„Cirkus dělá drezura a klaun“

Světoznámý cirkus Humberto postavil na několik dní své šapitó ve Strakonicích. Po dvanácti letech.

Krev toulavá, svá kouzla má: má moc pár křídel dát, jak vítr z hor se hnát…Tak vystihoval kočovný život cirkusáků refrén písně seriálu režiséra Františka Filipa Cirkus Humberto. O tom, jak mimo manéž žijí lidé z maringotek, přináší Sedmička krátkou reportáž. V sobotu se vypravila za bratry Bohumilem a Hynkem Navrátilovými. Majiteli skutečného Humberta, který v třiadevadesátém roce odkoupili od státu.
Na cestách jsou od března do listopadu. „Po sezoně si zvykáme na velký dům, pak zase na stísněné poměry v maringotce,“ popisuje Bohumil Navrátil. Bratři jsou šestou generací drezérů. Bohumil má lvy a koně, Hynek zase medvědy, velbloudy, lamy, zebry a pudly. „Drezura je psychologie. Zvířata reagují na každý pohyb těla,“ říká. Když lev sekne, je to vždycky chyba drezéra.
Vycvičit zvíře trvá tak dva roky. „Každé má jinou povahu. Zkoušíme dvanáct triků, na který zabere. Zbude jich tak šest a ty pak kombinujeme a skládáme z nich číslo,“ popisuje Bohumil Navrátil.
Radoslav Brzobohatý ani Jaromír Hanzlík se pro seriál Cirkus Humberto drezuru neučili. „V osmaosmdesátém roce jsme byli ještě státní cirkus a natáčení jsme dostali rozkazem. Točili jsme v zimě v hostivařských ateliérech. Mezi herci a zvířaty byla pokaždé mříž, která ve filmu není vidět,“ vzpomíná.
Denní rozvrh cirkusáků je neměnný. Začíná v sedm hodin u zvířat krmením a kydáním hnoje. Od devíti do poledne je trénink zvířat v manéži, do tří zkoušejí artisté a v půl šesté je představení. V neděli bourají a v pondělí cestují do dalšího města a staví. „Ne všude mají pro cirkus místo jako ve Strakonicích. Kde není, musíme shánět pozemky od soukromníků,“ chválí Bohumil Navrátil zdejší „cirkusplac“, kam s Humbertem přijel po dvanácti letech.
Pýchou obou Navrátilů je osmdesátihlavý zvěřinec. „Medvědi umí všechno, na motorce i na koloběžce. Zato zebry, ty se bojí vlastního stínu,“ vysvětluje Hynek Navrátil.
S krmením pro zvířata problémy nejsou. „Seno a maso kupujeme na štacích. Máme mrazák na čtyři sta kilo. Problémem jsou piliny, ty vykupují podniky na brikety a dřevotřískové desky,“ stěžuje si.
Snadné není ani sehnat klauny. „Musí být tak trochu vším. Baviči, artisty, žongléry. Jsou nedostatkovým zbožím. Cirkus dělá cirkusem drezura zvířat, artisti a klaun,“ zdůrazňuje principál.
Klaun je vytížený celý program. Zachraňuje situaci. „Nejlepší klauni jsou v Rusku nebo v Itálii. Loni jsme měli Poláka, ale přetáhli nám ho do Německa. To byla extra třída. Teď máme Arménce George,“ říká a nenápadně se vytrácí, aby se oblékl do parádní uniformy. Blíží se čas představení.
V neděli odpoledne Humberto balí a dvacítka náklaďáků, návěsů a maringotek odjíždí do Prachatic. Písek v plánu není.