Číšníci v Klatovech najdou cejch i po tmě | E15.cz

Číšníci v Klatovech najdou cejch i po tmě

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Podmírák v klatovských výčepech nedostanete. Ukázal to test Sedmičky v centru města.

Přesná míra, čisté stoly, ochotní číšníci před zavíračkou. Tak překvapily redaktory Sedmičky restaurace v Klatovech.

Pivo do minuty

Skupinka, která měla otestovat prostředí klatovských restaurací, začíná svou pivní štaci v Kele v Plánické ulici. Na baru tady sedí pár lidí, kteří sledují v televizi zprávy. Sotva se redaktor s ostatními usadí, je tady číšník a čeká na přání. Přináší dvě piva, vychlazená, a především natočená přesně k cejchu půllitru. Na stole je připraven čistý popelník, ani ubrusy nenesou známky několika návštěv. „Co si ještě dáte?“ ptá se číšník sotva jsou na stole prázdné půllitry. „Zaplatíme.“ Okamžitě je tu číšník zpátky s účtem.

Další kroky směřují do Music baru U Válce. Sotva se ve dveřích objevují hosté, servírka ztlumí televizi a polohlasně zapíná CD. I tady dostává naše skupinka přesně natočená piva a kávy. To vše bez dlouhého čekání. I tady je čisto, na stole připravený popelník a další věci. I pivní tácky jsou nové, na což řada hospodských zapomíná a nechá štamgasty stavět půllitry na zkroucené „vrtule“.

Třetí štací je Střelnice v Pražské ulici. Za výčepem ale nikdo není. „Vypadá to, že máme prvního adepta na dlouhé čekání. Jestli je někde vzadu v kuchyni, určitě nás neslyšel přijít,“ shodují se testující pivaři. Než se ale skupinka usadí, je tady velmi úslužný mladý číšník.

Cejch našel hned

Ani ne za minutu přináší černého Kozla a malé pivo. „To třetí přinesu za chvíli. Trochu víc pění,“ omlouvá se. Nakonec ale přináší čistou míru. „Tenhle půlllitr nemá cejch,“ říká Martin Stránský. Otáčí sklenicí, prohlíží ho i proti světlu. Nic. „On to snad točí od oka,“ dodává a volá číšníka. Ten bez mrknutí ukáže k uchu půllitru. Cejch tam skutečně je. „Ono v tom černém pivu je to špatně vidět,“ směje se mladík. Redaktor chce ještě cigarety. Číšník mu podává čistý popelník, na něm krabičku cigaret a ještě reklamní zápalky. Několikrát se číšník ještě přijde podívat, jestli už je dopito nebo zda může splnit ještě další přání. Při odchodu pak popřeje krásný zbytek večera.

Čtvrtým místem je restaurace Chiquitta. Majitel Milan Beneš už našeho redaktora zná, takže mu rovnou nabízí americký šampus, což je tamní přezdívka pro colu. Objednané pivo ho sice vyvede z míry, ale míra na sklenici je přesná. Přihazuje i několik typicky hospodských anekdot, jinde nepublikovatelných. Skupinka míří do pivního studia Modrý Abbé, kde hostinský nabízí osm druhů piv. Za chvíli je na stole dobře vychlazené koutské také s přesnou mírou. Hospoda je zařízena tak, aby vypadala jako hospoda a ne pětihvězdičkový hotel. Přesto je tu čisto a bystrému oku neujde ani to, že na rozdíl od jiných hospod tu chybí pavučiny. Hostinský má navíc stylovou vestu a k atmosféře se naše skupinka snaží přispět několika sprostými anekdotami, které baví i vedlejší stůl. S přibývajícím pivem aktéři testu musí zkontrolovat i záchody. „Je to v pořádku,“ vrací se s nepříliš jistým krokem.

Z Abbého odchází testeři do Českého znaku, kde je servírka ochotná i přesto, že se blíží zavíračka. Během okamžiku přináší přesně natočené Svijany. „Že bychom dnes nikoho nenachytali?“ ptá se Martin Stránský, který si k pivu objednává ještě kávu a čtyři mléka. Ještě ale zbývá jedna restaurace.

Poslední sedmou zastávkou je herna Kanon v Pražské ulici. Jako by vrchní tušil příchod kontroly, točí plzeňskou jedenáctku naprosto přesně. Ze všech míst, které ale Sedmička navštívila, je právě v Kanonu nejhlasitější hudba, takže při hovoru u stolu je třeba zvyšovat hlas. Stejně jako v ostatních podnicích je tu čisto a potrpí si na prázdné popelníky. Jakmile je v nich víc než pět nedopalků, mění ho za nový. „Co třeba otestovat nějakou pochutinu?“ hlásí jeden z aktérů a objednává dvě opečené klobásy.

Během chvíle je tu servírka s nakrájeným chlebem a příbory a za pět minut přináší klobásy, jejichž délka přesahuje průměr talíře. Teď ještě musí personál ukázat, jestli si všímá použitého nádobí. V některých restauracích se totiž stává nešvarem, že číšník nechá prázdné talíře před hostem dobrou půlhodinu. Ten se pak nemůže u stolu ani hnout. Tady ovšem ne. Jakmile poslední jedlík odkládá ubrousek, je tu zpátky servírka a všechno odnáší.

Pajzl – jehla v kupce sena

Hledat v Klatovech v dnešní době klasickou zaplivanou čtyřku je téměř nadlidským úkolem. Ještě před několika lety za takové podniky několik hospod platilo, na druhou stranu ale spousta pivařů tvrdí, že právě tam točili nejlepší pivo a měli nejčistší trubky.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.