Náklad by se na oběžnou dráhu vystřeloval pomocí jakéhosi elektromagnetického katapultu, s jehož sestrojením by už si současné technologie dokázaly poradit. Problém je ve vysokých vstupních nákladech; nákladní verze (1. generace) navržená vědci by stála kome 20 miliard dolarů a uvést ji v život by tvralo asi deset let. Druhá generace projektu – pro přepravu lidí – by se budovala dvacet roků a náklady se odhadují na 60 miliard dolarů.
Podle ambiciózního plánu by trať o délce 1000 mil (1609 kilometrů) stoupala v úhlu až do výšky 12 mil (20 kilometrů). Byla by ukotvena k zemi, ale nad ní by se vznášela na principu magnetické levitace. Supravodivé magnety na těle vesmírné lodi by jí udělily na dráze velmi vysokou rychlost, která by ji katapultovala na oběžnou dráhu Země.
U projektu, který se jeví jako z knih Julese Vernea, vědci zdůrazňují efektivitu a návratnost investic: zatímco dnes stojí doprava jednoho kilogramu nákladu do vesmíru asi 10 tisíc dolarů, maglev by náklady stlačil na pouhých padesát dolarů. Nynější cena za dopravu člověka do vesmíru a jeho pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici je asi 20 milionů dolarů. Zastánci cestování do vesmíru s pomocí magnetické levitace tvrdí, že mise kosmonauta by výrazně zlevnila – přibližně na pět tisíc dolarů.
