Čínská jídla nejsou zdravá, tvrdí kuchař. Ale lidem chutnají

Zaplavily centrum města. Pražany si čínské restaurace získaly pikantní polévkou, kuřetem tajemné chuti a nízkými cenami.

Čínské restaurace: polstrované židle s čínskými motivy, čínský kalendář, ochotná obsluha a příjemná relaxační hudba. Standard, na který se Pražané mohou spolehnout. Nečeká je tu většinou žádné kulinářské překvapení, ale ani nepříjemný zážitek.
Čínské restaurace se staly pevnou součástí pražského koloritu. Jsou poblíž téměř každé stanice metra a v obchodních komplexech.
Čínské menu se stalo také nezbytnou součástí každého většího nákupního centra. Svoji roli hraje rychlost. Kde jinde zákazníkům uvaří přímo před očima čerstvé jídlo během pěti minut? „Čína“ je zkrátka východní alternativou amerických fast foodů a jejich hamburgerů.
Podle sinologa Zdeňka Hrdličky má raketový nárůst počtu čínských restaurací svůj původ v krizi textilního průmyslu na konci devadesátých let. „Početná komunita Číňanů a Vietnamců se musela rozhodnout, do jakého odvětví vloží své peníze,“ vysvětluje Hrdlička.
Dalším důvodem pak bylo silné zastoupení vietnamské komunity v Česku. Podobná historie obou států a spolupráce místních komunistických režimů do Československa lákala tisíce Vietnamců. Nepřestali přicházet ani po roce 1989.

Tajemství je v koření

V Čechách a zejména v Praze tak začaly vznikat asijské restaurace. Vietnamci a Číňané se chopili příležitosti a pozvolna učili konzervativní Čechy konzumovat i něco jiného než řízek či svíčkovou. Do češtiny se vžil krátký, jednoznačný pojem „čína“.
Podle Hrdličky je současný model většiny asijských restaurací podobný. Jedná se o rodinné podniky s šéfkuchařem z Číny.
Skutečná exploze těchto zařízení nastala na přelomu tisíciletí. Poptávka po rychlém, dobrém a levném jídle je po celé Praze obrovská. Dnes už má „svého Číňana“ v okolí snad každý Pražan.
„Přestávku na oběd mám pouze půl hodiny, což je na čínské jídlo tak akorát. Nikdy na něj nečekám déle než deset minut,“ říká Kamila Patáková, která pracuje na Praze 1.
Za popularitou stojí i trend zdravého stravování. Z nějakého důvodu totiž Češi začali považovat rýži, kořeněné kuřecí maso se spoustou restované zeleniny a exotickým bambusem za zdravé jídlo. Podle šéfkuchaře hotelu Tophotel Zbyňka Ženíška to je však velký omyl.
„Většina surovin v čínské kuchyni se upravuje na velkém množství rozpáleného oleje. Nejedná se zrovna o nejzdravější tepelnou úpravu masa či zeleniny,“ upozorňuje Ženíšek.
Podle Hrdličky je důvod prostší: Evropanům čínská kuchyně jednoduše chutná.
Tajemství „čínské“ chuti je v koření, často dováženém přímo z Číny.
Například provozovatelé čínské restaurace Tian Tong Zahrada ve Vladislavově ulici prozradili, že běžné koření jako pepř nebo majoránku nakupují v pražských supermarketech. „Ale většinu koření nezbytného pro dochucení získáváme od známých, kteří provozují prodejny potravin v Praze, nebo v některých specializovaných prodejnách s čínským a vietnamským zbožím,“ říká jeden z nich, Zhou Xiu Li.
Nákladní letadlo čínské společnosti míří do Prahy ze Šanghaje až čtyřikrát týdně a na pár pytlíků s kořením se tam místo pokaždé najde.
„Mám rád ostrá, kořeněná jídla a v čínských restauracích si vždy vybírám podle počtu chilli papriček u každého pokrmu,“ vysvětluje svou zálibu v „číně“ Jindřich Veselý.

Pražané milují kung-pao

Typická je u těchto restaurací také skladba jídelního lístku. Často nabízí zcela stejný pokrm pouze s použitím jiného masa. Podle personálu všech oslovených čínských restaurací je nejoblíbenějším pokrmem mezi Pražany kung-pao. U žen vede kuřecí, u mužů vepřové. Některé čínské restaurace se dokonce chtějí zavděčit i hostům, kteří „čínu“ zrovna nemusí. Ve Smaragdové zahradě na Můstku zašli až tak daleko, že v jídelním lístku nabízejí i smažený sýr, hranolky a tatarku nebo hamburger.
Na druhou stranu právě v této restauraci nabízejí i tradiční asijský styl servírování pokrmů, kdy se každá část jídla servíruje zvlášť na tác rozdělený na různé sektory. Na tácu je tedy zvlášť rýže, jarní závitek, okurkový salát, směs masa či nudlí a pikantní omáčka.
Podle šéfkuchaře Ženíška je pro „čínu“ charakteristická příprava zvaná Julienne. Znamená to, že všechny suroviny se krájí, včetně masa.
Nedílnou součástí jídelního lístku jsou samozřejmě nudle. V těchto restauracích podávají většinou nudle rýžové, které jsou nejpopulárnější. Opět se servírují s nejrůznější směsí masa, nebo jen s opraženou zeleninou. V čínské restauraci se může stát, že obsluha ne vždy českým zákazníkům rozumí. Restaurační hantýrka si však většinou vystačí se znalostí několika slov a frází jako dobrý den, objednat, k pití, k jídlu, dobrou chuť a zaplatit.
Každý pokrm byl donedávna podáván vždy s tradičními hůlkami. Ovšem nyní se už hůlky pokládají doprostřed stolu, což každému hostu umožňuje svobodný výběr, jestli bude jíst jimi, nebo příborem. Pohled do čínských restaurací napovídá, že jíst hůlkami se Češi učit nechtějí. Hůlkami jí maximálně pětina hostů.
Poslední a neméně důležitý faktor popularity je cena, která se v jednotlivých restauracích příliš neliší. V centru Prahy je v poledních hodinách k dostání celé jídlo i s přílohou za pětašedesát až pětasedmdesát korun. Ve standardní nabídce se pak nachází pokrmy od devětašedesáti korun v případě nudlí bez masa, za pokrmy s masem zaplatí host od pětasedmdesáti do devětaosmdesáti korun. Připlatit si Pražané musí třeba za krevety, které stojí 139 korun. Pokud jde o hygienu, netěší se tyto restaurace dobré pověsti. Většinou jde ale o předsudky, čínské restaurace jsou na tom podobně jako jiná podobná zařízení.

Doporučení sinologa hrdličky:

Restaurace Peking Pujmanové 10 Praha 4

Restaurace Zahrada Šmeralova 344/11 Praha 7 - Bubeneč

Žlutá řeka Kolbenova 1 Praha 9

Perly Asie Elišky Krásnohorské 133/11 Praha 1 - Josefov