Vzestup Číny jakožto světové velmoci začíná být patrný ve všech oblastech, z nichž k nejdiskutovanějším patří ekonomika či politický vliv. V rámci vědy se však dá hovořit o počtu vědeckých prací, které tamní výzkumné ústavy a univerzity produkují, a objemu peněz, který do vědy teče. Právě v tomto ohledu USA podle zprávy amerického Národního institutu věd ztrácejí půdu pod nohama.
„Spojené státy zůstávají lídrem ve financování vědy a výzkumu, Čína se však rapidně přibližuje,“ tvrdí studie úřadu. Podle ní USA loni nalily do výzkumu a vývoje 496 miliard dolarů, což představuje zhruba 26 procent do vědy globálně investovaných prostředků. Čína však skončila v tomto žebříčku v těsném závěsu s investovanými 408 miliardami dolarů, což odpovídá 21 procentům globálních prostředků. Do budoucna je tak podle Američanů velmi pravděpodobné, že nastane výměna světových lídrů. Čína totiž od roku 2000 sype do vědy a výzkumu každoročně v průměru o osmnáct procent více peněz než v předcházejícím roce.
Intenzita čínského výzkumu se projevila už v roce 2016, kdy jen podle statistik společnosti Elsevier, která spravuje jednu z největších databází vědeckých prací na světě, vyšlo s domicilem USA na 409 tisíc prací. S domicilem CN, tedy Čína, jich však bylo 426 tisíc. Postupný úpadek se ale projevuje i na počtu amerických doktorandů, jejichž globální podíl klesl z 25 procent v roce 2000 na dnešních devatenáct.
