Schopnost vyluzovat hudbu dokazuje nález dosud nejstarších hudebních nástrojů – píšťal. Ty ležely ve vrstvách, jejichž stáří je podle studie v magazínu Journal of Human Evolution 43 až 42 tisíc let.
Vědci už delší dobu tušili, že hudba je jedním z nejstarších výtvorů moderního člověka. Mohla prý dokonce představovat výhodu před našimi částečnými předky – neandrtálci. Ti byli výrazně konzervativnější a podle současných poznatků hudbu neprovozovali.
Hudba už v pravěku držela lidi pohromadě
Přitom existuje vědecký názor, podle něhož právě hudba hraná pro potěšení nebo při rituálech mohla být jedním z faktorů, které pomáhaly udržovat rozsáhlejší společenství.
Nový nález z jihoněmecké jeskyně Geissenklösterle ovšem naznačuje i něco dalšího; píšťaly z ptačích kostí a slonoviny totiž pocházejí ještě z doby před příchodem rozsáhlého ochlazení. Vědci přitom až doteď předpokládali, že do oblasti horního Dunaje přišli naši předkové až po této klimatické události.
Nový objev by proto mohl znamenat i to, že koryto Dunaje je místem, odkud se rozvinula takzvaná aurignaciénská kultura. Ta se ke konci starší doby kamenné táhla od západní Evropy až po Blízký východ.
