Člověk si pískal pro potěchu už před více než 40 tisíci roky | E15.cz

Člověk si pískal pro potěchu už před více než 40 tisíci roky

flétnista (zde Ian Anderson z Jethro Tull)
flétnista (zde Ian Anderson z Jethro Tull)
• 
ZDROJ: Sedmicka

nes

Share on Facebook Messenger
Měli nelehký život, neznali chov dobytka ani pěstování plodin, přesto už naši předkové provozovali hudbu. A to před více než 40 tisíci roky, píše server Sme.sk.

Schopnost vyluzovat hudbu dokazuje nález dosud nejstarších hudebních nástrojů – píšťal. Ty ležely ve vrstvách, jejichž stáří je podle studie v magazínu Journal of Human Evolution 43 až 42 tisíc let.

Vědci už delší dobu tušili, že hudba je jedním z nejstarších výtvorů moderního člověka. Mohla prý dokonce představovat výhodu před našimi částečnými předky – neandrtálci. Ti byli výrazně konzervativnější a podle současných poznatků hudbu neprovozovali.

Hudba už v pravěku držela lidi pohromadě

Přitom existuje vědecký názor, podle něhož právě hudba hraná pro potěšení nebo při rituálech mohla být jedním z faktorů, které pomáhaly udržovat rozsáhlejší společenství.

Nový nález z jihoněmecké jeskyně Geissenklösterle ovšem naznačuje i něco dalšího; píšťaly z ptačích kostí a slonoviny totiž pocházejí ještě z doby před příchodem rozsáhlého ochlazení. Vědci přitom až doteď předpokládali, že do oblasti horního Dunaje přišli naši předkové až po této klimatické události.

Nový objev by proto mohl znamenat i to, že koryto Dunaje je místem, odkud se rozvinula takzvaná aurignaciénská kultura. Ta se ke konci starší doby kamenné táhla od západní Evropy až po Blízký východ.

Autor: nes

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.