Císařské lázně a chrám. Národní kulturní památky chátrají | E15.cz

Císařské lázně a chrám. Národní kulturní památky chátrají

Karlovy Vary mají poprvé národní kulturní památky – chrám sv. Maří Magdalény a Císařské lázně. Pomůže jim to?

Dosud se na území města žádná pamětihodnost se statutem „národní kulturní památka“ nevyskytovala. Spolu s jmenovanými stavbami rozšířila počet památek v kraji ještě kolonáda v Mariánských Lázních.
„Národní kulturní památka je to nejvzácnější, co v republice existuje. Pro nás jako památkový ústav to není nic nového, z hlediska zákona o památkové péči se památkám budeme věnovat dál jako dosud. Ale pro region to znamená výrazné zvýšení prestiže a uznání kulturních hodnot, které tu máme. A to se zase projeví ve větším počtu návštěvníků a turistů,“ říká Roman Procházka, šéf Národního památkového ústavu v Lokti, který spravuje celý kraj.
Kromě toho „povýšení“ památky mezi nejcennější objekty s sebou nese i možnost získat více peněz na jejich udržování a opravy. Kostel sv. Maří Magdalény je stále v provozu, v rámci finančních možností křižovnického řádu zabezpečený. V případě chátrajících Císařských lázní možnost získání více peněz přichází v hodině dvanácté.
„Zařazení Císařských lázní mezi národní kulturní památky je první a velice důležitý krok v jejich rekonstrukci, protože čerpání peněz z Integračního operačního programu je možné pouze za takovéto podmínky,“ upozorňuje hejtman Josef Novotný. Kraj, kterému lázně město prodalo, chce s rekonstrukcí začít příští rok. Měla by trvat pět let.
„Sdružení na záchranu Císařských lázní bude moci za těchto okolností požádat o dotaci pěti set milionů korun, což je přibližně polovina částky, kterou rekonstrukce lázní bude stát,“ říká primátor Werner Hauptmann, který s hejtmanem Novotným podepsal smlouvu o vzniku zmíněného sdružení na záchranu.

Přísnější ochrana

„Statut ochrany národní kulturní památky je samozřejmě navýšený. Dbá se u ní daleko více na její zachování, přísněji se posuzuje vliv stavební činnosti v jejím okolí, a to i z hledika ochrany prostředí,“ vysvětluje Procházka.
Přitom právě v bezprostředním okolí kostela by se mohlo stavět. V proluce známé jako „kamenolom“ chce společnost Eden Group, která pozemek vlastní, postavit velký hotel Grand Majestic. Památkáři s tím nesouhlasili už v době, kdy kostel ještě nebyl národní kulturní památkou.
„V případě Grand Majesticu je veškeré řízení zastaveno,“ připomíná Hauptmann. Společnost představila své plány, narazila u památkářů, a do této situace přišla hospodářská krize. Projekt je zatím, lidově řečeno, „u ledu“.
Případná výstavba domů v Moravské ulici nevysoko nad kostelem je zatím také zastavena. Stavební úřad zpracovává připomínky, které k plánované výstavbě zazněly na jejím veřejném projednávání.
V minulosti se již výstavba v bezprostřední blízkosti kostela stala předmětem dohadů. Když se v roce 2002 stavěl hotel Ambiente, začaly se zvětšovat trhliny v klenbě kostela. Proti výstavbě bojoval tehdejší děkan kostela Jiří Hladík. Nepodařilo se mu však zcela jednoznačně prokázat, že zvětšení trhlin má na svědomí právě jen stavba hotelu. V souvislosti s plánovanou výstavbou hotelu Grand Majestic děkan Hladík na funkci děkana rezignoval.

Z historie

Barokní chrám svaté Máří Magdaleny je nejvýznamnější karlovarskou sakrální památkou. Stavba je dílem známého architekta Kiliána Ignáce Dienzenhofera a pochází z let 1732–1736. Původně na tomto místě stál gotický kostel ze 14. století.
Při velkém požáru města v roce 1759 došlo k rozsáhlému poškození kostela, který při opravě získal jednoduchou sedlovou střechu. V roce 1861 mu obnova cibulových kopulí vrátila původní podobu.
Nynější terasovité uspořádání okolí kostela je z let 1948–1950. Kostel celá staletí spravoval řád křižovníků s červenou hvězdou, který chrám získal zpět po roce 1990.
Do krypty pod kostelem vede jedna z prohlídkových podzemních tras.
Císařské lázně neboli Lázně I vyprojektovali známí vídeňští architekti Ferdinand Fellmer a Herman Helmer. Postavené byly v letech 1893–1895 na místě dřívějšího starého městského pivovaru.
Lázně jsou zavřené od roku 1994. Na přelomu 80. a 90. let zde krátce bylo kasino. V roce 1992 město lázně pronajalo belgickému podnikateli Ignatiovi Kasziererovi, který je však nechal chátrat. Lázně fungují pouze jednou v roce pro filmový festival.
Od roku 1998 se je město snažilo několikrát pronajmout. Marně. Nakonec je prodalo Karlovarskému kraji. Ten sem chce po rekonstrukci umístit krajské muzeum, infocentrum, své místo by tu měl nalézt i symfonický orchestr. V atriu se počítá se sálem s pěti sty místy, v Zanderově sále bude kavárna.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!