už také několik let platí zákaz kouření. Cigareta hoří a její štiplavý dým se valí na vedle stojící lidi. Nikdo z nich ale nemá námitky. Dokonce ani projíždějící hlídka městské policie se nepozastaví nad tím, že někdo na zastávce kouří. Obdobná situace se opakuje na nádraží. Přestože všude visí cedulky s přeškrtnutým „retkem“, nikomu cigareta v mých ústech nevadí. Procházíme nádražní halou a proti nám se řítí pracovnice Českých drah. Potahuji z cigarety a míjíme se. Bez povšimnutí. Takže na nádraží se také „může“ kouřit.
Nemocnice a hospoda
Paradoxně místem, kde cigaretový kouř vadil, byla hospoda. Nekuřácký Pub v Pražské ulici. „Tu cigaretu budete muset zahodit. U nás se nekouří,“ slušně, ale důrazně oznamuje číšník. Jeho slov mi nezbývá než uposlechnout. Nakonec se vydáváme do fakultní nemocnice na Lochotíně. Přicházíme do pavilonu B a já vytahuji krabičku cigaret a zapaluji si. Půl minuty si toho nikdo nevšímá. Ani zřízenec, který prošel kolem. Najednou ale přijde změna.
„Vy tady snad kouříte? To si děláte srandu! Tady je nemocnice a žádná hospoda,“ ozvala se žena, která seděla za okénkem příjmu a vydávala známky za třicetikorunový poplatek. „S tou cigaretou budete muset jít ven,“ řekl o poznání přívětivěji lékař, který se přišel podívat, co že se to na chodbě vlastně děje.
Tristní bilance
Jaký byl význam našeho testu? Ověřili jsme si, že se politici ohánějí protikuřáckými zákony, kdy by chtěli cigaretu zakázat snad i na ulici. Ovšem všechno zůstalo jen ve fázi řečí a teorie. Vyšla nařízení, kde všude se nemůže kouřit, ale to, že si tam kuřák kdykoli zapálí, je vlastně jedno.
