Číslo 7 žije. Kteří sportovci nos í na dresu šťastnou sedmičku?

Číslo sedm je spojené se štěstím. I proto je ve většině sportovních týmů o dres s tímto číslem zájem.

Za posledních třicet let jen tři sezony chyběl v hokejovém týmu Zlína hráč, který by měl na dresu číslo sedm. Podobné je to i v dalších kolektivních sportech. Sedmičku zkrátka považují sportovci za numero, které nosí štěstí.

Ondřej Skyba 23 let, volejbalista

Ondřej Skyba hrál v žákovském týmu v Nivnici, kde s volejbalem začínal, s číslem deset. Když si ho v patnácti letech vyhlédl extraligový Zlín, začal nastupovat se sedmičkou. „Je to mé šťastné číslo. Mám ho rád a neměnil bych,“ tvrdí bývalý juniorský reprezentant.

Ve třiadvaceti letech patří k oporám týmu VSC Fatra Zlín, který loni překvapil solidními výkony. „Věřím, že letos to bude ještě lepší. V přípravě jsme dostali do těla, byla tvrdší než v minulých letech. Ale věřím, že ji v sezoně zúročíme. Máme silný kádr a patříme do play-off. Při troše štěstí by třeba mohla být i medaile,“ prorokuje Skyba.

Dalibor Řezníček 19 let, hokejista

Když po sedmi letech opustil kádr hokejistů PSG Zlín obránce David Nosek, odešel s ním i dres s číslem sedm. Dlouho ho kustod neschovával. V nové extraligové sezoně s ním hraje talentovaný Dalibor Řezníček.

„David byl jedním z mých vzorů. Líbil se mi jeho herní styl, takže jsem rád, že můžu nosit stejné číslo,“ tvrdí člen reprezentačního výběru do dvaceti let.
K sedmičce se dostal v juniorském národním týmu. „Vždycky jsem hrával s čísly, která zbyla.

V nároďáku se mi se sedmičkou dařilo a věřím, že se mi s ní povede stejně dobře i v celé sezoně,“ přeje si mladík, který se chce probojovat do reprezentačního mužstva, jež na konci roku odletí na šampionát dvacetiletých do amerického Buffala.

Kateřina Neumannová 29 let, basketbalistka

Číslo na dresu nehraje ve sportovním životě basketbalistky Kateřiny Neumannové žádnou roli. „Je mi jedno, s jakým číslem jdu do zápasu. Nejsem pověrčivá. Se sedmičkou už ale hraji pátou sezonu,“ líčí hráčka SKB Proton Zlín.

Více než číslem na dresu zaujme Neumannová svým jménem. Těžko se najde někdo, kdo by neznal lyžařskou medailistku z olympijských her. „Kvůli tomu jsem si už vyslechla spoustu vtípků a poznámek. Dříve to bývalo v pozitivním duchu, teď mám pocit, že po zpackaném mistrovství světa v lyžování v Liberci to vyznívá spíš negativně,“ směje se zlínská basketbalistka.

Petr Juřík 35 let, ragbista

V ragby si hráči čísla vybírat nemohou. Jsou totiž spojená s postem, na kterém hrají. „Hraji na postu rváčka, to znamená ve třetí řadě mlýnu, kde mohou mít hráči čísla šest, sedm nebo osm. Když si můžu vybrat, beru jednoznačně sedmičku, je to moje šťastné číslo,“ tvrdí zkušený borec Petr Juřík z týmu RC Zlín.

Těžko by spočítal, kolik zápasů se sedmičkou na zádech odehrál. „Za muže hraji osmnáct roků. V lize jsem sehrál hodně utkání. Snad přidám i další, teď se vracím do hry po zranění a operaci kolena,“ říká Juřík a raduje se, že si už na jaře zahraje na zrekonstruovaném Stadionu mládeže.

„Už se těším na domácí prostředí a nový trávník,“ dodává ragbista, který se kromě aktivní hráčské kariéry dal i na trénování. „Vedu mladší žáky. Nikomu se do toho nechtělo, tak jsem to vzal. Bylo to lehké rozhodování, protože mám v mužstvu syna,“ směje se Juřík.

Lukáš Železník 20 let, fotbalista

Číslo sedm míval fotbalista Lukáš Železník už na svém žákovském dresu. Přišel o něj, když začal hrát za muže. Před sezonou se vrátil z hostování ve Slavičíně a mohl po něm opět sáhnout. Osiřelo po útočníkovi Liborovi Žůrkovi, který opustil kabinu Tescomy Zlín.

„Libor byl můj vzor, a tak v tom vidím symboliku. O sedmičce se říká, že je to šťastné číslo a vlastně až donedávna jsem štěstí měl. Až teď se ode mne odvrátilo,“ říká zlínský útočník, jenž ale před pár týdny opouštěl hřiště s bolestivou grimasou a mířil do nemocnice. „Mám nohu v sádře kvůli zlomené kůstce v chodidle. Kdo ví, jestli pro mě podzimní sezona už neskončila,“ lituje Železník.

Monika Pažourková 28 let, házenkářka

K sedmičce se musíte propracovat, zní vzkaz házenkářky Moniky Pažourkové. Zkušená hráčka HC Zlín vystřídala od dětství několik čísel. „Hrávala jsem se čtverkou, pak se sedmičkou, a po návratu z angažmá ve Veselí s třiadvacítkou, protože sedmička byla obsazená. Před sezonou jsem se k ní ale vrátila. Snad mi přinese štěstí,“ doufá Pažourková.

To by zlínská spojka potřebovala. Minulou sezonu považuje za nešťastnou. „Po sedmi letech jsem se rozešla s přítelem. Zjistila jsem o něm hodně ošklivé věci. Sebralo mě to, shodila jsem devět kilo a na házenou jsem neměla ani pomyšlení,“ svěřuje se subtilní hráčka. Nakonec u sportu zůstala.

„Jsem vděčná trenérovi, že mě nechal chodit na tréninky i ve stavu, v jakém jsem byla. Docházela jsem tam jako do kroužku. Pomohly mi také spoluhráčky a rodina. Házená mě začala zase bavit a vrátila mě do života,“ říká Pažourková.

Lenka Hyánková 23 let, florbalistka

Sedmičku považuje florbalistka Lenka Hyánková za šťastné číslo. „Narodila jsem se sedmého, možná proto mám pro tohle číslo slabost. Ale dostala jsem se k němu až před loňskou sezonou. Předtím jsem hrála s dvaatřicítkou,“ říká hráčka Panthers Otrokovice a současně studentka sportovního managementu na vysoké škole báňské v Ostravě. Florbal není jejím prvním kolektivním sportem.

„Pět let jsem hrála házenou. S florbalem jsem začala ve Zlíně, po třech letech jsem to zkusila v Otrokovicích. A pořád mě to baví,“ tvrdí pravé křídlo Panterek.

Na letošní léto nebude vzpomínat v dobrém. „Dva měsíce jsem měla nohu v sádře kvůli zánětu šlach. Netrénovala jsem a pomalu to doháním až teď. Do startu sezony snad budu v pořádku,“ doufá Hyánková.